|
| ||||
| ||||
|
r,
YRI L GASOPIS " PRO KATOLICKOU HUDOU POSVÁTNOU V ČESKOSLOVENSKÉM STÁTĚ. ZÁROVEI~ ORGÁN Á MAJETEK OBFCNÉ JFDNOlY CYRtLSKÉ ZAKLADATEL FERD. LEHNER. ^ REDAKTOR VÁCLAV Mť LLER Redakce: PRAHA-VI. 82. ul. Šfulcova 10. — Administrace: PRAHA-II. č. 1370. Národní tř. 6. — Předplatné na rok 10 Kč se 100°/o drahot. příplatkem tudíž 20 Kč. ROČ. LI. Z1ftí.AÍJE6rl 1925. ČÍS. 7., 8. OTAKAR KAMPER Václav Emanuel Horák. (K 125. výročí jeho narozenin). V kulturním životě Čech a jmenovitě Prahy XVIII. věku zaujala první místo hudba, jakožto umění nejvíce favorisavané oběma rozhodujícími činiteli, šlechtou a círl;ví a v je-jich službách nejvydatněji se uplatňující. —Jako v celé téměř Evropě. má i v Čechách šlechta oné doby kromobyčejnou zálibu v hudbě italské, je po celá léta protektorem operních společností vlašských, účinkujících v pražském divadle a dává výchovu i zaměstnání četným domácím hudebníkům ve svých kapelách, provozujících vlučně italské skladby — Církev, věnující veliký náklad na chrámovou hudbu, nejen že poskytuje existenci množství hudebníků instrumentálních a zpěváků —které si rovněž sarna vychovává — podporuje také už od století XVII. účinně p r o d u k c i domácí a umožňuje tírn komposiční činnost našich domácích autorů v míře vžd,~ vzrůstající. Koncem 18 věku prožívají oba tito činitelé v důsledku opatření josefínských změny velmi pronikavé, zasahující mocně i v dosavadní poměry hudební: zrušení četných bohatých klášterů, kostelů a bratrstev literáckých, má v zápětí i pokles produkce v oboru církevní hudby a šlechtické kapely rychle zanikají za změněných poměrů. Skorem současně končí také hudební nadvláda Italů a počátkem věku XIX. ubírá se hudba směrem valně odlišným: italská opera v Praze a s ní po celé století u nás trva'ící hegemonie italské produkce i reprodukce operní zaniká, nahražena silami domácími, tradicionelní zájem české aristo• kracie pro hudbu naposledy se projevuje v založení hudební konservatoře pražské, lcruhy měšfanské se sdružují k pěstování hudby a to vše oživuje domácí produkci v hudbě komorní, písňové, symfonické a probouzí — velmi skrovnou zprvu — tvorbu dramatickou. Umělecký život soustředěn odtud v Praze, která přes to, že dávno přestala býti sídlem královským, podržela si význam jako staré středisko kulturní i společenské a teprve později, asi v polovici 19. století, je předstižena velkoměsty sousedních států, mladšími povýšenci a jimi zastíněna stává se městem provinciálním Kulturní niveau v prvních desetiletích 19. věku uvnitř pásu červenohnědých hradeb pražsl{ých bylo značné výše: pražské divadlo — činohra i opera — náleželo k nejlepším ve střední Evropě, hudební konservatoř se stala vzorem při zakládání ústavů podobných v cizině; nově založená akademie malířská slibo vala mnoho do budoucna a také literatura získávala — ovšem velmi zvolna — své obe censtvo. — Vedoucí místo měla stále ještě hudba, vzrůstající dále na základech, položených před věky a dále vytvářena umělci velmi zdatnými i zasloužilými, dnes zapomínanými nebo již zapomenutými. | ||||
|