|
| ||||
| ||||
|
Ročník L. C Y R I L Rok 1924
daiící. Při udílení svátosti sv. biřmování zapěla jednota při vstupu nejdp. arcibiskupa do ehrámtt Wittovo : »Ecce sacerdos magnus« pro smíš. sbor s průvodem varhan. — Při slavnosti svěcení zvonů dne 14. září zapěla jednota při obřadech těch před kostelem sbory od Trumpusa op. 16., které vyšly co příloha v našem časopise Cyrill r. 1922 bez průvodu. — Při volbách -zvzsleni byli následující funkcionáři : Předsedou v]dp. Dr. Josef Schmied farář, jednatelem slč Bejčková, pokladní slč. Fetterlová a sbormistrem ředitel kůru p. Emil Korejs. Ku konci dp. předseda promluvil v krásné přednášce o svých cestách po Francii, Anglii a Holandsku, ve které nás seznámil o poměrech, zvycich a zpěvu v tamějších kostelích, což všechny přítomné zajímalo. Ku konci nabádal všechny členy k vytrvalosti a pilnému navštěvování zkoušek a da ší činnosti Jednotě naší s hornickým pozdravem »Zdař Bůh< valnou hromadu ukončil. Emil Korejs, ředitel kůru. D. J. C. V OLOMOUCI. OlomoUC. Ustavující valná hromada Farní Cyrilské Jednoty při kostele Dominikánů v Olomouci, konala se dne 21. září 1924 v sále kláštera Voršilek v Olomouci o 5. hod. odpolední. 2. Při zahájení přednesl pěvecký sbor Ř hovského »Radostný nám nastal den<. 2. Předseda zjištuje, že valná hromada jest schopna usnášení, ježto dle presenční listiny jest přítomno 60 členů. Po krátkém proslovu naznačujícím význam spolku a cíle jeho, oznamuje, že stanovy odboru byly schváleny výnosem zemské politické správy ze dne 26. června 1924 a přistupuje k volbě funkcionářů. 3. Jednohlasně zvoleni byli tito funkcionáři. Jelikož předseda jest dán stanovami, zvoleni sbormistrem p. Blažej Beck, úředník č?. st. drah; místopředsedou p. Artur Pavelka, inspektor čs. st. drah; jednatelem p. Teodor Divina, obchodník; pokladníkem p. Alois Pohlídal, zřízenec Mor. slov. banky. Do výboru p. Leoš Cink, knihař; sl. Jos. Smýkalova, obch. přír. a sl. Ludm. Rosíkova, modistka. Funkcionáři své funkce přijali. Po případném doslovu a závěrečném zpěvu prohlásil předseda valnou hromadu za ukončenu. Zakládajících členů jest 23, přispívajících 41, činných 30. P. Em. Soukup O. P., předseda. Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. Z ITALIE. XIII. národní kongres italských eecilských jednot ve Vicenze 11.—13. září 1923. (Dokončení.) T ř e t í d e n. Při poutifikální mši sv. kard. Bisleti bylo přítomno na 6.000 lidí. »Beneficta sit< gregor. zpěvem zazpíval pěvecký sbor semináře pod taktovkou prof. Dalla Libera. Sbor Polifonica Romana za řízení Mons. Casimiri přednesl pak: Messa di Papa Marcello — P. L. Palestrina, 6hlas. Cizinci ani obyvatelé Vicenzy nepamatují skvělejšího výkonu pěveckého v katedrále. Následovalo třetí a poslední plenární zasedání kongresu. Generální sekretář oznamuje že Mons. Respighi věnoval slavnému sjezdu svůj spisek o P Angelo De Santi. Některé důležité návrhy podali sjezdu: L. M. Magi z Rimini, G. Rebeschini a pof. G. Borghezio. Rozhodnutí a případné provedení návrhů ponecháno již novému předsednictvu, jehož předseda a gener. sekretář již dříve ustanoveni, jak výše pověděno. Ostatními členy předsednictva zvoleni: Mons. G Maggio, Can. G. Borghezio, E. Caronti, Mons. R. Casimiri, P. M. Ferrettt, G. Bolla. J. E. Mons. F. Rodolfi vytýčil směrnice nové činnosti usilující o praktické za-vádění gregor. zpěvu jako nejlepší pomůcky boho-služebné. Kard. Bisleti dodal jen, že zdařilé uspořádání sjezdu p. biskupem je nejlepší zárukou dalších úspěchů. Předsedkyně ženské katol. mládeže italské slč. Armida Barelli mluvila na thema: »Katolická mládež a liturgický zpěv.