|
| ||||
| ||||
|
Rok 1925 C Y K I L Strana 33
přišlých jej provázely na poslední cestě za slunného odpoledne a za tklivého hlaholu zvonú dne 21. srpna na městský hřbitov. U hrobu zapěl mu smíšený sbor mimo jiné jeho ~Magnificat< to byl nezapomenutelný okamžik. Dojemně vystihl pak jeden řečník-student význam jeho slovy: >Náš milý starý pane, věčně žíti budeš mezi námi ve svých písních.« a jako poslední pozdrav vhodil mu na rakev do hrobu čapku; to působilo hluboce Při zádušní mši sv. provedl chrámový sbor s orkestrem mistrovsky jeho nádherné Requiem. Zvěčnělý mistr pěl tu své věčné památce, zatím co ušlechtilá duše zpívala jistě věčné Magnificat s kůry andělskými. Lid tirolský rozloučil se se svým synem opravdu věrným: u něho se narodil, mezi ním žil, pro něho s radostí a láskou pracoval a v tichosti dobro konal, jím též byl milován, ctěn a po zásluhách uznáván. I jeho památka, zvláště pak jeho díla, istě žíti budoou otčině jeho věčně. M. L Hudební paedagog a učitel na uč. ústavě v Jičíně )an Palvha zemřel 31. pros. 1924 v Jičíně. Narodil se v revolučním roce 1848 v Dojetřicích na Kutnohorsku. Studoval na reálce v Kutné Hoře a potom na učit. ústavě v Praze. Byl nejprv učitelem ve Strakonicích a stal se pak cvičným učitelem v Jičíně. Pilně skládal. Jeho skladby mají po většině účel paedagegický a to jak skladby pro housle, tak pro klavír a varhany. Mimo to vydal sbory a jiné skladby v rozličných sbírkách a hudeb. časopisech. Z církevních skladeb mimo kostelní zpěvníky, jest vydáno BTe Deum<, sbory pohřební, eucharistické, svatební atd. Také v Edici Cyrila vydáno jeho euchar. motteto. Patha byl přítelem ruchu Cyrilského a v tomto duchu také skládal. R. i. P. V posledních málo měsících měla Cecilská Jednota italská veliké ztráty. Jmenujeme z nich dvě : Luiggi Bottazzo narodil se v Presině u Padovy roku 1845. V devíti letech neštastnou náhodou v dílně přišel o zrak. V liti letech byl přijat do ústavu Configliachi v Padově, kde byl hudebriě vzdělán a svým nadáním dosáhl, že byl ustanoven v 19ti letech učitelem zpěvu na tomto ústavě, kde setrval do své smrti. V roce 1872 byl jmenován varhaníkem v basilice sv. Antonína, pak ředitelem zpěvu v Ustavě slepců a professorem (1895) varhan na ústavě Cesare Pollini v Pad( vě. Z jeho školy vyšlo mnoho znamenitých žáků, mezi nimi i Casimiri. Jeho činnost se soustředila na reformě církevní hudby a zpěvu podle zásad liturgických. Psal spíše pro menší, venkovské chory a prostřední varhaníky; všecko má podkladem chorální melodie a ač jest přísně liturgickým, přece jest též velmi melodickým. Z jeho skladeb mluví srdce. Vedle četných mší a skladeb pro varhany vyldal i četné skladby pro piano; spolu smistrem Ravanellem složil Školu pro varhany, Skolu chorálního zpěvu, Školu pro harmonium a mnoho jiných vokálních skladeb všeho druhu. Zemřel 29. prosince 1924. Co by byl tento energický a nadaný skladatel dokázal, kdyby nebyl postrádal zraku! Marco Enrico Bossi, nejlepší italský virtuos na varhany poslední doby, jest znám i u nás i v cizině a až v Americe, kde se proslavil svými koncerty Jeho velikou zásluhou jest, že zdokonalil také italské varhanářství. Minuly doby slavného varhanáře Frescobaldiho; italské varhanářstvíztrnulo tak že Saint-Sai~ns v roce 1879 nemohl na varhanách konservatoře Milánské zahráti Bachovu fugu pro na-prostý nedostatek nástroje. Bossi