|
| ||||
| ||||
|
Rok 1925 C Y R I L Strana 9
I lix vir — — — — — — — — — — — — — — — — — — — - In - vi - o - la - ta ge - ni - trii Su - - per - bi- , go ma - ter Chri - sti quae etc, =k • .-.-~•- _~--G- -t=G== _ - gra - ta vic - trix, ex - pers I ae- — I — (Varhany) Poslední část života »mistra« Viléma de Machaut uplynula dosti pokojně, rozdělena jsouc mezi jeho úřad kanovnický, Saint-Paul aneb residenci vévody de Berry. Co důvěrný přítel tohoto knížete, a Karla V., jeho bratra, napsal proslulou M š i, o níž tradice udává, že byla složena u příležitosti korunovace tohoto krále (1364). Skladatel zemřel r. 1377. Hudební dílo Viléma de Mbchaut jest důležité a pestré. Máme z něho více rukopisů, z nichž nejstarší datujeme za života autorova: z toho, že podávají jeho díla pečlivě seřa děná ve svazcích opatřených předmluvou, možno usuzovati, že starý mistr na sklonku svého života pracoval na úpiném vydání své tvorby. V každém případě svazek napsaný pro vévodu de Berry obsahuje některé neobyčejné skladby. Hudební skladby de Machautovy obsahují sedmnáct leichů; dvacet tři motetta, světská i posvátná, dvojhlasá i trojhlasá (dvě z nich jsou napsána o dvojím thematu a o čtyřech hlasech instrumentálních); čtyřhlasá M š e; instrumentální skladby; více než čtyřicet pět zhudebněných ballad, s průvodem nástrojů i bez něho; třicet tři =chansons baladées»,« t. j. tanečních písní, téměř všechny s refrénem; posléze šest skladeb rozličných, roztroušených v básni Remi:de de fortune. Většinou jsou tato díla světská. Leč v jedněch i druhých skladatel představuje našim zrakům velmi velikou svou snahu, aby byl prvním, možno-li, a dozajista nejslavnějším ztělesňovatelem myšlének Filipa de Vitry. Probeřme stručně formy, v nichž Vilém de Machaut vynikl. L e i c h ve XIV. století dosáhl své nejdokonalejší formy. Vzdálen od jednoduchého vypravovacího leichu, byl brzy přetvořen řadou malých melodií, často velmi vybraných, jako v tomto začátku leichu k Matce Boží Remešské, kanovníkem-hudebníkem složeného ve formě rythmicky velmi volné: J Con - tre ce doux moisde may. Poura-voir le cuer plus gay. Et plus jo - li Z m o t e t t a podal jsem v předchozím začátek latinského příkladu. V následujícím motettu v jazyku lidovém budeme se obdivovati elegantnímu a výraznému spádu melodie B i a u t é p a r é e, nad hlavním hlasem obligátním, vypůjčeným z lidov, bo repertoiru a opakovaným ve formě basso continuo= až do konce skladby: | ||||
|