|
| ||||
| ||||
|
Strana 42 C Y iZ i i Rok 1925
Kostel je vystavěn v čistém slohu romanském a podobá se mnoho i co se týče velikosti kostelu sv. Cyrila a Melhoda v Karlíně. Po celém kostele byly mimo lavic všude ještě stolice postaveny, jen aby se lam vešlo hodně obecenstva. Velebná Svátost byla odnešena z kostela a i v presbytáři byly stolice. Provedení celého koncertu bylo znamenité. účast byla veliká Po koncertu mi bylo před kostelem opětně gratulováno. Mimo jiné blahopřál mi zástupce konservatoře, několik ředitelů kůru z Wirtemberka: jeden duchovní přijel až z Bayronu, z Pruska. Nejvíce mne zajímal jeden majitel fiakrů, ten mi řekl: Poslouchejte, ta vaše mše se mi velice líbila, zejména to Sanctus. Připadalo mi to tak, jako kdybych z každého kouta slyšel zpívati andělíčky. Kdybych věděl, že vám to přijde vhod, nabídl bych vám na zítřejší den fiákra, který by vás vozil po Stuttgartě a jeho okolí. To jsem přijmul, a 2. den se mnou pro-jížděli 3 pánové členové spolku. Po koncertu byla slavnostní schůze v hotelu na výšině Buchenhof. Tam bylo mnoho oslavných řečí, kdybych chtěl označiti všechno, zdálo by se, že je to přílišná samochvála, proto raději o tom pomlčím. Musel jsem však slíbiti, že za 2 roky lam zase zavítám. Budou {oliž oslavovali SOleté dostavění kostela a založení ceciliánské jednoty. Mám si však prý při té příležitosti ještě někoho s sebou vzíti. Budou se zpívati po většinou moje skladby. Pak mně požádali, abych jim napsal píseň k sv. Alžbětě (text, že mi pošlou), která se bude zpívali při slavnostních příležitostech.*) Ku konci přišel ke mně akad. malíř G~rgel a řekl, že mne má vymalovati pro spolkovou místnost, abych prý přijel do malířské akademie do jeho atelieuru. To se také stalo. Týž den přišel se se mnou ještě rozloučiti a při rozmluvě nakreslil mně, mému hostiteli a prof. Enzovi skizu mé podobizny. Když jsem se loučil se svým velice laskavým a ochotným hostitelem, ptal se mne, mnoho-li jsem utratil cestou a když jsem mu ukázal účet z cestovní kanceláře z Prahy, dal mi mnohokráte více (nechtěl jsem to rozhodně pi-ijmouti, ale musil), než jak účet zněl. /\ A. CASTEL O. S. B. Obecné zpěvy mešní. (Pokračování.) Jest s v a t á svým spojením s Kristem a Duchem Svatým, který jí pomáhá a nad ní bdí; »není svatosti mimo ní a v ní jsou vždycky svatí;« jest svatá svými svátostmi a křesfanskou láskou. K a t o 1 i c k á Církev se šíří, přímo, ve všech stoletích a po celé zemi od doby Ježíše Krista a možno říci, od nynějška skutečností činů; jest všeobecná jednotou obcování mezi věřícími živými i mrtvými, všeobecností svého učení od dob Apoštolů a učitelů církevních až do posledních dogmatických ustanovení papežů. Jen ona může požadovati takovéto přednostní právo, poněvadž odpadlické sekty začaly, měnily se, odporovaly si vzájemně, omezily se na hnutí národnostní. Jedině pravá a jediná Církev Kristova, Církev římská, jest katolická. Jest také a p o š t o 1 s k á, poněvadž podstata její víry a mravů pochází až z dob apoštolů a jimi od Ježíše Krista saxfého. Rozličné bludy zrodily se z pýchy jediného člověka a mají i jeho jméno: Arius nebo Luther, málo záleží jaké; nemolfou se měřiti s Ježíšem Kristem, který pravil sám o sobě: Dcesta, pravda a život«, a který tak určitě prohlásil svým apoštolům »Já s vámi jsem po všechny dny až do skonání světa.« Confiteor unum baptisma in remissionem peccatorum. Jsou to slova sv. Pavla : »unus Dominus, una fides, u n u m b a p t i s m a« (Ef., IV. 5'. Křest snímá dědiěný hřích a u těch, kteří jej přijímají v dospělém věku snímá i hříchy osobní, jimiž se provinili. Z jiného hlediska: každé rozhřešení ve svátosti pokání vrací duši její křestní nevinnost. e t e x s p e c t o r e s u r r e c t i o n e m m o r t u o r u m. Véříme nejen v znovuvzkříšení mrtvých, ale my je očekáváme, přejeme si jeho příchodu, protože dává těm, »kte; í trpěli pro spravedlnost,« naději, která utěšuje a dává snášeti trpělivě nejtěžší božskÉ zkoušky, jako nejhorší bezprá.í lidská. Bude očekávaná hodina zasloužených a hojných odměn. e t v i t a m v e n i u r i s a e c u l i. A m e n. My také věříme a očekáváme tento život budoucího věku, věčnost rozjímání a blaženosti ve světle a lásce, odpočinek a pokoj. Víra je předehrou vidění a milost předchůdkyní slávy, která nikdy neskoEičí. `) Tu píseň už mistr jim skuEečně faké napsal. | ||||
|