|
| ||||
| ||||
|
Řočník L. C Y R I L Rok 1924
jaksi sesvětšelé smýšlení tehdejší doby má svůj ohlas i zde. Zpěv figurální a hudba nástrojová vniká všude, kde jen se mohla nějak uplatniti a proto také na Strahově v bohoslužbě zaujímá čím dále tím důležitější místo.") Postava kantora a sukcentora jakoby bledla vedle postavy ředitele kůru figurálního, ") jenž vedle organisty včele pěveckého sboru instrumentálistů obstarává chrámovou hudbu o nedělích a svátcích, po případě i o jiných slavnějších příležitostech. —Jakého složení tento sbor byl a jaké provozoval skladby nemohu přesně do-ložiti. Nejsou z této doby zachovány ani skladby pro chrám strahovský určené, a') ani jiné prameny, z nichž bychom si mohli učiniti určitý o té věci obraz. Jedině annály strahovské při r. 1716, (když vypravují nám o podávání fasse klášterní za Karla VI. — kdy jednalo se o placení příspěvků na války turecké —) vypočítávají výlohy spojené s chrámovou hudbou. be) Dle tohoto přiznání, vynakládáno na hudbu chrámovou na Strahově 650 rýnských zlatých ročně. Tohoto nákladu použito bylo jednak k vydržování s t á 1 ý c h z p ě v á k ů a stálého v a r h a n í k a jednak ke krytí výloh, spojených s honorováním zvláštních instrumentalistů, najímaných od případu ke případu k provozováníhudby instrumentální. Mezi s t á 1 é síly strahovského kůru náleželi 4 hoši v o k a 1 i s t é, kteří měli na Strahově úpiné zaopatření (oděv i stravu), dále 2 zpěváci (t e n o r i s t a a b a s i s t a), jimž poskytována z klášterní kuchyně ") pouze volná strava a v a r h a n í k, jenž kromě stravy bral hotově 50 rýnských zlatých ročního platu. Taková byla asi situace hudebních poměrů na Strahově na konci XVII. a na počátku XVIII. století. Pěstování chorálu omezeno jsouc na nejnutnější funkce liturgické, upadá čím dál, tím více. 9) Za to pěstování hudby vícehlasé s průvodem instrumentálním opanuje znenáhla pole úpině a dosahuje vrcholu v druhé pol. XVIII. stol. za Lohelia Ohlschlágela. 1w Josef Kuhn Ke eitiěení kostelních písní s lidem. Nejdůležitější podmínkou pro cvičení lidových písní chrámových jest, uvědomiti sobě hluboký význam, jaký skryt jest v původu a celém historickěm vývoji v nepomíjející ceně a důležitosti zpěvu lidového pro správné náboženské, při tom však také národní cítění. Nelze upříti, že také lidové písně chrámové obsahují v sobě jakési prvky myšlénky státo- tvorné. Po dlouhá století toužili jsme po spinění prorockých slov Komenského, jichž tak vhodně použil nedávno v řeči své dr. Kramář. »My chceme,« pravil, »abychom, když se nám po staletém utrpení podařilo konečně dostati vládu svých věcí do svých rukou, aby- chom ji opravdu měli a udrželi ve svých rukou.« Tato vzácná slova vyzývají k povinnosti, abychom také v tomto oboru s pietou a neunavně pracovali a půdu chrámu nejen zasvě- covali přesvědčení náboženskému, ale ji také zkypřovali myšlénkou vlasteneckého poslání. K uskutečnění této naléhavé snahy chci se krátce pokusiti o výklad způsobu, jakým vésti si máme při cvičení kostelních písní, aby i ony spolupůsobily při našich nadějích v lepší budoucnost. Na místě předním sluší činiti rozdíl mezi těmi, kdož hned od prvopo- čátku, totiž od zahájení cvičení se jich súčastnili, a těmi, kdož teprve později si osvojili nápěv pouhým odposloucháním a následkem toho pro svoji méně zaručenou spolehlivost osvědčené zpěváky snadno k nesprávné intonaci strhují. Tím dochází snadno k porušení 85) Při visitacích klášterních jest sice často řeč o restrinkci figurální hudby (Acta visit. II. f. 72a, f. 88a, f. 104a). Ale taková omezování jest vysvětliti jen konservatismem a opakují se z pouhé setrvačnosti visitačního formuláře. A ostatně i z celé jich stylisace jest viděti, že nejsou míněna tak přísně. es) Nazývá se v té době vpraeses chori figuralís« nebo >director chori figuralis « 97) Archiv hudební počíná vlastně až Lohelem Ohlschlágelem, tedy v době až nejblíže následující. (Ohlschldgel stal se ředitelem chrámové hudby na Strahově r. 1757). ae) Annaly strahovské při r. 1716 fol. 12b a fol. 13a: bMusici Sionei seu Strahoviensis ecclesiae diebus dominicis et festis missam binam et frequentius quoque die feriato pro officii exigentia figuraliter absolvunt et ex 2 discantistis, 2 altistis, tenorista, bassista, organista, meris personis saecularibus, quibus prioribus quatuor victus, et amictus, posterioribus vero victus, uti et praeterea organistae stipendium 50 fl. tubicinibus vero et instrumentistis conductus stipendium tantum datur, absorbent annue ad minus 650 fl.c as) počítáme-li, že v době Karla VI. měl 1 rýnský zlatý kupní sílu rovnající se 10 rakouským před-válečným korunám, stalo vydržování světských zpěváků a hudebníků ročně as 6500 K rak. předválečných. Převedeme-li to na nynější československé koruny, tedy nálclad jistě velice slušný. su) Rovněž o lidové písni duchovní není v té době na Strahově ničeho známo. Nebylo zde pro ni místa tak jako pro kůr literátský. Na Strahově — v chrámě klášterním — dělil se o obstarávání chrámové hudby a zpěvu jedině kněžský kůr (chorální officium) s kůrem figurálním (hudba a zpěv při slavnějších Lohoslužbách). n 61 | ||||
|