se dal do studia tohoto královského nástroje, kde jen slyšel že jest dokonalý, nabyté zkušenosti snažil se uplatniti ve varhanářství domácím. Tak zdokonalil tento nástroj, že mohl vyhověti všem požadavkům liturgickým Sám ovládal varhany dokonale; svými koncerty dobyl si veliké slávy. Ale nejen jako koncertní mistr varhan, i jako vynikající skladatel jest znám a proslaven. Jehooratoria Johanka z Arcu a Canticum Canticorum, Ztracený ráj jsou skladby neobyčejné hloubky a slad-kosti. I u nás některé byly dávány. Byl hluboce věřícím křestanem a proto jsou skladby jeho provanuty mystickým vzletem a náboženskou vroucností. Zachránil časopis Musica sacra v Miláně, když měl v roce 1885 býti zastaven. Činně se pak účastnil prací Akademie sv. Cecilie v Římě a papežské Scuola Superiore di musica sacra. Ještě loni byl přítomen provedení svého oratoria Canticum Canticorum v Augusteu, kde se mu dostalo velikých ovací. Zesnul letos na svém statečku u jezera Como v severní Italii koncem února. Zvony. Zvony. U nás doposud se nemůže pochopiti význam a krása ladění t. zv. melodického a stává se, že i hudebníci myslí, že jen zvony naladěné na tóny trojzvuku na př. c + e + g znějí krásně, ač právě je tomu naopak. Dnes uvádíme příklad z ciziny. Ve Švýcarsku ve Worderthalu (kanton Schwyz.)byly v minulém roce dva puklé zvony nahrazeny novými, dodanými známou fi. mou Petit & Edelbrock v Gescheru (Vestfálsko). Naladěny jsou na tóny esl + f' + ast + br tedy melodicky. Zajímavo je, jak sděluje časopis švýcarských jednot cecilských Chorwáchter, že je po-světil patriarcha Alexandrijský hrabě Huyn. Stříbro dodává zvonum krásného zvuku. Toto velmi zhusta se vyskytující mínění patří do říše bájek Zkoušky dokázaly pravý opak toho. Ve zvonech vyskytují se snad tu a tam stopy stříbra ba i zlata, avšak jen jako příměsky kovů, z nichž složena jest zk onovina. Klassickým dokladem jest chemická zkouška provedená na zvonu kathedrály Rouenské ve Francii, jenž se jmenuje všeobecně cloche d'argent (stříbrný zvon). Našlo se v něm mědi 71°/0i cínu 26°f0, zinku 1.80/0 a železa 1.20/0, avšak ani stopy stříbra 0 RUZNÉ ZPRAVY Vypsání ceny na libretto k oratoriu nebo kantátě pro sbory a sola, vhodné pro lavnostní pěvecké produkce a festivaly vypisuje Pěvecká Obec Ceskoslovenská k uctění paměti Bedř. Smetany obnosem 2000 Kč. Díla buďtež zaslána do 31. května t. r. do kanceláře P. O. Č. v Praze-II., Liitzowova 9. Cvičný hrací stůl ke cvičením pedálovým doma, jak pro posluchače varhanických škol, tak pro virtuosy na varhany, nového patentu riabízí Lipská varhanářská firma Andersson & Co. Dosavadní podobné cvičné pedály a školy mají bud složitou mechaniku, nebo musí nástroj, k němuž se připojují postaven býti výše, což jest obtížno a není na ozdobu bylu. Mimo to pravidelně bývá největší vadou, že položení pedálu ke klaviatuře nástroje není přirozené. Nový cvičný stůl sestavený podle pokynů varhaníků, se-strojen jest od dvor. varhanáře Zahna z Drážďan. Vady výše uvedené jsou odstraněny tak, že se hodí nejen pro hudební školy a soukr, mníky, ale i do kostelů, aby byly ušetřeny stroje varhanní, jež stálým cvičením trpí. Jmenovaná firmaráda poslouží vysvětlením a podrobnými prospekty. (Viz insert). Zabezpečení České Filharmonie. V poslední době jedná se, jak časopisy denní o tom při-nesly zprávy o sestavení kuratoria ze zástupců státu, | ||||
|