|
| ||||
| ||||
|
Roč. L. 9 C Y R I Rok 1924
tomných při projednávání nových pracovních programú. O zvláštních některých úkolech sjezdových, na př.: o výcviku seminaristů ve zpěvu, o lidové výchově, o jistém přizpůsobení gregor. zpěvu při bohoslužbě atd. promluvili krátce a zřetelně někteří slovutní hosté, zejména: opat Ferreti z Říma, dr. G. Borghesio z Říma, Mons. Maggio z Verony, Mons. Cheso z Padovy, prof. Dalla Libera. Přes únavu dlouhé cesty byli všichni pini nadšení a chuti k práci. Kongres začal dvěma důkazy praktičnosti programů jednot: posvěcením trojích elektrických varhan v katedrále a provedením liturgických zpěvů sborem asi 0 4000 členů. Počátek byl tedy skvělý. Prostranná katedrála, nad jejímiž všemi vchody skvěl se nápis: Laudate Dominum — byla přepiněna od časného rána. O půl 9 hod. vstoupil J. E. Gaetano Bisleti v celé nádheře kardinálského purpuru, provázen všemí vzácnými členy kongresu. Pěvecký sbor místního semináře, řízený prof. Dalla Libera, přednesl nadšeně Exultate iusti od Viadana. Potom kardinál slavnostně posvětil varhany, které po obřadu se rozezvučely pod umělou rukou M. Magri, varhaníka. Následovala pontifikální votivní mše sv. ke cti sv. Cecilie. Messa breve zpívaná 4000 hlasy vzbudila pravé nadšení všech přítomných. Po Evangeliu promluvil celebrant J. E. Mons. Dalla Costa výmluvnými a učinnými slovy. Na-stínil krátce historii varhan, prvního nástroje dovoleného v kostele a vyložil, jak symbolisují obdivuhodně přírodu, Církev a lidskou duši. V nich splývají a vyjadřují se všechny hlasy zemské i nebeské. V nich a jimi zpívá Církev zpěvy naděje millionů duší toužících po ráji; jimi a v nich plesá, raduje se i naříká lidská du e. Věřící, povzbuzeni nadšenými slovy i zpěvem, obcovali se zvýšenou pozorností posvátným obřadům, jež zakončeny požehnáním uděleným kardin. Bisleti a velkolepým zpěvem: Christus vincit. Z katedrály odešli účastníci do biskupské residencek slavnostnímu zahájení sjezdu. V několika minutách byl velký sál přepiněn tentokrát jen těmi, kdo měli sjezdovou legitimaci, Přítomno bylo na 2000 osob. Přítomni byli delegáti ze všech krajů Italie, po 1 z Belgie a Švýcar. V seznamu shledáváme se s mnohými slavnými jmény. 0 čtvrt na 11 hod. zaujali místa J. E. kard. Bisleti, pp. biskupové, opati a předsednictvo kongresu. Pěvecký sbor semináře zazpíval 'Cecilskou modlitbu- (>Preghiera Ceciliana,), jejíž text napsal M. R. Don vreste Zampicinini, hudbu kanov. Mons. Giuseppe Maggio, ve stylu gregoriánském. Přijata vroucím potleskem přítomných. (Pokrač.) Zpráva o stavu církevní hudby ve Spoj státech severoamerických. (Všeobecné poznámky. — Spolky a časopisy pro církevní hudbu. —Ustav Pia X. — Sjezdy.) O chrámovém zpěvu a hudbě katolických osad v této nekatolické zemi může se všeobecně a beze vší výjimky říci, že jsou takové, jak si je členové jejich ze staré vlasti přinesli. A ježto tyto osady jsou různých národností, nenedostávalo by se věru látky různorodé. Posavadní moje styky nedovolují mně však podati zpráv jiných než o těch snahách, které zde v tomto oboru vystoupily na jeviště veřejnosti jalo snahv odborných spolků pro církevní hudbu, hlásané jejich orgány. Dva isou tu takové spolky: Jeden úctyhodného již stáří — letos právě padesáti let — druhý teprve ne-dávného data, z roku 1915. Prvnější — odbočka německého cecilského spolku, na západě, druhý — vy-volaný dekrety pap. Pia X. o církevním zpěvu (ač teprve za tucet let na to) mezi různonárodní hudební katolickou intelligencí americkou, na východě. Co se týče nás Čechů, doufám, že vydáním výboru č esl<ých písní chrámových, opatřených samostatným průodem varhanním lepšího druhu než jak až posud byl obvyklým v průvodech k nim vydaných, vstupujeme rovněž na jeviště veřejnosti odborně hudební. O tom jsem vrak už psal minule. Doufejme, že i ze strany ostatních slovanských pobratimů bude nám někdy možno něco zachytit. Po těchto všeobecných poznámkách budiž ještě hned na začátku podrobnější lícně vykreslen zřetelněii veliký rámec onoho okolí, v němž se zde katoličtí vystěhovala a jejich církevní hudba nacházejí. Předně: Spojené Státy nejsou zemí katolickou. Katolické obyvatelstvo je zde počtu velmi velikého — na 23 millionů se dnes čítá — nicméně vše to je pouhou pětinou celkového obyvatelstva této země. Za druhé: Tito katolíci jsou různých národů a rozroušeni po celé ohromné oblasti Spoj. Států, a pouhý začátek nějaké organisace jest na mnohých místech posud nerozřešen. O nedostatku kněží pro taková místa ani nemluvím. U ohromných městech pak jsou poměry neustálené, a to pro stěhování, které se může nazvat stěhováním národů«, a pro rozklad osad, kde se káže jinak než anglicky, následkem vlivu vše ovládající angličiny, jemuž mladší i starší pokolení pro-padá silou ne adržitelnou. Jak vidno, o práci a boj žádná nouze. (Pokrač.) Zádáme zdvořile, by všichni pp. odběratelé použili přiložených složních lístků na zaplacení jednak předplatného na rok 1924, jednak též ku za- placení velmi zaačnýell nedop/atkř, bychom byli ušetřeni velkých výdajů spojených s upomínáním dlužníků. Adsninistraoa Cjyrá/a'. pájste liti ve Sneetanově jubilejttíru roce na Ápomntk I3ecdřichit Snretartovi v Praze jste členem Sboru pro jeho vybudování ? ? ? ? Příspěvek členú přispívajících jest Kč 10— nebo Kč 20'— ročně, zakládajících nejméně Kč 200'—jednou pro vždy. Členské přihlášky a příspěvky í dary přijímá pokladník Sboru pro postavení pomníku B. Smetanovi, pan Bohumil B e n o n i, Praha-Vinohrady, Sázavská S. ' Yšem íendrm t dívkám: ^ Sn kně ^ lodenové, poloviněné, ' zaručeně trvanlivé, neušité do práce i ku lepšímu nošení za tovární ceny od Kč 10'-, 12' - 14--, 16'—, 18'—, 20'-- za 1 sukni zasílá od' 3 kousků výše proti dobírce M o r a v s k á tkalcovna na sukně a látky ^ ' ADOLF YYIŠNF, Jimramov (Morava). ^ Tisíce pochvalných dopisů po ruce. ^ %9t G®^^t~^^titO~^t~^t~ 14 | ||||
|