|
| ||||
| ||||
|
Zpívaná mše zádušní.
Píše Edm. Langer. (Pokracování.*) Práni své, aby s úmrtní slavností pokud Veškeré tyto mše pohrební, byla-li pre- mozno vzdycky mše sv. spojena býti mohla, kázka, mohou v nejblizší den, který toho do- církev také tím vyjádrila, ze mši zádušní voluje, tímze zpűsobem slouzeny býti. p r i v i l e g o v a l a, tak ze takové mše do- Den 3., 7., 30. a výrocní műze slavnou pouští se na mnohé, zacasté i slavnostní dni, mši zadušní oslaven býti s vyloucením tęchto kdy jiné mše zádušní slouzeny býti nesmí. dnű, v nichz také ctená mše pohrební za- Nejvętší výsadu má m š e p o hreb n í, bránęna jest. Den 3., 7. a 30., jakoz i za- kdyz slouzena bývá za prítomnosti mr- lozeni dnové výrocní (jsou-li skutecní a ni- tvoly ve chrámu Pánę. Ta bezpecnę za- koli libovolnę ustanoveni) mohou, byla-li pre- povídá se v poslední tri dni pašijového tý- kázka, rovnęz v nejblizší den volný bud pred hodne a na všechna „festa duplicia I. classis”, tím neb potom slavnou mší oslaveny býti. která zároveń zasvęcenými svátky jsou, pon- V skutecné dny výrocní műze v menších dęlí velkonocní a svatodušní vyjímajíce. Mnozí kostelích nadaná mše téz jen ctena býti na dovozuji na základę jistého rozhodnuti, v nęmz „duplicia minora” s vyloucením však veške- ostatnę není to zcela jasnę vysloveno, jako rých vyšších svátkű neb takových dnű, které by veškerá „festa duplicia I. cl.”, která co pro duplicia zabránęny jsou. Stejná výhoda taková v rímském breviri zaznamenána jsou, ohlednę mši ctených v den 3., 7. a 30. není mši pohrební jiz vylucovala. Pochybnęjší jest však poskytnuta vedle výroku S. R. C. domnęní, zdali „duplicia I, classis”, vezdy na nedęli pripadající, jako u nás „Visitatio B. 0 veškerých výsadách tęchto sluší po- M. V.” neb „Dedicatio h;cclesiarum”, proto dotknouti, ze nemají platnosti pro mše cistę mši pohrební vylucuji, ponévadz prikázaný soukromé. Za takové" dojista dluzno po- den svátecní v tom prípadę nikoli na svátku, vazovati veškeré mše, které treba soucasnę nýbrz na nedęli spocívá. Le svátek titulární s „Missa exequialis” u postranních oltárű se dotycného kostela zádušní mši vylucuje, jest slouzí. Jest to zlorád, který opętnę a téz však výnosem jisto. Výsadou tak znacnou se v naši diecési zejmena se zavrhuje, kdyz ta- predpokládá, ze bohosluzba jinak predepsaná kové mše vyjímajíce v ,semiduplicibus" a aniz se neopomíjí, aniz ujmy trpí, ac osoby, „simplicibus” rovnęz v cerné barvę se slou- které by v den nedęlnf mše zádušní úcast- zívají. Na místo tęch soucasnę nahromadęných nými byly, prikázání cirkevnimu ovšem zadost mši bylo by však vűbec duchu církevnímu ucinily. primęrenęji, aby téz v den 3., 7. a 30. mšo Mše pohrební pred pohrbením, svatá opętnę se slavila, coz u nás nazvfce kdyz mrtvola v kostele prítomna není, nedo- úpinę se zanedbává. pouští se na všechna „duplicia J. classis”. Veškeré výsady uvedené, jak z ducha Výsadu tuto chtęjí mnozí rozširovati také na rubrik poznati lze, mají platnosti jen pro pohrební mši u nás obycejnou, která den po vlastni „mši exequiálni t. j. pro takovou, pohrbu se konává. Zdá se však, ze správnęji která jest v souvislosti s predepsanou slav- ji povazovati dluzno z a p o h r e b n i mši p o nostní zádušní jistých dnű. 0 mši pohrební p o h r b u mrtvoly, pro kterou dle jiných vý- („in die depositionis') rozhodlo se dne 23. nosű téz i „duplicia II. classis” a veškeré kvctna 1846 zrejmę, ze smí jen jedna býti. zasvęcené svátky (tedy i nedęle) se vylucují. Platí to však pouze o jednom a témz ko- Také ctená pohrební mše za chudé stele; nebot ,exequiae absente corpore in (ovšem pak i v kazdém jiném prípadu, kdy die depositionis” mohou bud téhoz neb násle- zpívati se neműze) jest privilegována, ale tak, dujícího dne i v jiných kostelích konány býti; ze neműze býti slouzena na veškerá „duplicia rovnęz mohou v den 3., 7., 30. a výrocní ve 1. a II. classis”, v zasvęcené svátky, v pri- vice kostelích zádušní slavnosti s privilegovanou vilegovaných oktávách (vánoce. zjeveni Pánę, mši konati se, nikoli však v témz kostele velkonoce, svatodušní oktáva, Bozího Tęla) a jednoho dne vice privilegovaných mši, byti by na všechny takové dny, kterými téz „festa i „Officium Defunctorum” nebo cástky jeho duplicia” se vylucuji (štędrý den a svatvecer vícekrát pocíti oblíbilo se. svatodušní, popelecní streda, celý pašijový týhoden.**) gikové rímští theoreticky jiz dávno tomu od- pírají. Prakticky domęnku nelze zastávati, *) Cecilie roc. V. str. 18 19. proto ze v Ętímę vydané Calendarium pro 1878 *) Panovalo domęní, ze také vigilie pi•ed zjeve- vypocitává dny, které vylucují amiiversaria, ním Pánę vylucuje duplicia. Nejnovejší litur- mezi nimiz vigilia Epiphaniae se nevyskytuje | ||||
|