|
| ||||
| ||||
|
— 8 7 ---
sli jsme se na tom, pokracovati v zapocatém obtízné cesty, kterou jsem az sem na Hostýn díle. Tak se i stalo. Pęstováni zpęvu církev- vykonala, byla jsem dojata pri mši sv. jako ního darí se, a coz nás velmi tęší, dochází posud nikdy; takového zpęvu ještę jsem pri u našeho lidu patricného oceńování. Nikdo sluzbách Bozích neslyšela.” Lid se vűbec se neptá jiz po bývalých blukohrách kostel- choval v kostele tak, ze nebylo ani zaslech- ních, ale tęší se, kdykoli nęjaký svátek za- nouti obycejného šustotu, tlaceni a pokašlo- vítal, na zpęv církevní, ze prý „vzbuzuje svaté váni. Druhou mšt „Maria Clara” oslaven by1 myšlénky”. K nám prichází lid z celé Mo- den 25tiletého jubilea nejd, pana arcibiskupa ravy i z jiných zemi, slyší ten zpęv a povídá Olom. Bedricha po chorálním „Te Deum •, si: „o kdyby to téz u nás jsme męli!” Hodt pak závęrecná slavnost Marianská v úterý se zajisté poutnická místa obzvláštní býti 17. W1 v Bystrici, kterouzto slavností se školou ku ro~irovánt zpęvu církevního v na- kazdorocnę koncívá „Hostýnská pout”. Y ostatnt šich vlastech. — Ridíce se príslovím „non svátky byla na porádku Filhrerova mše. Jeli- multa sed multum” nacvicili j.-Lne pro letošní koz vętší slavnosti za velké návštęvy lidu u rok toliko 3 mše: Missa Cunibert od Ram- nás pocínají s vystavením Nejsvętęjší Svátosti, pise, Missa Maria Clara od Hammy, a krátkou zpívává se hned po vystaveni první sloka Fiihrerovu pro pád nesnáze, kdyzby se ne- „Pange lingua” bez Pozehnáni. Následuje In- dostavili sopranisté a altisté, v kterézto mši troitus dle Misálu, a teprv pocne Kyrie se však jsme první rádek v Gloria, slova „Glo- vštm ostatním, az do Communio. — Príštę ria in excelsis Deo” vyškrtli. Náš sbor muz- hodláme zpęvem církevním oslaviti 50leté ský citá 20 osob. Missa Cunibert se zpívala jubileum, cili sekundici knęzskou dp, faráre v nedęli svatodušní, na slavnost Bozího Tęla, Borovicky v Bilavskn pod Hostýnem dne 22. v nedęli 11. po sv. Duchu a v slavnost sv. zárí t. r. Koncím : Dej Bűh zdaru a poze- Anjelű strázných v Bystrici, na den Navštíveni hnání všem snahám v zálezitosti pęstováni Panny Marie pak na IIostýnu. Po sluzbách zpęvu církevního. Koutný. Bozích pravila mi jedna paní: „Nelituji té Rozmanitosti. Výnos nejdűst. arcibiskup. ordinariatu cilské” dne 12. brezna t. r. provedenou, udilíce bambergského o církevní hudbę. s vyso- ji tímto stvrzení arcipastýrského. — K návrhu kého narízeni J. Ex. našeho nejdűstojnęjšího generálního starosty „všeobecné nęmecké jed- pana arcibiskupa Bedricha uvádí se v známost noty cecilské,” pana Dr. Františka Witta, stvr- a ku šetreni jak následuje. zujeme zároveń volbu pana vikaristy vele- Reforma katolické hudby církevní, jakou chrámu J. B. Maurera za predsedu diecésuího, „všeobecná nęmecká Jednota cecilská” od který vrchnopastýrské stolici oznamovati bude desíti rokű v zivot uvésti se vynasnazuje, veškerá jeduánf Jednoty a k nęmuz v zálezi- musí církevní vrchnosti tím vítanęjší býti, kd} z tostech spolkových všem clenűm jest obraceti se uvazuje, ze vętšina skladeb církevních tohoto se. Má-li však zdariti se ušlechtilá snaha, aby vęku liturgických zákonű a cirkevufch pred- vrácena byla hudbę církevní vznešená dűstoj- pisű si nevšímá, ba svatost domu Bozího a nost, býti spolucinitelem liturgie, bezvýminęcnę velebnost bohosluzby svętskou a divadelní jest potrebí úsilovného a radostného spolupű- hudbou na mnoze se znesvęcuje. — Papezským sobeni všech. Obracíme se tudy na velebné brevem od 16. prosince 1870 od svaté sto- duchovenstvo, jakoz i na vęrící arcidiecése, lice za cfrkevni spolecnost uznána a pod ochranu zejmena však na veškeré kruhy hudební s dűt- kardinála-protektora postavena, pűsobí nyní klivou prosbou, aby diecésní Jednoty cecilské recená Jednota ve všech zemích jazyka nę- laskavę úcastnili se a obętovuę spolu pomáhali, meckého s nejkrásnęjším výsledkem. — Vedle za tím pak úcelem následujících vęci šetrili: stanov svých pęstuje Jednota v duchu Církve 1. Budtez zakládány o k r e s n í a f a r n f a souhlasu s vlastními ustanoveními 1) choval s p o l k y cecilské a k poslednęjším budtez ci cańtus gregoriamus (cantu firmus) a nę- zároveń pęvecké školy priprojeny. meckou píseń kostelní (zpęv lidu), 21 poly- 2. Pri církevnę hudebních produkcích ne- fonní zpęv chorální dob starších a novęjších, 3) chat se uzívá skladeb, které v seznamu „vše- hudbu instrumentální, pokud neprestává býti obecné nęmecké Jednoty cecilské” se o d p o- církevnę-liturgickou, a dűstojnou hru na varhany. rucují. 0 nutnosti presvędceni, ze téz v naši 3. Latinská responsoria chorální arcidiecési lepší pomęry hudby kostelní nastá- musí jiz ve škole nacviciti a o sluzbách Bozích vají, s radosti pozdravujeme zrízení ci zorga- správnę zpívati se, jelikoz není dovoleno nisaci „bambergské diecésni Jednoty ce- nahrazovati jo pouhou kadenci na varhany. | ||||
|