| ||||
| ||||
Strana 32 CÝRIL Rok 1925
Křížovou cestu« pro alt a bariton solo, ženský sbor a varhany. V letních měsících zpívala Jednota i při 9té velké mši sv. O Vánocích zpívány byly koledy v Nuslích. O Velikonocích a při jubileu Vyšehradské Cvrill. Jed. pomáhal mužský sbor tamnímu chrámu Páně Vrcholem pak činnosti byl DKoncert duchovních skladeb Vojtěcha Ríhovského« jímž projevila Jednota svoji vděčnost tak zasloužilému zakladateli a řediteli. Stříbrný věnec jemu při koncertu darovaný zakoupilo členstvo společnou sbírkou. Též i svému předsedovi Msgru Ant. Hoffmanovi projevila Jednota -vůj vděk odevzdáním vkusného diplomu čestného členství. Koncert měl pěkný úspěch jak v provedení, tak i po stránce finanční. Sbory po celý rok obětavě cvičil ředitel p. Vojt. Říhovský, jeho zastupoval a při jedenácté mši sv. i při májových téměř vždy řídil sbormistr p. Jar. Dušek. O utěšený finanční stav má zásluhy vldp. ~ sgr Hoffmann, který pro účele Jednoty povolil laskavě chrámovou sbírku. Archiv Jednoty obsahuje nyní cenná dila, bud ]coupená nebo obětavostí členů rozepisova;iá. Ze středu jednoty odešel nadšený pracovník p. Frant. Vybíral, aby věnoval se vznešenému duchovnímu sta,,-. Kéž Bůh provází jeho krok svým požehná-ním. Clenů dle posledního výkazu čítá Jednota 53 činných 13 přispív,.jících a 2 čestné. Zemřela paní Schalková, přisp. členka. Kéž Všemohoucí odplatí ji životem věčným Celému výboru, Msgru Hoffmanovi, p. Vojt. Říhovskému, p. Jos. Trumpusovi dp. Vojt. Trojanovi a všem vřelý dík za jejich práci a námahu. Em. Bolechovská. D. J. C. V HRADCI KRÁLOVÉ. Zpráva o činnosti Farní Jednoty Cyril• ské v Libáni za ro 1924, (za čas od června do 31. prosince). A. Zpěv sborový a solový. V roce 1924 nacvičeny a provedeny skladby: Zapletal P., Bože Otče. Gůttler, Nedělní mše, op. 25. Procházka, Česká mše (Pane náš). Picka, Česká mše (Tobě Pane na výsosti). Zařičanský Česká mše (Ty, jenž sídlíš na výsosti.) Skuherský, Ceská mše (Jako dítky). Ríhovský, Vánoční mše česká. — Zák P. S. J., Mešní píseň k Srdci Páně. Mitterer, Zpěvy na Boží Tělo, pro smíš. sbor s průvodem dechové hudby. Halík P., ai Lid svůj o Bože Spas, b) Vítej, vítej, Požehnaný. Kamenecker, Timete Dominum. Beethoven, Sub Tumen. Horák, a) 0 Maria. b) Maria Matko. Wůnsch, Maria pomoz, přišel čas. L. Vícha, O Máti Krista Pána. Vymetal, Prosba k P. Marii. Dr. Mácha, Beránku Boží. Záhorský, Modlitba, Jan Voves, Pozdravený budiž. Jeremiáš, Vánoční zpěv pastýřů. Centem vložek 30. — B. Kůr literácký sešel se pro neporozumění lidu v roce 1924 pouze 4krát a cvičeny byly tyto písně (za účasti 9 členů): Začíná se konat, Shlédni Bože mocný, Dokud žiji, dík Marii. V roce 1925. bude přičiněním nového p. předsedy kůr literácký obnoven. — C. Farní škola Cyt il. Farní škola konala v roce 1924 v době od 28. dubna do incl. 23. prosince 1925. zkoušek za průměrného účastenství 20 dítek. Největší účast jevila se před svátky Vánočními, kdy přihl šeno bylo a též zkoušek se účastnilo 46 dívek i chlapců. Ve farní škole zpívány byly méně známé lidové písně Mariánské, které dítky zpívali o májových pobožnostech. Některé písně přednášeny byly schopnějšími žakyněmi resp. žákysolavě. O Vánočních svátcích v roce 1924 (v den sv. Stěpána) provedena byla Farní školou koledová mše, upravená podepsaným sbor-mistrem. Zpěvaček a zpěváků bylo 46. Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. Svýcary. Zaklaclstel Cecilské Jednoty ve Svýcarech, posledně čestný předseda Cecil. Jednoty pro biskupství Basilijské dóm. probošt Karel Arnold Walther zemřel 6. listopadu 1924 v Solothurnu. Časopis Cecil. Jednot Švýcarských C h'o r w á c h t e r dospěl let. rokem k 50 ročníku. Vede jej P. Dr. Beat. Reiser O. S. B. V Lucernu odbývá se pod protektorátem biskupa Basilejského l i t u r g i c k ý kurs pro hudebníky chrá mové od 20. do 24 dubna. Vede jej P. Fidelis Bóser Q. S. B. z Beuronu. V Americe zemřel zakladatel a dlouholetý vůdce a Caecilie« v Milwauke J. S i n g e n b e r g, o němž čtenáři naši četli nedávno v dopisech Amerických. OSOBNÍ. Leoš Janáček, skladatel moravský, byl 28. ledna t. r. v universitní aule filosofické fakulty Masarykovy v Brně slavnostně promován prvním čestným doktorem. P. Jaroslav Václav Vacek, knihovník a hudební skladatel tepelského kláštera slavil dne 27. bře na své šedesátiny. Vacek pochází ze staré muzikantské rodiny, narodil se v Jindřichově Hradci, kde býval návštěvou též Boleslav Jablonský a Bedřich Smetana, jenž mladistvého hošíka choval. Po gymnasijních studiích vstoupil Vacek do tepelského kláštera kde působil jindřichohradecký rodák, převor Hugo Karlík. Jako kaplan dlel na některých farách kláštera v západních Čechách, načež se vrátil do kláštera, kd se uplatnil při velké knihovně a věnoval se svému ideálu — hudbě v klášterní samotě. Přečetné jsou skladby Vackovy a to skladby jak církevní tak světslcé. V edici »Cyrila« vyšla dvojhlasná mše Dín hon. S. Angeli custodisp. Kromě toho vydal četné skladby jiné, z nichž tištěno doposud málo. V Plzni byl počátkem dubna konán za přítomnosti skladatele koncert z jeho skladeb. Tichému a pilnému pracovníku Ad multos annos! ÚMRTÍ. Vzpomínka na cyrilského pracovníka. Ignác Mitterer, jeden z nejváženějších a nejpopulárnějších hudebních skladatelů církevních, Bohem žehnaný talent, horlivý kněz a předobrý člověk, rozžehnal se se světem v tyrolském Brixenu dne 18. srpna m. r. Jeho skladby církevní jdoucí c'o set jsou krásně psány v duchu caeciliánském, jehož byl zvěčnělý odchovancem i pěstitelem ; jen mší má na 50 a nenajde se snad kůru v Tyrolích, kde by se tyto pravidelně neprovozovaly. 1 u nás jsou některé velmi známy. Mimo to složil množství písní církevních, zvláště mariánských a písní k Bož. Srdci Páně — některé z nich zlidověly. Též má světské písně příležitostné a společenské. Dožil se věku téměř 75 let a nechtěl ani po tolika létech práce připustiti, že je stár; umění a láska k němu nedaly duchu stárnouti. S mladickým zápalem podnikl ještě v červnu m. r. u příležitosti svého zlatého kněžského jubilea cestu do své rodné obce, kde sloužil mši sv. a kázal. Ale to přec bylo nad síly tělesné; ač duch chtě], tělo trpělo námahou: po návratu začal chřadnouti, až ve zmíněný 18. srpen tiše skonal s úsměvem tak, jak žil a jak jej každý znal. Pohřeb jeho byl vzácnou událostí pro Brixen, vedl jej biskup brixenský, který u hrobu vykonal posvátné obřady. Nepřehledné zástupy kněžstva, hudebních skladatelů, pěvectva, dítek a občanstva místního i hostí z dáli | ||||
|