|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
Plenární shromáždění usneslo se pak jednomyslně o prováčění dvou návrhů, jež přednesl prof. Borghezio: 1. XIII. sjezd Cecilských jednot si přeje, aby církevní výkony hudební byly usnadňovány šíře-ním hudební výchovy lidové; nové předsednictvo po-žádá ministerstvo vyučování, aby případnými nařízeními upravilo základy hudební výchovy na školách elementárních. Opat Paolo M. Ferreti, představený papežské školy posvátné hudby v Římě promluvil na thema: >Naše školy liturgického zpěvu«. Mluví o počátcích škol posvátného zpěvu v církvi, o jejich vývoji až do našich dnů, o úkolech a úspěšném působení vysoké školy gregor. zpěvu a posvátné hudby v Římě. Objasňuje úkoly zpěvu v liturgii; pro význam a důležitost těchto úkolů má býti zpěv povinným předmětem v seminářích. Navržena a schválena resoluce týkající se Vysoké školy zpěvu gregor. a posvátné hudby, vyučování zpěvu v seminářích a pěstování zpěvu v katol. spol-cích. Reč Mons. Giuseppe Maggio z Verony, =Jak lid má býti vychováván k liturgickému zpěvu«, vy-volala dlouhou a zajímavou debatu, která vyvrcholila všeobecným přáním 'aby lid zpíval«! Odpoledne po-kračováno v sjezdování. =O úkolech liturg. varhaníků« promluvil D. Pietro Magri. Debata přinesla velmi cenné náměty o var-haníc ch-slepcích a o odborových organisacích varhaníků po francouzském způsobu. Nyní došlo k důležité části jednání: zvolení nového presidenta. Jím se stal J. E. Mons. Ferdinando Rodolfi, biskup ve Vicenze, generál. sekretářem pak prof. Ernesto Dalla Libera, zasloužilý organisátor dnešního sjezdu. Pro nepřítomnost řečníkovu odpadla přednáška =O zvonech«. Téměř všichni přítomní znali uměleckou cenu sboru Polifonica Romana i úspěšné působení dirigenta Mons. R. Casimiri, nadšeného průkopníka cecilské myšlenky, ale dnešní jejich vystoupení pře-výšilo všechna očekávání. V hlasech sboru slyšeli a obdivovali posluchači velikost a slávu Církve katolické. M. Enrico Bossi slavil triumfy jako skladatel i jako varhaník. Kritika tvrdí, že Bossi je králem varhaníků tak jako nazýváme varhany králem nástrojů. Skladby jeho — moderní sice ale ne »nejmodernější«, melodie jeho ne zpitvořené a zlomkovité pokračují v nejlepších tradicích Frankových. Pořad koncertu: 1. Palestrina: Laudate Dominum — Offertorium 5hlasé. G. Frescobaldi : Preludio e Fuga per l' Elevazione. — Pollarolo: Fughetta. — Zipoli: Larghetto. — L. Marenzio: Innocentes — Mot. 4hlasé. Bossi-Porpora: Fuga. — P. L. da Palestrina: Vox dilecti — Mot. 5h1. 2. J. S. Bach: Passacaglia. — T. L. da Vittoria Caligaverunt — resp. 4h1. 3. M. E. Bossi: Momenti Francescani : a) Colloquio con le rondini — b) Beatitudine. — Firmin Le Bel: Puer natus est — Mot. 6h1. — Bossi: Meditatione in una Cathedrale. P. L. da Palestrina: Exultate Deo — Mot. 5h1. (Příště dokončení.) Zpráva o stavu církevní hudby ve Spoj. státech severoamerických. (Pokračování.) Jakkoliv dlouholeté bylo působení tohoto spolku, přece nezasáhlo prý více — dle mého zpravodaje — než státy středozápadní a severozápadní. Pan Singenberger měl sice své spolupracovníky, kněze-hudebníky, též konal asi pouze v mladších letech, mnohé schůze a řečnil na sjezdech, nic méně zdá se, smím-li taksoudit z jeho zamilovaného orgánu >Cecilie«, byl