|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
nováno práci v sekcích. Účastníci napinili kapli semináře a vyslechli Nešpory, jako ukázku farního zpěvu s malými prostředky; 8 chlapců za varhanního doprovodu prof. Dalla Libera čistě intonovalo a uspokoiilo přítomné, ba mnohé nadchlo k opakování ve vlastních domovech. Po nešporách shromáždilo se obecenstvo v akademickém sále k práci I. sekce. Prof. Dalla Libera rozhovořil se o -Výrazu liturgické modlitby a výchově choralistů se zvláštním zřením k hlasu«. Přednáška vyvolala praktickou diskusi, jíž se účastnilo mnoho přítomných. Požadavky pak shrnuty a vysloveny na konci debaty ve zvláštní resoluci. Prof. Don Carmelo Sangiorgio z Catanie mluvil o -Voti del Congresso in materia organaria=. Složitost předmětu vyžadovala piné pozornosti účastníků a po diskusi usneseno, aby přání odkázána byla nově ustavené komisi varhaníků a varhanářů za předsednictví Marca E. Bossiho. II. sekce. Geniální novinkou siezdovou byla zvláštní sekce pro malé choralisty, jejímž vedením pověřilo pořadatelstvo výborného specialistu Rev. D. France:ca Tonola. Sta dětí shromáždilo se v Teatro del Patronato Leone XIII. Zpravodaj připravil svým posluchačům celou serii krásných obrázků ze života malých choralistů, kteří se věnují liturgické službě. Zhotovil je sám ve své farnosti a děti je přijaly s velikým nadšením. Jednání v III. sekci účastnila se hlavně katolická mládež. Zpravodajem byl Dr. Gino Borghezio, který krátce a prakticky rozvinul thema: -Modlitba, působení, obět v bohoslužbě«. Rozprava byla zajímavá a živá a dokázala, že katol. mládež italská se velmi zajímá o :ozvo] církevního zpěvu. V přijaté resoluci zvláště zdůražněno, že sdružení katol. mládeže jsou zvláště vhodna k pěstování církevní hudby. IV. se k c e. Poprvé utvořena při Cecilském sjezdu zvláštní sekce katol. ženských spolků. Referuje opat Caronti a jeho řeč vyzněla velmi obsáhlou resolucí, v níž zdůrazňuje, že zájem katol. žen má býti soustředěn nejen k úkolům sociálním, ale k povznesení náboženského života, pěstování církevního zpěvu a k péči o úpravu a výzdobu chrámů vůbec. Na thema: -Skoly zpěvu v kroužcích žen. katol. mládeže italské« promluvil D. Carlo Rossi z Turina. První varhanní koncert a výkony chorální Večer napinila se prostrannná lod katedrály do posledního mjstečka církevními hodnostáři, četnými kritiky a pracovníky na poli církevní hudby i množstvím obecenstva. Na kůru shromáždil se seminářský sbor (Schola cantorum del Seminario) za řízení prof. Dalla Libera; u varhan zasedl maestro Matthey. Se za-tajeným dechem sledovali přítomní celý program trvající přes 2 hodiny a jen v superlativech vyjadřovali svoji pochvalu a údiv nad mistrnými výkony sboru i varhaníka. Program byl velice obsáhlý. (Příště dokončení.) Zpráva o stavu církevní hudby ve Spoj. státech severoamerických. (Pokračování.) Za třetí: Irové, kteří zde mají veškeru skoro hierarchii své národnosti, a jsou považováni za vejlupek všeho katolického, následkem anglického pronásledování ve staré vlasti vůbec docela žádného podání v církevní hudbě nemají, a tedy s sebou přinésti nemohli. Mohl bych ještě uvésti některé příčiny, proč se tady hudebnímu umění církevními nedosti daří. Největší příčinou je rozhodně nedostatečné hudební vzdělání, a vlastně i též nedostatek smyslu pro toto -nejjemnější umění«. Vezmeme-]i v počet všecky tyto příčiny, nebudenám divno, když