|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
Jeho touha po obrodu zpěvu chrámového uskutečnila se teprve počátkem let sedm-desátých, nedostává se jí však podpory hmotné. Zmíněný »zpěvníček pro dívčí školy« 2. vydání 1875 u J• L. Kobera obsahuje 100 písní jedno , dvou- a trojhlasých na slova současných básníků Fr. Douchy, V. Furcha, V. J. Picka, V. Hanky, F. L. Čelakovského, V. Smilovského, F. Rubeše, F. Sušila, J. Marka, mimo jiné i A. Sázavské, jejíž Zvonařem zhudebněná C. 27. str. 28. Ot - či - no! můj dra - hý kra - ji, tys má roz - koš je - di - ná ! znárodněla rovněž, jako na V. J. Pickova slova složená vlastenecká hymna :_ C. 14., str. 13. —~ s- _~ — 1-- —~-- -~ • - atd. Če - chy krá-sné, Ce -chy mé! Du - še má se tou-hou pne, kde ty s --y —é é -o- 0- . š -rt s f Valná část zpěvníku obsahuje písně duchovní z různých staročeských kancionálů vy-ňaté, vedle českých pak ukázky národní písně všech slovenských i jiných národů. Rovněž zajímavý jest Společenský zpěvník český«, sedmé rozmnožené vydání, text uspořádal Dr. J. Boj. Pichl, nápěvy uspořádal Jos L. Zvonař. V Praze 1866. Nákladem knihkupectví: J. L. Kober. (Vyprodán.)_ Lékař Pichl, redaktor, majitel knihtiskárny (nar. 1813) byl soudruhem Jugmanna a Václ. Stulce. Vlasteneckou důležitost tohoto, 262 čísel obsahujícího zpěvníku probuzenského dlužno si připomenouti zvláště v roce smetanovském, památném pro vznik českého slohu hudebního. Setkáváme se zde s nápěvy znárodnělými, ústním podáním v životě národa českého šířenými. Jich skladatelé pokud jmenováni jsou, tvoří vlastenecký předvoj hudební: Jako č. 9. uveřejněná jest shora uvedená -Otčina« Zvonařova. Č. 12. »Těšme se blahou naději« (Krov.) *) Č. 16. Čeština : Nuže. nuže milí bratři zpívejme ! (Nápěv »Kdybys měla má panenko sto ovec« 3 hlas.) Č. 19• Nitra milá Nitra.« V. J. Rosenkranzova (1797 1' 1861 v Praze jako varhaník a ředitel kůru u Karmeiitánů, původně učitel) »V Cechách, tam jsem já zrozená.« Č. 56. téhož »Vystavím si skrovnou chaloupku.« Č. 24. Cechoslovan: »Tážete se« složil Jos. Soukup, r. 1819, působil jako učitel a ředitel kůru v Kolíně, potom od r. 1852 na realce v Táboře, pak ředitel hl. školy v Písku (rok úmrtí neznámý). Jos. Vorel 1801-1874, opočenský rodák, farář ve Zdicích má ve zpěvníku tré znárodnělých písní: »Že peníze, světem vládnou.« »Nad Berounkou pod Tetínem« a -Náš tatíček nebožtíček«, J. Ryba (1812) má zde píseň: =Spi má zlatá, boubelatá,« Al. Jelen: «Má tys láska jediná.« »Já jsem švarná dívka z mlejna« na slova F. B. Trojana s nápěvem Aug. Hošek-a. Jos. Nesvadba (vlastně Hamáček) po Fr. Škroupovi ]capelník pražského stavovského divadla (1824) výborný dirigent t 1876 jako dvorní kapelník v Darmštatě, má zde známou »Když já spatřil Bětulinku.« Jos. Vašá!<, bratr Em. má zde píseň »U panského dvora.« Konečně vedle celé řady jiných bez označení autora uveřejněných písní a popěvků I národních jest pod č• 57. píseň »Když měsíček spanile svítil,« kterou má částečně 1 ve své ! pastorální G mši její autor, v oboru české písně vedle V. Tomáška vynikající, fagotista ") Jos. Theodor nar. 1797 v Novém Strašecí, právník, divadelní pěvec a učitel zpěvu v Praze fi 1859 v jižní Francii, kde léčil se v Nizze. Píseň kolovala s názvem >Husitská< z 15. věku, složil mnoho písní. atd. 66 | ||||
|