|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
To co dělo se dosud jen výjimkou anebo per nefas, stává se nyní dovoleným a skoro pravidlem. Již brzy po smrti opata Questenberga dovoluje provinciální kapitola řádová, v Drkolně r. 1644 slavená, aby o větších svátcích a nedělích velká mše sv. konala se zpěvem figurálním a s průvodem hudebních nástrojů. b') Tato usnesení omezil generál řádu Michael Colbert r. 1677 v tom smyslu, že zmíněný zpěv s hudbou nesmí se konati v době adventní a v době od neděle Septuagesimy až do Hodu Božího velikonočního.") Ale figurální zpěv s hudbou instrumentální od této doby i v kostele strahovském se uplatňuje čím dále, tím více. Jest konečně zcela pochopitelno, že v této době pobělohorské (kdy okolnosti byly katolickým řádúm příznivé, takže po ukončení válečných bouří těšiti se mohly i jistému blahobytu a kdy o přísně ascetickém pojímání života řeholního, jako tomu bylo za Lohela a Questenberga nebylo možno v této době již mluvit) — pochopitelno pravím, že za těchto okolností řádoví preláti obklopili se po vzoru katolické šlechty leskem a nádherou, k čemuž v řadě neposlední použili i umění hudebního. Mezi úředníky a služebnictvem opatů strahovských spatřujeme v té době kromě obvyklého organisty i jiné zpěváky a hudebníky.fi") Jsou to laikové, zvláště za své funkce placení ")a ti nyní — ovšem vedle řádových členů — obstarávají hudbu instrumentální a zpěv figurální. V této době představení řeholní nevidí v tom již žádné změkčilosti ani nebezpečí pro kázeň řeholní. Od této doby jest ovšem třeba na Strahově dobře rozlišovati k ů r k něž s k ý, který určen pro zpěv liturgický — posvátné officium v choru, a řízen jest kantorem a sukcentorem, a na druhé straně k ů r f i g u r á 1 n í, který při slavných bohoslužbách pěstuje zpěv vícehlasý a hudbu instrumentální. Také kúr figurální řídí v té době vždy kněz řádový. K rozmachu figurálního zpěvu a zvláště hudby instrumentální, nemálo přispělo i založení ústavu studijního. (Collegium Norbertinutn),s`) kde studenti horlívě pěstují zpěv i hudbu na kůru kostela sv. Benedikta ke koleji připojeného. Ti studenti pak — pokud věnovali se bohosloví — velmi často vstupovali na Strahov, a zde v pěstění hudby pokračovali.ea) Příležitosti k produkcím bylo v té době dosti. Tak opat Vincencius Macarius Frank nařizuje, aby requiem za krále Vladislava, z jehož nadace klášter Strahovský se těší, konalo se počínaje dnem 17. ledna 1662 každoročně -cum cantu figurali.« °3) Počínaje rokem 1680 konána i mše Rorate pfiguraliter«, ač před tím dosud jen chorálně.") Při slavnostech translace sv. Norberta, konaných každým 50tým rokem s velkou pompou rovněž, uplatňovala se hudba a zpěv figurální, při čemž mnozí zpěváci a hudebníci se vyznamenali.ó5) Litovati jest, že nepodařilo se mi nalézti z této doby (stol. XVII. a poč. XVIII.) pramenů vlastních, t. j. samotných skladeb, které by nám ukázaly, co se tu hrálo a zpívalo, a s jakými prostředky hudba ta provozována. Nezbývá než spokojiti se zatím prameny druhořadými, pouhými záznamy historickými. přes to, že v řádě praemonstrátském vůbec a na Strahově zvláště počal pronikati zpěv vícehlasý a hudba instrumentální, nezpronevěřil se řád řeholních kanovníků své základní povinnosti, t. j. pěstování chorálu. Opatové strahovští, jako visitatorové řádoví, při visitacích v podřízených klášteřích nepřestávají v příslušných artikulích po visitaci vydávaných znovu a znovu připomínati, aby yofficium divinume, konalo se ve dne i v noci se zbožným zpěvem, aby neprotahovaly se při tom slabiky uprostřed a na konci veršů, aby mše konventní (missa maior, summa) vyjímaje neděle a zasvěcené svátky konala se chorálně.66) Pomlky uprostřed žalmů se mají zachovávati a to delší o svátcích větších, tak jako vůbec zpěv o větších svátcích má býti volnějším.'') Mladší členové řádu mají býti v chorálu cvičeni.") 5r) Straka, v uved. článku (>Cyrill XXXVIII., str. 54), b9) Ibidem. 59) Doklady hojné v annalech strahovských. 80) Opa! Vít Seipel r. 1690 ustanovil ročně 100 zl. pro zpěváky-laiky (vokalisty) na Strahově zpívající (Ann. Strah. T. III. fol. 237b a násl.) 61) Studijní estav strahovský v Praze, v dnešní Revoluční třídě. Ústav založen opatem Questenbergem, ale otevřen až r. 1640 za opata Kryšpína Fuka. Zrušen za Josefa Il. Později ústav šlechtičen. Dnes úřadovny ministerstva železnic. s2) Hojné doklady o hudebnících přinášejí nejen annaly koleje norbertinské (Annales Collegii Norbertini, rkp. strah. knihovny T. I., a II., sign. D J IV. 1-2), ale i annaly strahovské, již několikráte jmenované. Velký počet jmen hudebníků z koleje norbertinské zachoval naší paměti Dlabač ve svém slovníku. ea) Annaly strahovské, Tom. I. 541. (Sign. stará archivu strahovského XIV. A. 1. nyní v knihovně strahovské sign: D. J. 111. 2.). G4) Annaly strah. Tom. II. 506. (sign. kdysi archívu strah. XIV. A. 3) nyní v knihovně strah. D. J. III. 65) Hojné doklady v annalech strah. při r. 1677, 1727. (Annaly strah. Tom. II. pg. 412 sign. právě uvedená a Tom. IV. pg. 319-390. sign. kdysi archivu XIV. A 7. nyní knihovny strahovské D. J. III. 6). Srv. Dlabacž, Kůnstlerlexikon na příslušném místě. ss) Acta visitationum ab anno 1670 v archivu strahovském fol. 27a. Srv. i fol. 211a. B7) Ibidem fol. 30b. se) Ibidem fol. 170a a 209a. 58 | ||||
|