|
| ||||
| ||||
|
N- T
1824 1924 Profesor Jan Boháč : 13edřieh Smetana. becná Jednota Cyrilská se druží k spontannímu projevu národa československého a vůbec celého uměleckého světa a klade skrovnou kytičku úcty a vděčnosti na skráň národního genia — Bedřicha Smetany! Ciní tak s piným vědomím, jež v těchto dnech všude se ozvalo jako hlas národního pokání, že splácí veliký dluh nesmrtelnému národnímu pro-roku, herou a trpiteli, který nebyl svou dobou chápán proto, že ji předešel mílovými kroky. Bedřich Smetana narodil se 2. března 1824 v Litomyšli z otce Františka a matky Bar-bory. Byl určen k úřednickému stavu. Studoval v Jiná. Hradci, Jihlavě, Něm. Brodu, Praze a konečně v Plzni, kde pod dozorem svého bratrance kněze Jos. Fr. Smetany dokončil r. 1843 studia gymnasijní. Hudební nadání, zděděné po otci, projevil záhy. V pěti letech hrál už první housle v litomyšlském kvartetě a o rok později vystoupil veřejně jako klavírní virtuos. Prvními učiteli hudby mu byli staří nadšení kantoři čeští zvláště řed. kůru Fr. Ikavec v Jindř. Hradci. R. 1843 odešel do Prahy a vstoupil do hud. školy proslulého Prokesche, kde se mu do-stalo odborného vzdělání. — V Praze ravázal styky s předními osobnostmi a přijal místo učitele hudby v rodině hr. Leopolda Thuna. R. 1847 toto místo opustil. Stihla ho hrozná bída. V ní jako strážného anděla posílá mu Bůh světoznámého umělce a lidumila Liszta. Ten se ujímá strádajícího Smetany a po-máhá mu všemožně. Smetana zůstal navždy Lisztovi za to vděčen a čítal se mezi jeho nejvěrnější ctitele a přátele. R. 1848 zúčastnil se Smetana čile pohnutých událostí politických a r. 1849 se oženil s Kateřinou Kolářovou. R. 1856 přiiaÍ výnosné místo dirigentské v Gáteborgu ve Švédsku. Tam se stal propagátorem nového hnutí hudebního, novoromantismu, jehož representanty byli B e r 1 i o z, Liszt, W a g n e r, a k němuž se Smetana přihlásil nadšeně i svými prvními symfonickými básněmi Richardem III., Valdštýnovým táborem a Hakonem Jarlem. V Góteborgu teprve poznal Smetana, jak miluje svou vlast. Toužil po ní, ač věděl, že čeká tam na něho strádání a snad i nepochopení. R. 1859 na cestě do vlasti zemřela mu v Drážďanech manželka. R. 1860 oženil se Smetana po druhé s Barborou Ferdinandiovou. Do Prahy vrátil se r. 1861. Zde na něho opravdu čekaly boje a strádání a byly mu údělem až do konce života. R. 1862 – 63 složil první operu eBraniboři v Čechách«. R. 1863 stal se sbormistrem »Hlaholu«. R. 1866 přijal místo kapelnické v divadle a dirigoval na výslovné přání Lisztovo jeho oratorium »Sv. Alžbětu«, R. ] 866 objevila se v divadle »Prodaná n e v ě sta« a r. 1868 »Dalibor«, který byl jeho dítětem bolesti, poněvadž právě pro tuto operu bylo mu snášeti nejvíce útoků a výtek. R. 1871—72 napsal Smetana slavnostní operu BLibuši«, kterouž se mělo zahájiti slavnostní otevření nového Národního divadla. R. 1874 dávaly se -Dvě vdovy«. Téhož roku nastala tragedie v životě mistrově. Ztratil sluch. Nucen byl vzdáti se místa kapelnického. Uchýlil se do tichých Jabkenic, kde pracoval klidně dál. Zde napsal nesmrtelný cyklus »M á v 1 a s t«, v němž opěvuje svou milou vlast v její slávě, pokoření, bouřích i klidném venkovském životě a v její slavné budoucnosti,ve kterou věřil. 18 | ||||
|