|
| ||||
| ||||
|
Rok 1925 C Y R 1 L Strana 63
8. •Vlašič=, Travnik: »Pjesme iz Srbije i Makedonije«, smíšený sbor od Mokranjca. 9. »Zrinski«, Osijek: »Jadran«, smíšený sbor od Vilhara. Byly to chvíle velikého estetického požitku. Všechny sbory co nejlépe nacvičeny před-nášely každý svou píseň s podivuhodnou precisností, jistotou a čistotou. Než netřeba se diviti, jelikož je mezi pěvci zastoupeno mnoho inteligence. Komu z nich připadla palma vítězství? Spolku „Trebevič« ze Sarajeva. Když za dirigování pana Chládka přednášel svou večerní píseň »Sunce se je skrylo« od Adamoviča a »Mjesečina« od Bersa, bylo všem posluchačům hned patrno, že si odnese první cenu. Prozrazoval takové mistrovství, takovou jistotu a čistotu jak jednotlivých hlasů tak celého sboru, takovou precisnost intonace i za-končení, že zrovna uchvacoval a unášel. Každý ze zpěváků vžil se do své úlohy docela a vystihoval a vyjadřoval duši svého dirigenta, který zase navzájem podivuhodně dovedl celou skvostnou ideu písně přelívati do hrudi svých pěvců. Píseň, ač velmi těžká a dlouhá, s napětím byla vyslechnuta až do konce; v sále přepiněném bylo hrobové ticho. Rozumí se, že potlesku nebylo konce ni kraje. Když pak po všem rozhodčí soud přiřkl tomuto spolku první cenu vavřínového věnce, spiněno ien přání všech. Též znamenitý pěvecký spolek =Kuhač« z Osijeku vzbudil obdiv svou dlouhou a těžkou písní: »U rudniku• od Lhotky, kterou celou z paměti přednesl. Nevím, čemu bylo více se diviti, zdali přesnosti intonace či dokonalé dynamice, neb krásným čistým hlasům, zvláště vysokým tenorům. I také tento sbor vynutil si svým mistrovstvím nadšený obdiv a odnesl si za to druhou cenu. Třetí cenu dostal velmi dobře nacvičený pěve-ký spolek »Sloboda« ze Záhřebu pro mistrovství projevené písní »Pri svetom kralju« od Matza. Nato přednášel sám jubilant »Vlašič«. Nebyl právě nejšfastnější ve výběru své »Pjesme iz Srbije i Makedonije« od Mokranjca, ale provedl svou věc také dobře. Když skončil bylo mu blahopřáno k jeho stříbrnému jubileu, a dirigent Dr. Mikuš obdarován stuhou a věncem a celý pěvecký sbor povzbuzen, aby v osvětové snaze pokračoval statečně dále. Potom odzpíval ještě spolek »Zrinski« poslední ze zápasících svou píseň »Jadran od Vilhara, a rozhodčí soud hned oznámil spolky vítěze a přidělil ceny. Tím toho dne slavnost skončena. Druhý den, dne 8. října byla o 9. hod. mše sv. Spolek »Vlašič« jako katolický zahájil svůj slavnostní den bohoslužbou v seminářském kostele. Mši sv. sloužil sám pan arcibiskup sarajevský Dr. Šarič. Spolek přednesl Fallerovu staroslovenskou mši. Dojem té velebné a krásné komposice byl veliký. Ale ještě více v jiném ovšem ohledu působila řeč, kterou pan arcibiskup členy spolku povzbuzoval, aby katolický ráz spolku zachovali a jako to kvítí na hoře Vlašiču svou vůni šíří na všechny strany a osvěžuje každého, kdo na něj vystupuje, tak nechf i oni svým lahodným zpěvem oslavují Boha všemohoucího a obveselují ušlechtile své posluchače. Pamětihodným stal se tento den tím, že hned po službách Božích ve valné schůzi bosensko-herzegovinských pěvečkých spolků bylo rozhodnuto připojiti se ke svazu chorvatských pěveckých spolků v Chorvatsku. Odpoledne o 1. hod. pak konán na počest hostí banket a o 3 hod. lidová národní slavnost v městském parku. Tak tedy oslavil pěvecký spolek »Vlašič« své stříbrné jubileum. Živio, živio! Zilpozernénž přetZplaILICIÚm. V předešlém čísle uveřejnílí jsme dotazník ohledně odebírání „Cyrila”. Došlo nás však vypiněno jen několík málo exemplářů Pořizujeme nové seznamy a převádíme nové účty, prosíme proto, kdo dosud dotazník vypiněný nezaslal, aby ihned tak laskavě učinil. Současně počínáme rozesílatí upomínky na tištěných formulářích, jako tískopísy v otevřené obálce. Ušetříme svým předplatitelům zbytečné výlohy drahého porta. Prosíme proto, aby odběratelé vyšlí nám také vstříc a dlužné částky ihned složenkou zaslalí. Máme ještě zásobu starých složenek, které od 1, ledna 1926 budou neplatny, použíjte jich proto laskavě nejdéle do polovíny prosince, pozdějí nebudou je poštovní úřady pří- | ||||
|