|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L. Rok 1924
Dr. H u g o L ó b m a n n, (Lipsko): Hudba zvonů. Il. Vliv váhy na zvuk zvonu. Každý zvon možno zhotoviti ve čtveré váze. Vnější tvar zvonu, jakož i poměr linií vnějšího objemu k objemu vnitřnímu, jmenujeme yž e b r o- zvonu. Mluvíme o těžkém stredním, lehkém žebře. Mimo to mají některé zvonárny ještě čtvrté žebro, jemuž dávají jméno podle libosti na př. normální žebro, sextové žebro,« a pod. Poslední název pochází odtud, že toto lehké žebro, právě proto, že je lehké, nemá spodní oktávy, nýbrž spodní oktávu tercie (na př. při zvonu c', nižší es° nebo e°), tedy vlastně spodní sextu, obyčejně v mol. Že mohou i tyto sextové zvony připouštěti dobré sestavy, o tom svědčí zvonění v Schirgiswalde u Budyšína. es' + gest + b' se spodními sextami ges° + b° ' + des', čímž vzniká paralellní tonina Ges dur k es-mol. A skutečně slyším toto Ges dur s des' jasně a klidně. Ale chybu má toto zvonění. Není slyšeti ani na vzdálenost sotva půl hodiny. Zcela jinak tomu při zvonění jtěžkém. Při těžkém žebře vystoupí jasně vedlejší tóny a nesou zvuk zvonů daleko do kraj e. Zvony váhy as 1500 kg. slyšíme až na dvě hodiny cesty, při příznivém větru a kraji vhodném pro resonanci. Když — zvláště přj mlhavém počasí — pěje takový zvon večerní svoji píseň --mimoděk zastavuje osamělý poutník svoje kroky a naslouchá zpěvu přítele duše své. Žádná hudba nevyrovná se tomuto hlasu dobrého zvonu. Jako hlas z nadoblačné výše vniká její sladký zvuk do srdce lidského. A mír rozhošfuje se v člověku. Možno si vysvětliti, proč zvon od pradávna byl něčím posvátným, A věru, nemůže býti nic krásnějšího, nic draho-cennějšího. A právě tento hlahol a zpěv, v tomto spřádání tónů zvonu těžkého žebra spočívá kouzlo jež i jednotvárný, všeho půvabu prostý kraj, prozařuje mírným leskem tajemné krásy. Tyto vedlejší tóny jsou nezřídka silnější než tón nárazový, tak že posluchač slyší spíše tento zpěv zvonu než tóny nárazu na věnec. A často si nedovede ani vysvětljti, proč ten kraj zpívá. — To jest tedy hudba zvonu ulitého v těžkém žebře. Zvony středního žebra působí podobně; ovšem že podle zákona přírodního o dostatečné příčině, nelze očekávati od nich hudební účinek té ceny, jako jest hudba zvonů těžkých, ačkoliv se taková zvonění, ve středním žebře litá dobře osvědčují, protože mají vždy ještě pozoruhodnou váhu a pak — že jen zřídka se stane, aby bylo těžké zvonění tak blízko, aby jeho zvuk mohl sloužiti za měřítko. Zvony v lehkém (slabém) žebře jsou t. zv. zvonění z nouze. Zní svým způsobem také pěkně, jsou-li jejich vedlejší tóny harmonicky spořádány. Lehké jejich žebro způsobuje jiný obraz tónů vedlejších. Místo kvinty objevuje se sexta, místo tercie zní kvarta, tak že v slabém zvonu d slyšíme g a h ; tím zastupuje tento zvon d vlastně harmonii G-dur. Přjstoupí-li k tomu zvon fis v h-mol tedy fis s vyššími tóny h a D, zaznívá při zvonění oběma zvony d + fis + g + h + h + d. Druhé h jest kvartou druhého zvonu. Přidruží-li se pak k tomu ještě zvon h v čistém mol, tedy s tercií d2 a kvintou fis' po-vstane tak sytá harmonie, že někdy jsme v pochybnostech, zvoní-li se třemi nebo čtyřmi zvony ') Je ovšem přirozeno, že zvuk takového zvonění se tak daleko nenese jako žebro střední nebo těžké. Jsou-li však jako v Gruntu dobré poměry resonanční, totiž kraj hornatý s údolími, může konečně pro takové kraje postačiti i lehké zvonění. Tím dotkli jsme se volby tónu. (Příště dokončení.) 1) Sterá zvonařská firma v Chomutově (Rich. Herold) ulila toto lehké zvonžní pro Grunt u Warnsdorfu v Cechách tak dobře, že došlo všeobecné spokojenosti. v 28 | ||||
|