|
| ||||
| ||||
|
Rok 1925 C Y IZ 1 L; Strana 23
AMÉDÉE GASTOUÉ: Vílém de Machaut, jeho dílo, škola a vliv. (Pokračování.) I když mnohá význačná místa jsou společná této mši i mši v rukopise tournaiském, který uvádím v poznámce, dílo Vilé.na de Machaut rozšiřuje o mnoho rozměry skromného předchozího pojednání. Nesmí se ovšem posuzovati »pravidly« naší dnešní harmonie a jest nutno se rozpomenouti při jejím studiu, že takové tření, takové seskupení hlasů, nezvyklé pro nás, bylo oblíbeno a váženo ve XIV. století co zajímavá umělecká hledanost. První díl K y r i e jest napsán na hlavním thematu »Cunctipotens« (čís. IV. Edice Vatikánské), umístěný s pozoruhodnou novostí ne již do basu, nýbrž »en taille« jak se tehdy říkalo, a obtáčí se silně působivými harmoniemi, které se udržují ve volném a prosebném vokalisování dvaceti šesti taktů: Ky - - ri - - e I— _ -I Chorál C h r i s t e jest vytvořeno tímtéž způsobem, avšak s neobvyklou strojeností rythmického pohnutí ve hlasu diskantovém ; vyzdvihuje se zde s oblibou křivka a rythmus: a, b, a, q, f, e, shodné s triem S m u t e č n í h o p o c h o d u Chopinova, a které stanou se skutečným motivem vůdčím, když slova posvátného textu zmiňují se o Kristu (viz dále při motivu Et homo) Tuto strojenost nalézáme částečně v posledních dvou K y r i e, z nichž druhé, rozvedení to K y r i e prvního, spojuje v sobě význačné znaky předcházejících invokací. Přichází zde durová passáž ve formě zároveň neobratného — pro nás — napsání, a vybrané zvučnosti, s pohyby smyčcového kv_ rtetta : ~--- I_ --I G l o r i a a C r e do jsou vytvořena v jakémsi druhu recitačního slohu, stále čtyřhlasého. Jedno místo z tohoto, se svými pomalými a zvučnými akkordy, výrazným to obno vením tohoto Vyznání víry, podá celkovou myšlenku: | ||||
|