asi pracovníkem ponejvíce — sám! Pravda je také, že v jeho orgánu není viděti příliš mnoho zpráv o činnosti místních sborů — snad to nepokládají za tak důležité -- ale schází to! Text byl brán z odborných časopisů z Německa, ačkoliv pramen byl vždy citován, to je pravda — ale vlastního, zdejl-ího, bylo příliš málo. Vydavatel pokládal patrně za svůj úkol vydávati spíše s každým číslem celou malou sbírku časových skladeb pro potřeby a poměry kůrů německých osad přiměřené. Také dlužno uznati, že skladby ty byly ze značné části skladby, nebo úpravy od zdejších sil po-řízené, což samo sebou znamená značnou inteligenci hudební. P. Singenberger sám sestavil také pěknou školu na americké varhánky domácí (cottage organ) — harmonium. Též školu hry pedálové. Úpiný seznam církevních skladeb, přijatý za í:řední diecese milwaucké a některých jiných. Sbírku německých kostelních písní od Mohra harmonisoval a předehrami a dohrami opatřil. Vydal nespočetné skladby vlastní i cizí. S dp. Beckrem a Dieringrem posudky skladeb nově vydaných — byl zkrátka sprimum movens« čili jediný pracovník ve větším rozměru, a rozhodně mnoho se při tom sám naučil, co pro praktickou potřebu postačí. Dlužno mně též doznati, že skladby německým kůrům určené pro naše poměry nebyly. Němci měli vždy dost hráčů varhan i poměrně vzdělaných v hudebním písmě zpěváků, nejen ženských, nýbrž také mužů, což ve mnohých skladbách p ro mužské hlasy v ACecilii« tištěných je vyjádřeno. Mimo pana Singenbergra byl to zesnulý dp. Karel Becker, o němž dříve již jsem se zmínil, kterému můj zpravodaj dává kredit na rozšíření lepšího vkusu v církevní hudbě a praví, že »kněží vzdělaní v semináři sv. Františka Saleského (v St. Francis) brali si za varhaníky učitele vzdělané v blízkém Pio Nono College ku vzdělání katol, učitelů, kde působí a posud učí Jan Singenberger, a tak se reforma šířila=. To bylo tedy v středním a severním západě. Co je s východem, jihem, — toho jsem se dozvěděti nemohl.. . Proniknutí tohoto odvětví německého cecilského spolku mezi osady anglicky mluvící vadila prý »hráz řeči«, lbyt i »Cecilie« byla částečně vydávána í v angličině), »národnostní předsudek, a nedostatek církevně hudební tradice mezi syny Zeleného Ostrova (Iry), jak výše zmíněno, a pohrdání tímto obtížným oborem církevního umění. (a Nepatří-li hudba do služeb Božích«, — pravil jistý ředitel hudby v irském kostele, kterýžto kostel však mimochodem řečeno má z té ne dělní muziky ohromnou kollektu — k svému pánu: »Nepatří-li hudba do služeb Božích, proč nevyhodíte z kostela barevná okna, proč užíváte drahých rouch?«) Kdo ví, kdy by se bývala v těchto věcech stala změna, nebýt známých dekretů Pia X. Ty pronikly i tam, kde třicíti-letá posavadní práce německá byla pokládána pouze za »koníčka« a za >přílišné lpění na starém německém způsobu.« (Příště dále.) O p r a v a. V předešlém dvojčísle v článku Bedřich Smetana v 21. řádku zdola má státi >Medi tábor« místo Diffusa est. TLpozornéni redahce a adminisirace. Pro přílišné zaméstnání redaktora přiakci zvonové, přeloženy volné měsíce, kdy Cyril` nevychází, na duben a květen. Expedice tohoto trojčísla se opozdila chorobou a úmrt,m p. administratora J. Prudila. Příští číslo vyjde jako dvojčíslo během října. 54 | ||||
|