|
| ||||
| ||||
|
Strana 24 C Y R I L Rok 1925
~{ --- ex Ma - - ri - - a Vir- - gi -ne, r et ho - mo- I fa - ctus est. (Varhany) i Na různých místech svrchní hlas jest hlasem druhého (hlubokého altu), podle způsobu, který Machaut rád užívá na výrazných místech, nechávaje takto dominovati jasný nápěv tohoto hlasu nad přidušeným sborem ostatních tří hlasů, které tvoří harmonickou osnovu, jak jest to viděti zde ve f a c t u s e s t, a což se zpozoruje ještě více ve větě q u i p r o p t e r n o s h o m i n e s, která předchází motiv svrchu uvedený. S a n c t u s jest utvořeno ve slohu obdobném slohu K y r i e, na f; chorální thema, které jest myšlenkou harmonické stavby, jest vzato ze XVII. mše Edice Vatikánské. Bylo by třeba uvésti v celku A g n u s D e i ; zde právě se nalézají největší jemnosti ve mši de Machautově obsažené, zvláště ve druhé invokaci, skutečně dojemné a krásné, s neobyčej nými chromatickými modulacemi, tvořícími pravidelně kadence na c, f, gis, potom 1, b, dis, a posléze f, na němž se zpěv ukončí. Zde jest začátek této skladby: B • _~ 1 —_Í A gnus Posléze D e o G r a t i a s, skvělé a oživené, zakončuje dílo. Vliv Viléma de Machaut byl mocný. Jeho mnohostranný talent, znající tlumočiti rozličné city řečí všeobecnou a vždy přístupnou, dokonce i v n a š í d o běs), spojuje v sobě dar výrazné melodie, kterouž vyniká, a smysl pro harmonickou rovnováhu, vše dosud nové v této době. Brzy i v jiném 1 s) Pro pamět zde podotýkám provedení K y r i e, zlomků z C r e d a, A g n u s D e i, při mé přednášce dne 26. března 1918, v koncertním sále konservatoře v Paříži výbornými sbory Amis des Cathédrales (Přátelé kathedrál) za dovedného řízení H. Letocarta, jichž přednes zůstavil hluboký dojem a dobyl značného úspěchu -G_ | ||||
|