|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
^ ^ ^ ^ ^ ^ ^ ^I ČINNOST CYRILSKÁ ^^^^^^00 OBECNÁ JEDNOTA CYRILSKÁ. Nové Farní jednoty Cyrilské. V L i b á n i konala se 10. února ustavující schůze Farní Jednoty Cyrilské, při níž zvoleni: Protektorem spolku: Vdp. P. Karel Jedlička, děkan v Libáni; předsedou: vp. P. Karel Petržilek, kaplan; sbormistrem a spolu náměstkem předsedy: josef Lucca, ředitel kůru; jednatelem: p. Josef Ulman; pokladníci: pí. Barbora Havelková. Členy výboru: 1. p. Weber František, 2. p. Zemánek Josef. 3. pí. Ulmanová Marie. 4. pí. Moravcová Barbora. S. Wernerová Anna. 6. Luccová Anna. 7. slč. ' Straková Marie. 8. Šimonová Marie. V Olomouci při kostele u Dominikánů konala se ustavující schůze Farní Jednoty Cyrilské dne 29. února 1924, při níž zvoleni: Předsedou: vldp. převor kláštera Dominikánů P. Emilián Soukup; mistopředsedou; p. A. Pavelka, inspektor stát. drah; sbor-mistrem: p.. F. Beck, úředník stát. drah; jednatelem: p. Frant. Cerný, kaplan _v Olomouci. Členové výboru: p. L. Cink, p. ). Cecháček a slč. Smýkalová, Clenů přihlásilo se: činných 50 pánů a dam, přispívajících 11 pánů a dam, zakládajících 15 pánů a dam. RŮZNÉ ZPRAVY Historicko-umělecký ústav Msgra Lehnera při české universitě Karlově a kruh pro pěstování dějin umění pořádaly dne 10. března t. r. o půl 7, hod. večer ve velké posluchárně nové budovy filosofické fakulty přednášku dra. Karla Chytila o Lehnerovi na pamět desátého výročí úmrtí Lehnerova. Profesor Chytil podal poutavý přehled života a činnosti horlivého reformátora na poli všeho křestanského umění v Čechách v druhé polovici devatenáctého století. Lehner přišel do doby, kdy už zde bylo několik nadšených lidí, kteří po národním pro-buzení snažili se vzkřísit i národní umění zvláště náboženské, které bylo vždy nejsilnější. Lehner věnoval tomu všechny své síly i schopnosti. Obroda umění kostelního byla jeho cílem. Proto založil r. 1874 při Křestanské akademii časopis C e c i 1 i i, brzo C y r i l na-zvaný, pro hudbu a rok nato časopis M e t h o d pro výtvarné uměni. Pro hudbu církevní viděl nejvyšší ideál v hudbě a stylu Palestrinově, v umění stavitelském velebil sloh románský a gotický. V renaissanci viděl porušení křesfanského umění a v baroku úpinou dekadenci. V tom ovšem bychom Lehnera poopravili. Při všem svém snažení zůstával přece jen diletantem, ale úcty a obdivu hodným. Zúčastnil se všech tehdejších podniků ke zvelebení umění a starých památek českých. Své jméno navždy proslavil pokusem o vydání prvních dějin umění národa českého a nádherným vydáním kodexu Vyšehradského. Prakticky největších úspěchů došel v oboru hudby církevní. Pro reformu hudby církevní v Čechách znamená tolik, co Witt pro hudbu církevní v Německu. Časopis Cyril ho bude vždy vzpomínat s největší úctou a vděčností. — Přednáška byla četně navštívena. Mimo jiné osobnosti zúčastnil se jí za Křestanskou akademii prelát Wůnsch, předseda Obecné jednoty Cyrilské, za fakultu bohosloveckou děkan Msgre Kachník. Po přednášce konala se pro-hlídka zaiímavé knihovny Lehnerovy, vkusně umístěné v jmenovaném ústavě. Prof. B o h á č. Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. Z ITALIE. XIII, národní kongres italských Cecilských jednot ve Vicenze 11.—13. září 1923. (Pokračování.) ]. E. kardinál Bisleti pronesl pak zahajovací řeč XIII. kongresu Cecilských jednot po dlouhé přestávce za světové války. Svatým Otcem byl pověřen, aby přijal předsednictví v jeho jméně. — Následují nekonečné ovace Sv. Otci. — Radostně vítá snahu po znovupovznesení posvátné hudby a ctihodných melodií gregoriánských, proti nimž byly vždy bezpodstatné předsudky. Sv. Otec je velikým příznivcem ideje Cecilských jednot, jak dosvědčí jeho list dnešnímu sjezdu. K do-sažení vytčených cílů třeba pcčíti již s výchovou seminaristů, budoucích služebníků oltáře, kteří budou nejen obnoviteli duší a svědomí, ale i pracovníky na poli církevní hudby. J. E. vzpomíná též zemřelého před sedy Angela de Santi a velkého příznivce cecilské myšlenky P. Amelliho. jako jejich i naším heslem zůstane =Všecko k větší cti a slávě Boží!« J. E. Mons. Rodolfi přečetl stojícímu shromáždění lic_t Sv. Otce latinsky a italsky. Kard. Bisleti znovu povstává a veřejně uznává, že organisace katol. žen a katol. mládeže věnovaly mnoho píle snahám Cecilských jednot, jak svědčí i vydání::Manuale del canto Sacrop, jehož exemplář byl mu právě věnován. Píle žen katolických spolků uznána i v listě J. Svatosti; jim též uděluje své apoštol. po-žehnání. Mons. Rodolfi mluvil pak z duše všech kongresistů, když vyslovoval zástupci Sv. Otce vroucí dík a s nadšením přijat i návrh, aby Sv. Otci zaslán byl holdovací telegram. Zároveň oznámil p. biskup, že právě byl sv. Otcem jmenován p. L. Balbiani z Milána, tvůrce varhan v katedrále ve Vicenze, rytířem řádu sv. I~ehoře Velikého. Prof. Gino Borghezio, sekretář sjezdu, podává nyní přehled dosavadní činnosti. Válka rozptýlila pracovníky a ty, kteří zbyli, ochromila smrt předsedy De Santi. Dosavadní poválečné sjezdy ne-dovedly dosud pinou měrou vzpružiti jednoty, až nynější má býti úhelným kamenem nového rozkvětu. Prof. Ern. Dalla Libera předkládá program následující činnosti; doufá, že i přítomní mají připraveny cenné náměty. Dosavadní činnost omezovala se na po-tlačování starých nepěkných zvyklostí církevní hudby, aby připravila půdu dílům lepším. Zatímní předsednictvo zanechalo pro další práci aspoň spořádaný list o 4.500 exemplářích. Při novém podnikání třeba se vrátiti k pramenům — a těmi jsou oltáře. Jednoty budou výkonnými orgány a spolupracovníky biskupů. Přípravný výbor skládá pak svoje mandáty do rukou kongresu. P. Em. Caronti, opat, pronesl pak řeč : S k u t e čnost a řád liturgického shromáždění Středem liturgie je mše sv. Skutečnost mše svaté je dvojí: theologická a liturgická. Theologicky: je to obnovení oběti na kříži, obět Nového zákona; liturgicky: církevní obřady, aby věřící se snáze soustředili k oběti Kristově a měli z ní užitek. Je to společná a společenská činnost, kde kněz obětuje jménem lidu, jsa zosobněním jeho potřeb a hlasů. — Předvedl pak obraz mše sv. ze [V. stol. — Je dnes nutno vrátiti se k aktivní účasti věřících na Nejsvětější Oběti — k lidovému zpěvu. Práce v sekcích. Odpoledne prvního dne vě- 29 | ||||
|