|
| ||||
| ||||
|
Roč. L. " C Y R I L A Rok 1924
Ukázkou takového rytmu bylo v našich programech »Ave Maria,, jakási parafrase na Zdrávas od Josquina de Prěs. Všecky skladby zpívá ovšem sbor latinsky, nebof není ani myslitelno zpívati je jinak, aby všechen jejich půvab, všechna jejich síla a život, které vyrůstají z rytmiky řeči latinské, nebyly setřeny. Obrafine se k provedení. Zde se ukazují vlastně vynikající vlastnosti dirigenta i sboru. Zde slyšíme jejich umělecké Credo. Sbor sestaven jest ze sboru chlapeckého, který dirigent sám si při chrámu S. Giovanni n Laterano vycvičil. Jsou to flétnové hlásky sopránové s lehkostí vystupující až do nej - vyšších poloh sopránových. Dostalo se mi příležitosti býti přítomnu malé zkoušce, kterou msgre Casimiri se svými »putti cantori«, nebo jak je důvěrně po otcovsku zove »ragazzi« koná před každým koncertem, abyise rozezpívali. Slyšíme krásné messa di voce na vyšších tónech, intonace, kvinty a oktávy a škály, při nichž hošíci dostupují až vysokého C'• K nim druží se pak ještě několik falsetistů, kteří chlapecké hlasy ostřejším svým falsetem zabarvují. Sbor mužský sestaven je ze zpěváků předních basilik římských. Krásné sametově měkké a přec mohutné basy, dopiněny jsou zvučnými. lehce do výše stoupajícími tenory, které když třeba podporují alty. Sbor ve svých hlasech je vyrovnán, okamžitě reaguje na každý sebe menší pokyn dirigentův. Je podivuhodno, k jaké síle dovede se vypnouti sbor poměrně ne příliš početný, ale ještě zajímavější jest jeho dynamická škála;a zvučné mezza voce. Není divu, že tu má dirigent~-msgr. Casimiri nástroj, jenž poslušně až do nejmenších odstínů provádí skladby, jak je byl dirigent pojal a v mysli své z mrtvé litery notové oživil. A toto pojetí je na výsost zajímavé. Vytkl bych dvě přednosti zvláště. První je, že vychází ze správného stanoviska hudebního, k němuž jej zajisté přivedl dlouhý styk se starou polyfonií, vždyf se jí obírá již více než čtvrt století. Nesmíme si představiti staré tyto skladby jako suché početní hříčky kontrapunktické, v nichž nejvíce záleží na polyfo- nické práci. Také staří mistři cítili a svoje city, tužby a myšlenky ukládali do svých skladeb. A tyto základní nálady snaží se Casimiri podrobným studiem ze skladeb vytěžiti | ||||
|