| ||||
| ||||
Roč. L. " C Y R I L A Rok 1924.
To, myslím, také příčinou úspěchu těchto koncertů, které nás takořka přenášejí o tři sta let nazpátek. Podávají nám skladby způsobem srozumitelným. A v tom je právě velikost a zásluha msgre Casimiriho, že starým těm skladbám dovede vlíti život. T ak jim rozumí každý, i ten, kdo docela není mocen jazyka latinského. A při tom mimoděk nám na mysl připadá, že by toto provedení měli poslechnouti ti nadšení horlitelé pro vše české v liturgii, chtějíce tak liturgii bez dostatečné umělecké náhrady zbaviti jejího tajemného prostředí, jímž zastřena byla již v dobách nejstarších, kdy platil zákon »disciplinae arcania, aby se přesvědčili, že i latinským slovem, ovšem hudebně dobře pro-vedeným, lze uchvátiti, povznésti a zušlechtiti spíše ještě než problematickým uměním »české mešní liturgie.- Nebudu se pouštěti do popisu a rozboru jednotlivých skladeb všech tří koncertů. Římští pěvci dovedli přečetné posluchačstvo svoje provésti celou stupnicí citů vznešených, od prostinké modlitby důvěrného a nevinného dítka Božího až k pinému zdrcení hříšníka, vědomého své nicotnosti před svým soudcem, od prostého výrazu radosti až k drtivým projevům hlubokého žalu. A to vše byla hudba liturgická, nebylo v ní bohaté literatury madrigalové té doby, k níž i sám Palestrina svojí hřivnou bohatě přispěl. Celý koncert byl spolu i dokladem. co souditi o frázích méněcennosti katolické kultury zašlých století, a spolu otázkou, zda nová kultura, chvástající se svým odloučením od Boha, může postaviti vedle cos rovnocenného. Koncerty římského sboru polyfonického byly pro hudebníka překvapením a pro každého posluchače radostným požitkem, tak jak to napsala zpráva o papežské škole výše cifovaná. Jiráska, nemohl bych ani >Cyrila« vydávat.« Bylo to — pokud se mé osoby týče, poněkud upřílišněno, ale jevila se v tom jeho snaha, zachrániti časopis. Postava tohoto vynikajícího odborníka, círk. hodnostáře a dlouholetého redaktora »Cyrila« nevymizí mi nikdy z pa-měti. Mám vessvé knihovně jeho veliké dílo: Dějiny umění národa českého«, které jest mi důkazem, jak pilně, svědomitě, a s jakým nadšením pracoval. V >Cyrilu« téměř v každém čísle míval nějakou svoji úvahu, psanou slohem mistrným a vzletným, a byl nadšeným a energickým organisatorem sjezdů cyrilských. Pa-matuji se na jeho návštěvu v Jičíně a v Nové Pace. Mám ve svém pokoji na památku za-jímavý obraz, podobiznu účastníků takového sjezdu s Mons. Lehnerem v čele. Byly to doby přímo jásavého nadšení a neomezené důvěry vojska k svému generálu. Na štěstí nalezl neméně nadšeného nástupce v osobě pana Dra. Jos. Mrštíka, profesora theologie v HradciJKrál. 2. Dr. M r š t í k přirostl nám všem k srdci. Byl mužem srdce zlatého, povahou svojí opravdový poklad, pravý »nebroušený diamant- Zvláštní jeho vlastností bylo, že uměl hedat talenty a věnoval jim pozornost. . Ctyři sjezdy cyrilské jsem s ním prodělal: V Kutné Hoře dva, v Cáslavi a v Nové Pace. V Kutné Hoře jsem měl na jeho popudpřednášku -0 lidovém zpěvu chrámovém.« Pořídil jsem si několik odborných knih, českých a německých, které jsem prostudoval, a sledoval jsem hlavně myšlenku, že duchovní píseň česká existovala již před husitismem. Tato přednáška byla uveřejněna v «Cyrilu« a můj přítel Dr. Karásek, spisovatel-slavista ve Vídni. mi sdělil, že byla otištěna v jednom odborném časopise jihoslovanském, což mne neobyčejně těšilo. jak p. Dr. Mrštík dovedl každého po-vzbuzovat k činnosti, je vidět z toho, že když jsem kdysi psal o duchovní písni české do »Obnovy«, povýšil mne pojednou na =Dra.s, a když jsem se ho ptal, jak se tam ten Doktor« dostal, pravil mi, že to způsobil =redaktorský šotek.e Dr. Mrštík býval na všech sjezdech roztomilým společníkem a nadšeně povzbuzoval k činnosti. Humor mu nikdy nescházel. Často jsme si vzpomínali na svůj společný pobyt v Římě a v Neapoli. V Římě jak jsme hle-dali duchovní koncert v kostele »S. Maria della Pace«, a v Neapoli jak jsme utíkali před zuřícím Vesuvem a v hotelu Múllerově — via Partenope — jak jsme se sklá dali na ubohou — ale falešnou vdovu po inž. Lessepsovi. V Římě byly totiž na vozích veliké plakáty: »Concerto spirituelle= v kostele S. Maria depa Pace, via dogana N. 8.. 8 | ||||
|