|
| ||||
| ||||
|
... s_ _.
Palestitinova hudba jest vtęlená skrom- krásou hlasu svého, a úhrnem — byla to nost, vtęlená zboznost, vtęlená krása. Cím ostuda. V hudbę církevní, zejmena palestrinské, zboznęjší reditel, cím horlivęjší sbor pęvecký, jest jednotlivec pouhou cástkou podrízenou ; tím dokonalejší bývá stavba z zivých hlasű jednotlivec mizí v harmonickém celku. zbudovaná. Pouhé umęlectvf zde nerozhoduje. Zbozná skromnost a krása du- Kdo na spolecném s námi poli s láskou pra- š e v n í jest podstatnou známkou genia Pale- cuje, bedlivým pozorováním nabyl podivuhodné strinova; — pravý to opak kostelní hudby zkušenosti, jak mysl svętácká, která jen lesk- moderní. IIudba moderní stkví se krásou nouti se snazí, krásu skladby církevní ubiji. medicejské Venuše, kdezto hudba Palestrinova Musica sacra nesnese svętského lesku. Po- sdílí krásu svou s Madonou sv. Lukáše zvęte si do sboru operního zpęváka, který v Santa Maria Maggiore. Jedna od druhé tím se neumí podrizovati, a shledáte, ze vám krásu se ltši, cím starokrestanská basilika saneto ubije. Pri jistém pohrbu zpívali ctyri solisté Apollinare Nuovo v Ravenę se rozeznává od divadelní onehdy ctverozpęv a clovęku úzko bylo stkvostného bazaru Vittore Emanuele v Milánę. pri tom zpívání. Kazdý z nich pęl manirou svou, Duševní skladbu dušovnę pred- uzivaje divadelního tremolo s ostatufmi slad- nášeti dluzno, Lehner. kostmi, jeden nad druhého snazil se vynikati Diecése Litomérická,. Z Mladé Boleslavi. riditel kűru i tamęjší zpęvácký sbor nalezal Pastýrská porada. Chorální snazných a uprímných následovníkű po širých mše. Dne 22. t. m konalo duchovenstvo vlastech katolického zpęvného národa ceského, vikariátu mladoboleslavskéko v sídle a za píed- aby co nejdríve v kazdém stánku Bozím mo- sednictvf vd. pana vikáre svého Fr. Paríka hutný chorál „jednomyslnę” pęl Hospodinu v Mladé Boleslavi výrocní pastýrskou poradu povinnou cest a chválu ! Tím zajisté šírila by hlavnę o dvou casových otázkách, predlozených se v milém národę našem netoliko pravá u- od nejd. konsistore litomęrické. šlechtilá zboznost, ale tím — a právę snad Po skoncené poradę (o 11. hod.) slou- nejspíše tim by konecnę docílila se ona tak zena byla ve chrámu Pánę dękanském zpívaná nezbytnę potrebná „jeduomyslnost a harmo- mše sv. a tu pripravil nadaný a horlivý ri- nický soulad” národa toho u vęcech ijiných *) ditel kűru p Hruška se svým mistrnę vycvi- „Gtiech.” ceným zpęváckým sborem pravou pochoutka *) Dejz to Pán Bűh ! Az dosud podceńuje se a rozkoš duchovní všem prítomným. Zpivánat namnoze veliká dűlezitost reformy chrámo- vého zpęvu. S kazdou pastýrskou po- tu vokální mše od Skuherského s dvęma Ma- radou męla by se spojovati kostelní slav- rianskýma vlozkama s takovou všestrannou nost hudební. Takovou męrou šíril by se dovednosti a precisnosti, ze nesnadno vylíciti smęr, jehoz oprávnęnost a potreba nyní jiz dojem, jakým se unášel kazdý posluchac". Ne- všeobecnę se uznává. Zvelebení církevního scházel tu ovšem ani výtecuý i prazskému zpęvu męlo by zároveń býti obcasnę pred- mętem pastýrských porad. Kdyz pak po obecenstvu dobre povędomý, az výsokým C poradę ukázalo by se dobrým prednesem pri- vládnoucí tenor pánę Cicvárkűv, a mnohá męrených skladeb prakticky, o cem v po- panna i panicka z nejprednęjších kruhű mę- radę theoreticky jednáno bylo, jak utę- šené šírila by se „Musica sacra!” Radostnę štanských a úrednických vydatnou zpęvnou vracel by se kazdý duchovní do osady zpęt hrivnou svou ochotnę prispęla k tomu, aby za s predsevzetím, ze takovou hudbu vedle po- príkladem kűrűv andęlských Hospodinu zpívána męrű místních také ve svém chrámu farním byla chvála, a vęrící lid aby k pravé poboz- zavede. Od porad pastýrských konaly by se takto sluzby miasionáraké a vdęcná „Mu- nosti naladęn byl a popuzen. Krásné pocí- sica sacra” nezűstala by bez ohlasu na duše, náni takové jistę u Boha nemine se s od- smýšleni a zivot osadníkűv. Jako pri ducho- platou zaslouzenou. — „Jaký to rozdíl,” musí venských męlo by rovnęz pri ucitelských tu vęru clovęk zvolati, .jaký to rozdíl mezi" poradách díti se. Doufejme, ze se rozední i v této otázce. Velezaslouzilému pak i obętov- sebe zdarenęjší operou svętskou, a mezi ve- nému riditeli kűru v Mladé Boleslavi, J Hruš- lebnou skladbou církevní, dűstojnę provedenou 1" kovi, vším právem patri uznáni a chvála. Bohdejz by vzorný mladoboleslavský pan Recla,kee. Arcidiecése Olomilek~. „Hostýn”, rízený panem naducitelem Šulou, Z Bystríce pod Hostýnem. se vyznamenal cistým provedením církevní V císle 7. „Cecilie” oznámil jsem slavnost, mše. Zdarilým výsledkem poduiku tohoto po- jakáz se 18. kvętna t, r. na posvátném Ho- bídnuti, všickni byvše proniknuti duchem zpęvu atýnu konala, pri niz náš zpęvácký spolek církevního, jak ríkáváme Acecilianakého", usne- | ||||
|