|
| ||||
| ||||
|
YR 1 L
ČASOPIS ,,,,,IX. ' PRO KATOLICKOU HUDBU POSVÁTNOU V ČESKOSLOVENSKÉM STÁTĚ. ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ REDAKTOR VÁCLAV MÍ LLER Redakce: PRAHA-VI. 82. ul. Štulcova 10. — Administrace : PRAHA-II. č. 1370. Národní tř. 6. — Předplatné na rok 10 Kč se 100°/Q drahot. příplatkem tudíž 20 Kč. ROČ. LI. LEDEN-ÚNOR 1925. ČíS. 1., 2. Dr. R. PERLÍK Jan Lohel ~hlschl~gel (1724-1788), (Příspěvek k dějinám církevní hudby v Čechách.) ÚVOD. Jednou z nejzajímavěiŠích, ale také nejméně probádaných epoch české kultury jest beze sporu doba XVIII. století. Zádná doba nezanechala nám takové množství nejvýš interesantních památek jako právě tato doba, žádná však nás zároveň nestaví před tolik záhad a otázek jako doba ta. Známe ovšem spoustu jmen umělců XVIII. století a celou řadu děl,') jež připisována jsou — af již právem či neprávem -- tomu či onomu umělci, leč nějaké positivní, absoluttlě bezpečné jistoty o tehdejších uměleckých poměrech českých dosud vlastně nemáme. Aspoň v hudbě ne. V mnohých případech ještě dnes odkázáni jsme na pouhé dohady, legendy a nedosti pevně zajištěné údaje tradiční. Není však pochyby, že i zde rozbřeskne se světlo, až sebrán a ve vědeckých monografiích krilicky spracován bude tak obsáhlý, ale také tak roztroušený hudební material XVIII. století. Počátek již tu učiněn. Záslužnou prací Dr. Vl. Helferta 2) již poučeni jsme o hudebních poměrech na zámku v Jaroměřicích ve století XVIII. Dle obrazu, který nám tu Helfert vy-kreslil a který nám představuje hudební život na jmenovaném zámku moravském, souditi můžeme na hudební poměry i v ostatních zámcích našich zemí doby barokní. Víme ale dobře, že umělá hudba v XVII. století stála nejen ve službách šlechty, ale i církve. V XVIII. století jest to tedy vedle šlechty i katolické duchovenstvo, zvláště klášterní, jež hudbu horlivě podporuje a pěstuje. A tak také vedle šlechtických zámků jsou tu zvláště katolické kláštery, jež jeví se nám jako druhé důležité středisko hudební kultury XVIII. století. Systematické práce o hudebních poměrech v klášteřích našich ve století XVIII. dosud nemáme. Jest tu sice řada zmínek roztroušených v různých spisech a článcích 3) leč práce ty jsouce (a2 na malé výjimky) založeny většinou na literatuře, pověděti nám mohou sotva něco nového. Proto má býti přítomná práce pokusem, v němž ukázati chci na konkretním případě — ') Zásluhou J. B. Dlabače, jenž svým slovníkem umělců (»Allgemeines historisches Kůnstlerlexikon fúr BShmen und zum Theil auch fiir Máhr:n und Schlesien«, Praha 1815.) zachránil nám jména četných umělců i jich děl před úpiným zapomenutím. z) Dr. VI. Helfert, Hudební barok na českých zámcích, Rozpravy České akademie. Třída I., číslo 55., Ý~ Praha 1916. 3) Uvedeny budou podrobně na svém místě. y | ||||
|