|
| ||||
| ||||
|
Strana 58 C 4' R 1 L. Rok 1925
(na jiný hudební nástroj rovněž) není právě snadná a je třeba hodně a svědomité práce, aby pokrok byl patrný a než průměrný začátečník dospěje tak daleko, aby mohl řádně zahráti prostou mešní píseň, musí se naučiti mnohému a mnohému. Tato připomenutí jsou určena hlavně těm, kdo by rádi snad výkon varhaníkův nějakým způsobem znevažovali a podceňovali, až se přesvědčí na vlastní kůži, jak tomu doopravdy je, jistě budou souditi jinak. K slinnému naučení se hře na varhany, je i doba dvaceti měsíců, vypiněných pilnou prací, máme ]i na mysli průr.,ěrně nadaného žáka, poměrně krátká a zvláště nevyzná li se na klavíru, nestane se ze začátečníka virtuos. Kdyby chtěl někdo někoho naučiti hudbě za dobu několika málo měsíců (a takové případy se také vyskytují zvláště pokud se varhan fýče), toho možno označiti jako podvodníka, protože vědomě slibuje něco, co je nemožným. Mezi ostatní předměty patří rra př. nauka o harmonii (3 hod. týdně). V druhé půli trvání kursu pokouší se frekventanti prakticky o improvisaci na základě theoretických poznatků. Dvě hodiny týdně jsou věnovány intonaci a sborovému zpěvu, 1',l,—2 hod, liturgii (theortticky i prakticky), chorálu a průvodu chorálu, 1 hod. dějinám hudby církevní a všeobecným dějinám hudby. Kurs koná se v hodinách p o u z e odpoledních (mezi 2-8), aby i těm, kdo mají nějaké zaměstnání, umožnila se návštěva ; počátek bývá každého roku v září nebo říjnu. kdy možno se hlásiti (po případě i v jiný čas) budto u správce varhanických kursů, jímž je známý vynikající církevní skladatel p. Vojt. Ríhovský, ředitel kůru u sv Ludmily (Kr. Vinohrady, Manesova 31.) a nebo u pisatele této stati (Kr. Vinohrady, Šumavská 16.). Kursy jsou umístěny v Praze II., Spálená ul. č 15.; vřele je doporučujeme přízni širší veřejnosti a hlavně důst farním úřadům, jimž v prvé řadě jistě záleží na tom, aby si pro osadu, je-li toho třeba, opatřili, po případě vychovali řádného varhaníka, který by mohl řádně varhanické povinnosti vykonávati. Celkový počet všech dosavadních návštěvníků i s letošními je více než 80. Každého roku při ukončení kursu bývá pořádána výstupní zkouška absolventů (těch více vynikajících), zpravidla ve vyšehradském chrámu, kde po dobu trvání kursů byly předneseny koncertní varhanové skladby skladatelů : J. S, Bacha, W. Fried. Bacha, Rheinbergra, Guilmanta, Brosiga, Saint-Saénsa, Schumanna, atd. o\ A. CASTEL 0. S. B. Obecné zpěvy mešní. (Pokračování.) Především zopakujt;me posvátná slova, jak je čteme v našich missálech: Sanctus, sanctus, sanctus Dominus Deus Sabaoth. Pleni sunt coeli et terra gloria tua. Hosanna in excelsis. Benedictus qui venit in nomine Domini. Hosanna in excelsis. Svatý, svatý jest Hospodin, Bůh vojsk. Nebesa i země jsou p'ny Tvé slávy, Hosanna na výsostech. Požehnaný, který přichází ve jménu Páně. Hosanna na výsostech. Je zde to, co jmenujeme v liturgii souhlasem, či výkřikem duše, výkřikem velebení, nadšení a jásotu; vskutku hymnus či zpěv, jenž musí býti zpíván celým shromážděním. A jak rozdílný je tón préface, jež předchází a canonu, jenž následuje! Préface a Canon jsou eucharistické modlitby říkané samotným knězem jménem všech přítomných a zcela jiným způsobem. Původ těchto slov zdůrazňuje ještě rozdíl. První část je vzata z proslulého vidění Isaiášova : »V roce smrti krále Osiáše, viděl jsem Hospodina sedícího na vysokém trůně a konce oděvu jeho naplňovaly chrám. Serafíni, kteří se vznášeli nad Ním, měli každý po šesti křídlech: dva z nich zastírali si tvář, dva z nich zastírali si nohy a dva poletovali. 1) Trojnásobné ópakování Sanctus dalo tomuto hymnu jméno trisagion, řecky zoioáysov. Jmenujeme jej také hymnus seraphicus, hymnus cherubicus. Slovo Sabaoth je slovo hebrejské a značí vojsko. jest třeba rozuměti zde Boha vojska nebeského, totiž andělů. Přítomnost slova Sabaoth jest zaznamenati jako známku starobylosti, poněvadž Vulgata překládá slovy Deus exercituum; text našeho Sanctus je tedy vypůjčen ze starého překladu italského, jenž nepřekládá již Sabaoth, jehož se užívalo před zavedením Vulgaty. Vracíme se k 1. poznámce předcházející stránky o slově Hosanna (pomoz nám!), jež je rovněž vzato přímo z hebrejštiny. | ||||
|