slyšíme jak pomalý byl pochod i těch snah, které v této věci zde odborně pracovaly. Jak má informace výslovně dí, pokračoval i zakladatel americké odbočky německého spolku cecilského, Jan Singenberger, kterého si před padesáti lety s sebou ze staré švýcarské vlasti přivezl milwaucký arcibiskup Henni a usadil v ústavě pro vzdělání katolických učitelů (Pio Nono College ve St. Francis u Milwaukee), i mezi Němci jen pomalu ku předu — :podle toho` jak si mohl vychovat varhaníky ze svých žáků«. — Právě když mně došlo psaní jednatele O. J. Cyrillské, letos n3 jaře — konala se oslava padesátilété působnosti tohoto zasloužilého pracovníka. Sám nejdp. arci-biskup milwaucký Šebast. Gebhard Messmer, náhodou také Svýcar, obětoval slavnostní mši sv. při té p=íle-žitosti. Rozumí se, že za čas tak dlouhý — padesáti let — mnoho práce se vykonalo, od něho i od těch, kteří s ním pracovali. Takže, jak praví moje informace -nebude možno nikdy sepsat zprávu o dějinách církevní hudby ve Spojených Státech bez známosti toho, co od tohoto spolku vykonáno«. Avšak ani nárys všeobecně ríržaný není posud napsán. Jediný, kdo by tak mohl učiniti je sám p. Singenberger, ale toho můj zpravodaj prý posud marně, ač se vším důrazem k tomu měl. Mně se omlouval stářím (76 let) a velkou prací. Druhý, kdo by to byl býval mohl udělati, dp. Karel Becker, po dlouhá létá učitel počtů, klassické filologie a při tom ředitel kůru v kněžském semináři taktéž v St. Francis. ten byl letos již těžce nemocen, a koncem srpna, kdy jsem poprvé začal sestavovati své zprávy, zemřel. Pouze něco stručpých rysů o činnosti tohoto spolku bylo mně možno obdržeti od dp. A. Lohmanna, mého známého, kněze diecese chicagské, jenž pro zdraví dlí v Texasu a zároveň dělá tajemníka biskupovi diecese San Antonio, a na kterého mě p. J. Singenberger odkázal. (Příště dále.) LITERATURA. Biblické písně od Jos. C í s a ř e v úpravě P. E. Matesa vydalo nakladatelství V. Kotrby v Praze. Jsou to dvě skladby pro zpěv a varhany neb klavír, které se hodí jak pro potřeby zpěvu mimo-liturgického, tak i pro koncertní síň. Vážné pojetí textu a náladové jeho vystižení, inspirované podobnými skladbami Dvořákovými budou se jistě zamlouvati. K jubileu S m e t a n o v s k é m u vyšia celá řada spisů a skladeb, z nichž tentokráte uvádíme: Z nakladatelství M o j m. U r b á n k a v Praze B. `S m e t a n a: Tři salonní polky (upravil Dr. V. Štěpán). Tyto zidealisované tance české op. 7. vycházejí tu v pečlivé úpravě s mnohými poznámkami a vysvětlivkami, jež přednesu i pochopení značně poslouží. B. S m e t a n a: Zpěvy z oper. Vybrala Dobr. Branbergrová, k tisku upravil V. Ríhovský. Svaz. I. pro ženské hlasy. Svazek II. pro mužské hlasy. Dva tyto objemné svazky obsahují na 60 nejkrasších zpěvů ze všech Smetanových oper počínajíc Branibory až do Certovy stěny. Pečlivá úprava, do konalé frasování učiní dílo vítaným příspěvkem všude, kde se konají oslavy Smetanovy. Dr. A I. H n i 1 i č k a: Rozhledy po životě a významu Bedřicha Smetany. (Knihovna Dalibora sv. 11.) Známý spisovalel hudební, jehož četné životopisné a jiné črty přinášela Hud. revue a jiné hud. časopisy, podává tu 11 článků pojednávajících o jednotlivých oddílech života mistrova. Zajímavé, dosti někdy neznámé podrobnosti, pečlivé poznámky učiní dílko potřebnou pomůckou všem, kdo se životem našeho mistra obírají a zvláště tu hojný materiál k přednáškám o něm. 30 | ||||
|