|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
měchů. V museu v městě Arlesu je z té doby kamenný pomník, na němž lze viděti již. dvoje téměř úpině z mědi ulité p n e u m a t i c k é varhany ve svém prvopočátku. — Kdy byly varhany zavedeny do kostela, nelze přesně určiti. Papež Vitalian (657—672 papežem), známý z historie gregoriánského zpěvu, vydal prý rozkaz, aby církevní zpěvy byly ve chrámu provázeny Acum organisa. Nezdá se však jistým, že by se jednalo o varhany, spíše o jiné nástroje, jichž v té době v hudbě užíváno. Na evropský Západ dostaly se poprvé varhany v VIII. a IX. stol. po Kristu. Zde lze jich vývoj sledovati již nepřetržitě až po naše dny, ač v té věci není o lecčems přesných zpráv. je to na př. vynalezení pedálu, o kterémžto důležitém vynálezu není naprosto přesných a spolehlivých zpráv, jak uvidíme. (Příště dále). .W Dr. Hugo Ldbmann, (Lipsko): 14udba zvonů. (Dokončení.) III. Volba tónů. Na volbě tónů záleží velikost zvonů, a proto závisí na tom, jakými peněžitými prostředky vládne osada zvony kupující. 1. První a nejdůležitější zákon zní: Čím větší zvony, tím hudebně cen-ně j š í jejich dojem jest. To plyne z toho, že pro krásu zvuku zvonu jest podstatnou podmínkou vývoj tónů vedlejších. Čím pak jest zvon větší, nižší jeho zvuk, tím nižší jsou jeho tóny vedlejší. Čím však jsou těžší, tím více se blíží tónům lidských hlasů smíšeného sboru. A právě pro tuto výši tónů jest hudební sluch zvláště citlivý a přístupný. K tomu pak přistupuje, že větší zvon vykonává pomalejší pohyby. Toto pomalejší tempo působí dojmem velikosti, vznešenosti, majestátnosti, a to vše jsou dojmy, které vzbuzují pocit něčeho nedělního, slavnostního a úctyhodného. Proto třeba dbáti druhého základního pravidla : 2. Dávejme přednost před počtem čtyž i více poměrně menších z v o n ů, p o č t u tří v ě t š í c h z v o n ů. Zvony menší zvonu al (870 kmitů za sekundu) počítají se ke zvonům menším. Až do d` jsou zvony prostřední, načež následují zvony veliké. Z nich třeba v západní Evropě jmenovati nový zvon c°, ulitý pro dóm v Kolíně nad Rýnem Ulila zvon ten firma Bratří Ulrichové A. S. v Apoldě.—~—Váží 482 jednoduchých centů (241 q) má výšku 3'30 m a prúměr 3'25 m. Doposud stojí v Apoldě (na trati Lipsko — Výmar—Erfurt). je to mistrovské dílo novodobého zvonařství. je ulit v těžkém žebře s velikou tercií, je to tedy zvon durový. Volba tónů budiž zrale uvážena. Osada zvony objednávající bude jednati, jen ve vlastním zájmu, jestliže si při volbě tónů a sdělání smlouvy vyžádá radu odborného znalce zvonů. V úvahu při tom přicházejí dvě dvě otázky: 1. Zda dur nebo mol. 2. Zda ladění melodické nebo harmonické. Při tom platí hlavní zásada: Čím menší jest rozsah tónů zvonných, t í m v z á c n ě j š í h u d b a z v o n ů. Tak jest c+ d+ e mnohem výhodnější, než c+ e +- g nebo docela než c + f + a. Rovněž působí ladění c + d + e + f mnohem musikálněji, než c + e + g + c• jsou-li tóny zvonů položeny vedle sebe tak jako jednotlivé stupně škály bud durové nebo molové, nazývá ladění taková m e l o d i c k ý m (na př. c + d + e + f, c + d + es + f). V případě opačném (na př. c + e + g) mluvíme o ladění harmonickém. Bylo by si přáti, aby pojmenování ladění melodického ne-užívalo, nebof i zvonění harmonické jest vlastně také melodické, ačkoliv velmi jednotvárné. Rovněž musí býti i ladění melodické harmonickým, totiž v tom významu, že musí býti diatonicky, pokud se stupnice týče, čistým. Má-li se rozhodnouti mezi laděním harmonickým nebo melodickým, musí se opatrně uvážiti zvukové poměry. Docela v omyl uvádí, hledají-li se sestavy tónů na klavíru a ještě se k tomu užívá pedálu. Každý jednotlivý zvon představuje celý systém harmonie. Třeba si uvědomiti, že při zvonění staví se naproti sobě celé zvukové plo- 39 | ||||
|