|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
Hymnus je pozoruhodný. Mile nás překvapuje zájem Lisztův o naše slovanské věrozvěsty. Liszt, ač rodem Madar, tvorbou Němec a životem Francouz, dovedl ve své universálnosti si zachovati zájem pro vše, co se dělo význačného kolem něho, tedy i pro tak velikou událost, jakou byla tisíciletá památka slovanských apoštolů v Římě: Z celé skladby vyci4ujeme, s jakou úctou a porozuměním přiblížil se slovanskému duchu sv. bratří a jak mistrně zachytil obraz a náladu, které mu tanuly asi na mysli: příchod svatých apoštolů a jejich oslavu. Z celého sboru k nám dýše velebná, slavnostní hudba, duchem náboženským prodchnuta, založená, jak se někteří domnívají, na nějaké staré chorální melodii staroslověnské. Vydání tohoto pozoruhodného a dosud málo známého hymnu Lisztova přijde jistě vhod všem hudebním interesentům a jest zároveň pietním aktem časopisu »Cyrila«, ježto památný hymnus oslavuje světce, jehož jméno časopis »Cyril« už padesát let nosí včele svém, a v němž i zosobňuje svůj program, totožný se snahami sv. věrozvěstů: p r a c o v a t i ke cti a chvále Boží a prospěchu drahé vlasti. Doufám, že cyrilistům našim se zavděčíme touto novinkou a že hymnus stane se oblíbeným číslem všech cyrilských akademií a unionistických produkcí. Profesor Jan Boháč. lw "W Ivr DOn JOSEI H POTHIER Dne 8. prosince 1923 zemřel ve věku 88 let opat benediktinského kláštera v Saint-Wandrille, tvůrce hnutí chorálního v minulém století u hlavní tvůrce nového vydání chorálu vatikánského, jak vyšel z komise badatelů, jejímž předsedou byl zemřelý. Joseph Pothier narodil se 7. prosince 1835 v Bouzemontu diecése Saint-Dié. Zpěvu a hudbě naučil ho otec jeho, který byl učitelem, kostelním zpěvákem a učitelem zpěvu. Po svém vysvěcení r. 1858 vstoupil do řádu sv. Benedikta v slavném opatství Solesmes, kde ho slavný opat tamnější Guéranger připojil k P. Jansionsovi, aby připravili nové chorální knihy pro opatství Solemské. V době největšího úpadku chorálu dal se dom Pothier do práce v knihovnách a po nesmírné práci archivální, jež po smrti jeho spolupracovníka spočívala na jeho bedrech, mohl r. 1880 vydati své slavné dílo -Les Mélodies grégoriennes« ; kde ukázal kde hledati pravé podání melodií chorálních. Tehdejším vydáním medicejského vydání se oprava chorálu zdržela. Teprve v létech 1898 papež Lev XIII. počal se o práce Pothierovy zajímati. Když nastoupit papež Pius X., zřídil komissi k vydání nových knih chorálních, což se v letech 1907 -1912 také stalo. Těžko jest v posmrtné vzpomínce význam badatelské činnosti opata Pothiera krátce načrtnouti. Bude třeba se k němu vrátiti. Kéž veliký pracovník na poli hudby církevní dojde odplaty v nebesích mezi kůry andělskými. 21 | ||||
|