|
| ||||
| ||||
|
Strana 86 C Y IZ I L Roč. XLIX.
podporovateli české literatury v době obrození panu Janovi Františku rytíři z Neuberku. Z české dedikační předmluvy — Truskou podepsané — ]ze poznati, jakým vlasteneckým zápalem byl Truska prodchnut. Mimo to jest práce ta prvním dílem o stavitelství v české řeči vůbec a proto jistě ne bez zajímavosti, už také k vůli tomu, že Dobrovský překlad revidoval "4) Pro všecky tyto ušlechtilé práce nalezl Truska dosti času při svých ostatních povinnostech, které mu ukládal řád. Bylf řadu let klášterním fortnýřem na Strahově a později bylo jeho úkolem též buditi řeholní bratry k nočním, resp. ranním hodinkám (t. z. excitátor matutinalis.25) Od r, 1803 Truska však počal churavětí vodnatelností a bolestmi v nohách, takže nemohl svého officia jako excitator vykonávati.2ó) A více se k svému úkolu již nevrátil.") Dne 14. ledna 1809, zaopatřen sv. svátostmi frater Simon Truska kolem desáté hodiny dopolední, dosáhnuv 75 let svého věku, zemřel. Pochován jest v hrobce bratřj Strahovských na hřbitově v Úhonicích.") Frater Šimon Truska byl muž zbožný, přj tom bodré, originelní povahy.") Ač neměl zvláštního vzdělání — bylf prostým řemeslníkem — přece vykonal mnoho v ohledu uměleckém a zaslouží piným právem, aby mu čestná paměf zůstala povždy zachována. W—,W--w A. O. TICHÝ (Paříž) Gregoriánský institut v Paříži. Zmínil jsem se již v tomto listě o zvláštní péči nynějšího arcibiskupa pařížského (kard. Duboise), ktercu věnuje chorálnímu zpěvu a zvelebení liturgie vůbec. Listem ze 7 ljstopadu t. r. zřizuje ústav, který bude výkonným orgánem jeho snah. Vyjnlu několik míst z ustanovovací listiny: lá) Josef Dobrovský ve svém Litterarisches Magazin von BShmen und Máhren (drittes Stůck, Prag 1787. in der Schónfeldschen Handlung) mezi zprávami o knihách česl<ých v Cechách i mimo Cechy 1783 tištěných, praví doslovně toto: »Der Verfasser hatte die 1&bliche Absicht, den bShmischen Kůnstlern nůfzlich u werden, In dieser liess er Vochs Unterricht durch Herrn Truska ůbersetzen, und eignete es dem sel. Ritter von Neut berg zu. Uber die Baukunst ist es das erste Werk in bóhmi_cher Sprache. Dem Ubersetzer ist auch die Arbeisauer geworden. Ich selbst, der sie revidierte, bin Zeuge hievon.« 25) V kterých létech Truska těmito funkcemi byl pověřen, těžko přesn' udati. Strahovské annaly z let 1744—1780 nejsou zápisy současné — byly pořízeny až r. 1861 dIe různých záznamů strah. bibliotekářem a archivářem P. Ervinem Weyrauchem — a nutno jich užívati s reservou. Dle nich v seznamu bratří (při každém roku připojeném) uvádí se Truska jako fortnýř (portarius) až při r. 1765. V annalech klášterních počínaje rokem 1780 — zápisy ty jsou současné a vede je až do r. 1789 tehdejší archivář Milo Grůn — označuje se Truska též jako excitator matutinalis. Tento titul připojen k jeho jménu i v dalších annalech (které od r. 1791 až do 23. června 1803 vede tehdejší strahovský annalísta P. Urban Rosche). — Dlužno dodati, že v seznamu bratří veden zprvu Truska na konci za kněžími, ale př e d novici (annaly Strh. k r. 1765) --později od r. 1778 vždy až na konci vůbec, za v=emi novici. "s) Annaly Strah. — psané P. Prokopem Kučerou — při r. 1803, fol. 29 b praví o Truskovi doslovně: aFuit is ad hoc ferme tempus excitator. Vexatus vero continuis infirmitatibus effecit, ut, quoad morbus recesserit, saecularis sacrista excitaret. Spe recuperandae sanitatis abiecta munus excttatoris in dictum nunc sacristam licet reluctantem devolutum est « z°) Další annaly — vedené Dlabačem — v seznamech bratří Trusku sice vedou, ale při jeho jméně místo označení officia čteme pouze: »conversus professus Sioneus« (při r. 1804), nebo »quiescens« (při r. 1805), nebo dokonce jen »valetudinarius in Sion« (při létech 1806—1809). "$) Ann. Strah. k r. 1809 fol. 180. — »Album noviciatus« (Syllabus canonicorum regularium Praem. .... ab a. 1586, pg. 187.) "s) Dlabač v annalech Strah. k r. 1809, fol. 180 končí nekrolog Truskův těmito slovy: uVir erat pius, b o h e m a e s i n c e r i t a t i s, et promovendarum a rtium amans« — O bodré povaze Truskově, o jeho originelnosti i jeho lidských slabostech prozrazuje nám leccos žertovná básnička, jež psána rukou Dlabačovou chová se ve sbírce autografů Dlabačových v knihovně Straho ské. V této básničce způsobem nanejvýš rozmarným naráží se na Truskovo řemeslo truhlářské, na jeho p o s 1 e d n í místo v seznamu bratří, na jeho literární pokus s knihou Vochovou, která nešla na odbyt, na jeho cesty prázdninové do Roudnice (kde před proboštem se produkoval jako virtuos na gambu) a pod. — S nevinnou škádlivostí vzpomenuto tu i jeho slabostí, líčen tu jeho hřmotný způsob, kterým budil bratry, jeho nesrozumitelné odpovědi při ministranci, jeho povídavost, když zvl. při korbeli piva o vojně rád vykládal, — ale vše míněno —jak celý ráz básničky uka uje, nejinak nežli žertem. | ||||
|