25. jubileum chorvatského pěvec. spolku "Vlašič" v Travniku (Bosna)
Ročník: 1925; strana: 59,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Rok 1925 C Y R I L Strana 59





A volajíce jeden na druhého, říkalj: Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů! Celá země je piná jeho slávy!« VI. 1—3 2).

B e n e d i c t u s je vzato ze 117. messiánského žalmu. Požehnaný, jenž přichází ve jménu P áně.

Těchto slov použil lid, jenž běžel před Ježíšem při jeho slavnostním vjezdu do Jeruzaléma v neděli před jeho utrpením (neděle Květná). Někteří prostírali své pláště na silnici, po níž kráčel, druzí řezali ratolesti se stromů a metali je na cestu volajíce:

Hosanna synu Davidovu!

Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně! Hosanna na výsostech! g) Tímto voláním uznal lid Ježíše za Krista a očekávaného Messiáše.

Církevní liturgie spojila tedy v tomto chvalozpěvu serafínský hymnus Isaiášův či zpěv andělů chválících Hospodina Boha zástupů s hymnem messiánským, jenž oslavuje Krista jako Toho, jenž přichází ve jménu Páně. Je to tedy opakování thematu Préface, která vzdává díky Bohu svatému; Otci všemocnému, věčnému Bohu a velebí Jej v Kristu, Pánu našem. Pravíme, že toto volání je samovolným výkřikem radosti a chvály, jež vychází ze srdce křesfanů v okamžiku napinění nejvyššího tajemství. Slova přicházejí z největší vzdálenosti a Nejvyšší výše. Jsou to slova vnuknutá, chvalozpěv andělů, kteří pozdravují Velebnost Boha třikrát svatého; slova proroků, kteří oznamují a dobrořečí Messiáši, jenž přichází ve

jménu Páně. (Příště dále.)

/% ALOIS STEJSKAL

Pětadvacetileté jubileum chorvatského pěveckého spolku „Vlas'ič” v Travniku (Bosna).

Dne 7. a 8. října m. r, oslavil chorvatský pěvecký spolek »Vlašič« v Travniku své stříbrné jubileum. Více důvodů mě nutká, abych o té slavnosti podal zprávu do »Cyrila«. Ráz totiž té slavnosti byl velkým dílem církevní (katolický). Potom zpívalo se přj ní ně-kolik skladeb českých komponistů. Někteří dirigenti pěveckých sborů jsou Cechové a mezi zpěváky jsou mnozí naši krajani. Konečně členem rozhodčího soudu (žjry) byl také Čech.

Nuže o slavnosti několik slov. Ačkoliv toho dne, t. j. 7. a S. října byla koincidence tří kulturních chorvatských oslav v Mitrovici, Cirkvenici a Travniku, přece se může říci, že jubilejní oslava »Vlašiče« v Travniku se nad očekávání zdařila. Přítomni byli Chorvati ze všech krajů. S mystickým šepotem překrásného letního dne proplétaly se jasné zvuky tří chorvatských hudeb mostarské, livaňské a zdejší travnické. Hromadná píseň z tisíce chorvatských hrudí nesla se jásavě k výšinám a prozrazovala radost ze spiněného stoletého snu o emancipaci a osvobození. V neděli dne 7. října po uvítání hostí byl na večer krásný pochodňový průvod a serenáda k poctě spolkového předsedy Jiřího Budimiroviče a zároveň pana arcibiskupa Dra. Sariče, který též k té slavnosti přišel a byl panu přesedovi hostem. Potom však o 9. hodině na večer byl zpěv o závod devíti chorvatských pěveckých spolků v hotelu »Vlašič.« Koncertovaly tyto sbory:

1. >Davor=, Brod: •Zaruděla dunja ranka, mužský sbor od D. R. Dordeviča.

2. » Kuhač«, Osijek: »U rudniku «, mužský sbor od Lhotky.

3. =Lípa«, Osijek: -Utopljenica«, mužský sbor od Křižkovského

4. »Preradovič•, Dakovo: »Kob«, mužský sbor od Muhviča.

5. -Reljkovič«. Vinkcvci: »Perun«, mužský sbor od Lhotky.

6. »Sloboda«, Zagreb: »Pri svetom kralju«, mužský sbor od Matza.

7. »Trebevič«, Sarajevo: »Večernja pjesma« (»Sunce se je skrilo«) od E. Adamiča a hned připojeno: »Mjesečina« od BI. Bersa, smíšený sbor.

") Mezi slovy IsaiáI'ovými a našeho hymnu možno si všimnouti tohoto rozdílu: Pleni sunt coeli et terra ,gloria tua. Přítomnost slova c o e 1 i v určitých liturgiích má svoji důležitost pro otázku jejich třídění, ale zde v tomto omezeném článku nemůžeme se tím zabývati. Cf. Dom Cagin, Te Deum ou Illatio, str. 58. a 106. a Drews : Trishagion v Encycl. f. pr. Théologie, kap. XX.. str. 126.

3) Mat. XXI. 6.—10. Slovo Hosanna, jež bylo výkřikem radosti a vítězství u Židů, bylo obecné zvláště o svátcích stánků, když lid mávaje ratolestmi oslavoval vzpomínku na čtyřicet let ztrávených na poušti. Toto sblížení dává veškerý význam právě citované části evangelia. Nepřítomnost této druhé části Trisagionu ve většině 1 iturgií východních le rovněž důležitou pro třídění liturgií,
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