|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
a zpěv ten prý jest vážný, že sotva se liší od chorálu. A i toho je ochoten Questenberg kdykoliv na rozkaz se vzdáti. 47) lak Questenberg za každou cenu z klášterů praemonstrátských vymítiti chce každou hudbu a zpěv mimo chorál, o tom výmluvné doklady přinášejí opět protokoly o visitacích, které Questenberg konal v podřízených klášteřích. Tak hned protokol o visitaci v Zabrdovicích z r. 1616, 4Š) a v Teplé z téhož roku. 4') Že tu má Questenberg zvláště řeholní kázeň na mysli a bojí se, že hudba vícehlasá a instrumentální svádí řeholníky k lehkomyslnosti, viděti z ,toho, že v tepelských artikulech z r. 1616 připouští, aby světští (t. j. laici) s varhanami účinkovali, af již pouze zpěvem či také na housle 50) Táž tendence obsažena jest ve zvláštních artikulích, 51) které roku 1617 zaslal Questenberg opatovi tepelskému Ondřeji Ebersbachovi I v polských klášteřích musí Questenberg odstraňovati zpěv figurální.5e) Jest opravdu zajímavo, jak v našich zemích v téže době, v době předbělohorské, jeden řád — jesuitský horlivě snaží se všude zaváděti zpěv vícehlasý a hudbu instrumentální. a jiný řád — praemonstrátský, úsilovně si hledí prostého zpěvu chorálního, z nástrojů pouze varhany připouštěje. Ovšem nelze si mysliti, že v kostelích praemonstrátských, zpěvu vícehlasého, a hudby figurální v té době vůbec by nebylo. Vycifujeme dosti dobře z připojených dokladů, že zákazy figurálního zpěvu a instrumentální hudby namířeny jsou především proti tomu, aby v k něž s k é m c h o r u, který j 'st přece jedině ku konání officia určen, jiného zpěvu mimo chorál nebylo dovoleno, tím méně pak užívání nástrojů, s kněžským kůrem naprosto neslučitelných.") (Pokračování.) c a 1 i c a n t u in recitandis litaniis deiparae virgini inscriptis, sed cantus est gravis, et parum a chorali discrepans, qui pietatem evocet. Sed et illud iussi intermittere non cunctamur, quamvis existimem posse sine praeciudicio tolerari« (Acta visit, pg. 467). — Srv. Straka, v často již uvedeném článku str. 52. Straka pře-kládá >,musicali cantu« slovy nmensurální zpěv«. Není pochyby, že jest tu míněn zpěv vícehlasý, polyfonie. 17) Acta visit. pg. 967. Srv. poznámku 46. 48) uEt cantus et ceremoniae iuxta probatam candidissimae religionis nostrae consuetudinem observentur, non nisi gregorianum admittimus; figuralis chorum nostrum dedecet. Nec interest nostra, quod aliis aliae provinciae utantur ceremoniis, nos unius moris in una familia domini unanimes publicis, privatisque diebus esse convenit« (Acta visit. 641). 43) Cantus figuralis, quod singulariter reverendissimus pater generalis requirit, omnino interdictus sit. Non nisi gregorianus in choro utatur« (Acta visit. pg. 698.) 5°) Tamtéž. J1) Tamtéž 709. — Artikule ty v českém překladě přináší Straka v uvedeném článku str. 52—53 Questenberg podotýká, že sice zemřelý generál řádu (t. j. František de Longo Prato) povolil v té věci různé koncesse, ale nynější generál Petr Gossetius žádá, aby všecky zlozvyky byly odstraněny. 8') Dokladem toho artikule dané po visitaci polskémi klášteru panen praemonstrátských ve Strzelné roku 1617: »Cantus figuralis non usurpetur unquam a sacris virginibus. Vox sponsae Christi simplex et una sit. Suspiriorum et lachrymarum musicam diligant, et pietatem in omnibus attendant, ne evanescat, dum vocem frangunt et inflectunt, ac audiri magis ab hominibus, quam magno Deo affectant.« (Acta visit. 423.) Jiný doklad o polském mužském klášteru Vítovském z téhož roku. Cantum figuralem in choro a fratribus usurpari interdictum est, et reverendissimus pater generalis per me interdici iussit; non utantur nisi gregoriano, et quidem nota et accentu religioni nostrae proprio. Nimis enim omnia involvunt, ut hic nos praesentes vehementer miremur, quod nec unicum versum, sine admixtione diversorum accentuum concinnant.« (Acta visit. pg. 774.) 53) Dokladem toho zajímavá i jinak zpráva opata Questenberga generálnímu vikáři Serváci Layervelzovi ze dne 15. prosince 1617. v Acta visit. pg. 811. a násl.: AMusicam omnem eliminari ex choro. Circa organa ut solennius subinde variis instrumentis inon tamen religiosi) sed exlerni quicunque perstrepant, credo non interesse, sed ad plebeculae concurrentis devotionem augendam opportunum. Nequam nunc consuetudo passim invalescit, ut ordinum et monasteriorum praelati, paucissimos alant religiosos, saltem ut celebraturi sacellanos habeant, musicorum magnos greges. Non id probarunt, sed aversati sunt religiosorum patriarchae. Si resurgant DD. Benedictus, Augustinus, Bernardus, Norbertus et coeteri, nonne lascivas aversati voces et cantum molliculum dicent: Filii alieni mentiti sunt mihi, claudicaverunt a semitis suis. Ut prisca fides revocetur atque devotio, priscam claustralium gravitatem et modestiam produci suadeam. Decretis nunc atque censuris opus est, adeo malum hoc serpit, et vereor, ne ut gangraena totum corpus relig ionis inficiat, licet Norberti patris haereditas hisce in partibus innocentiam in hoc usque tempus tueatur. Miror ego, si qui sint, qui diversum velint, tot praegnantes rationes cuivis facile sane occurent, quae patrum nostrorum decret m et hac in parte stabiliant, ut post seculorum sanctam consuetudinem, nunc aliud nequicquam velimus, nisi forte ambitionis studio magis quam religioni nos impendimus, placere volentes hominibus ut confusione cooperiamur.« A podobně jiná zpráva ke generálnímu vikáři Layervelzovi ze dne 26. března 1620., psaná v době, kdy Questenberg po vypuknutí českého povstání dlel v bavorském klášteře ve Windbergu. Zprávu tu dle Acta visitationum str. 826. v českém překladě přináší Straka v uvedeném článku na str. 53 (Straka mylně praví, že zpráva ta řízena g e n e r á 1 u řádu praernonstrátského. Též citovaná stránka — u Straky 831. — jest chybnou.) 'Ir 36 | ||||
|