« Děkuje za zřízení zvláštní ženské sekce při kongresu a slibuje že získaných zkušeností použijí k horlivému provádění svého programu: Eucharistie, Apoštolát, Hrdinství. Sdružení sestavilo již řád diecesních škol a farních sdružení a vydalo příručku liturgického zpěvu, která ve dvou měsících dočkala se 2. vydání. Zenská katol. mládež dává k disposici k účelu obnovy litur. gregor. zpěvu svou sílou a duši. Nechce býti brilantním sborem, ale jediným hlasem chválícím Boha, cementem, který spojuje lid s knězem v náboženském životě. Nadšená a vtipná řeč Mons. Casimiri, ředitele sboru Polifonica Romana, na thema »Umění polyfonické ve službě liturgie« byla přijata neutuchají(-ími ovacemi. Sbor jeho zakončil zasedání zpěvem »Laudate Dominum< a kard. Bisleti modlitbou. Ještě před ukončením došla telegrafická odpověď Sv. Otec na holdovací telegram, v níž znovu uděluje J. S. své požehnání celému kongresu. Závěrečné Te Deum oslaveno v basilice di Monte Berico a na všechny přítomné působilo velmi dojemně. Požehnání přítomni byli všichni čelní pracovníci sjezdu. Kardinál Bisleti intonoval Te Deum, seminářský sbor pokračoval s lidem. Požehnání Ježíšovo jistě napinilo nadšené duše piné energie a dobré vůle. Program posledního koncertu byl stejně obsáhlý jako obou předchozích. Bylof provedeno: 1. P. L. Palestrina: Bonum est. - Offert. ,hl. — J. S. Bach: Toccata. Adagio a Fuga v cdur. — Josquin des Pres: Ave Maria - Mot. 4h1. — G. P. Handl: Concerto v d dur (grave a allegro).-- O. di Lasso: Velociter - Mot. 5h1. 2. Carlo Angelelli: Larghetto c. Variazioni. — E. Bossi: Studio sinfonico. — L. da Vittoria: Tenebraeresp. 4h1. — F. Liszt: S. Francesco d'Assisi. (Kázání ptákům). P. L. Palestrina: Adjuro vos - Mot. 5h1. — R. Debussy : La neige danse. — Cesar Frack : Piěce heroique. — L. Vierne: Toccata. — P. L.: Palestrina: Alleluja - Tulerunt Dominum meum - Mot. 5h1. Poslední koncert v katedrále konán za neutuchajícího zájmu obecenstva- U varhan prof. Ulisse Matthey podával důkazy své zdatnosti jako v I. koncertě i na svých uměleckých zájezdech do ciziny K nevyrovnatelným výkonům sboru Mons. Casimiri nelze dodati než slova hudebního kritika listu »Corriere Vicentíno<, dr. Formentona : Al maesfro Casimiri e ai suoi impareggiabili canfori, vita! Zpráva o stavu církevní hudby ve Spoj. státech severoamerických. (Dokončení.) Tak soudili ti, kteří o tom, co jest chrámová hudba, neměli ani ponětí! Avšak teprve za celý tucet let — r. 1915 — založena tu nová jednota pro církevní hudbu, pod názvem »Cech sv. Rehořea (St. Gregory's Guild) s orgánem psaným výhradně anglicky, jehožto název je »The Catholic Choirmaster<. Vychází jednou za čtvrt roku. Vše, co jsem se mohl o tomto spolku dověděti je pouze to, co je tištěno v jeho časopisu, to jest jména úředníků, hIavních přispívatelů a církevní úchvalu Benediktem XV. Moje soukromá informace dí, že »sešlo se pár lidí, kteří si řekli, že »už to tak dále ne-může jít<, a založili tuto jednotu. Vůdčím duchem je Ital Nicola Montani, rozený zde v Indianě, žák římského skladatele známého jména Lorenzo Perosiho. Ale též monsignor Manzetti, jenž je jedním z hlavních, je Ital. Nesmírnou výhodou tohoto spolku 77 | ||||
|