|
| ||||
| ||||
|
Rok 1925 C 1- K 1 L Strana 71
Mimo Ohlschlágela vstoupili na Strahov tehdy ještě jiní čtyři kandidáti.') Dne 24. září uvedeného roku všech pět kandidátů oblečeno bylo v bílé roucho sv. Norberta. Při této vestici obdržel František Ohlschlágel řádové jméno ] a n L o h e 1 i u s.5) A nyní nastal mu noviciat, doba to zkušebného roku, v kteréžto době měl se Lohel pod vedením novicmistra ') obeznámiti s povinnostmi řádovými a prokázati, zda li se jeví býti k stavu, jejž si byl sám zvoll, opravdu povolaným. Není pochyby, že mladičký novic využil doby svého noviciata jak náleží. Octl se v prostředí, které nemohlo zůstati v ohledu kulturním bez mocného vlivu na umělecky založenou duši mladistvého praemonstráta. Bylf Strahov již od dob slavného opata Questenberga nejen sídlem modlitby, ale stal se zásluhou nástupců Questenbergových spolu i stánkem umění a vědy, a v tomto ohledu povznesl se na prv° místo mezi všemi kláštery zemí bývalé koruny české. — Doba opatování Gabriela Kašpara kdy Ohlschlágel na Strahov vstoupil, při stále zuřící a často i do Cech neblaze pronikající litici válečné ') nebyla ovšem zvlášf přízniva hmotným poměrům kláštera Strahovského a dusila jistě i rozvoj kulturní. Přes to však, zvláště když po skončení t. zv. druhé války slezské po míru cášském (1748) nastalo několik pokojných ]et, peň dávné kultury strahovské znovu vyrazil svěží ratolesti a obalil se květy, aby vydal plody nové a hojné. Jak ve vědě tak v umění. Řada učených strahovských praemonstrátů působí nejen na školách řádem založených a vydržovaných (Collegium Norbertinum v Praze, latinské školy v Žatci, 7ihlavě a j.) ale i v semináři arcibiskupském, vybudovaném kardinálem Marrachem v bývalém králově dvoře u Prašné brány. Do této doby spadá i vrchol činnosti slavného malíře, strahovského kněze Siarda Voseckého.e) Strahov měl však i svou znamenitou t r a d i c i h u d e b n í. Od dávných let pěstoval se zde v kněžském kůru chorál, který řídí kantor se sukcentorem, kteří jsou ovšem vždy členy řádu.) Dále musel se Ohlschlágel vykázati 1 i s t e m p r o p u s t n ý m z p o d d a n s t y í, který dán byl v Duchcově clne 7. října 1746 a podepsán josefem Jiřím hrabětem z Waldštejna. Diplomatícký přepis jeho jest tento: Ich Frantz Joseph Georg des Heil. R&m. reichs graf von Waldstein, herr deren herrschaften Grossskall, stadt Turnau ob der Iser, Swijar., Laukowetz, Dux, Oberleutensdorf, gut Maltheuern und Sichrov, ritter des kgl. Polnischen ordens des Weissen Adlers, Ihro Rom. kais., zu Hungarn und Bóheimb kgl. Nit wůrklich geheimber rat, cammerer und obrister erbvorschneider im kónigreich BSheimb, tue auf unterániges suppliciren den Frantz Jo eph Ohlschlíigl, des Joseph Ohlschl igels sohn aus dem dorf Losch, derjenigen leibaigenschaft, mit welcher mir derselbe bieshero zu meiner obgedachfen herrschaft, Dux verbunden gewesen, craft dieses weeglossbriefes entbinden und freiloszehlen ; womit selbter seiner vocation nach in d,>n heil. Průemonstratenserorden eintreten kónne und m&ge, jedoch mit dem vorbehalt, dass falls er in diesem heiligen orden nicht verbleiben móchte, eo ipso wieder in die vorige untertinígkeit verfallen solle. Zur urkund dessen ist meine aigenhándige unterschrieft und beigedruktes gráfl. signet. So geschehen schloss Dux den 7. Octobris anno 1746- [m. p.] Joseph] Georg gr[af] v~ on] Waldstein. (A tergo:) Dimissoriales f. Lohelii Oehlschlegl anno 1748 8. Decembris sub rev. d. Gabriele professi. N. 25. Oba tyto dokumenty chovají se v archivu kláštera Strahovského pod sign. A II. (VIII). 12 (12, 13). N. 25. Srovn. faksimile. ') Annály převorské na Strahově (Annales Strahoviae nro prioratu lib. I. Rkp. strah. knih. D I. IV. 3) praví o tom ke dni 27. srpna 1747 následovně: >Ingressi sunt monasterium nostrum nuper suscepti quinque candidati, quorum primus Franciscus Oehlschl igl (sic!) Boémus, Duxoviensis, natus die 31. Decembris 1724, secundus Antonius Thamm, Boemus Austensis, natus die 14. Decembris 1726, terfius Achatius Chládek, Boemus, Pragensis, natus 6. A,,gusti 1729, quartus Joannes Kremputa, Moravus, lg]aviensis, natus 1. Julii 1729, quintus Franciscus Kettner, Boemus, Pragensis, natus 24. Julii 1729^. — Srov. i annaly strahovského kláštera k příslušnému roku. (Annales Strahoviensis ab a. 1744 usque ad annum 1779 inclusive . anno 1861: confetci per P. Ervinum Weyrauch, íol. 16. Rkp. strah. knihovny, bez sign.) Leč tento svazek strahovských letopisů — až v pozdější době, arcif na základě starších zápisů pořízený, — nemá té věrohodnosti, jakou třeba přičísti zmíněným annálům převorským, které jsou soudobé. ) Annaly převorské na Strahově ke dni 24. září I747. »... 5 candidati nuper suscepti vestiti sunt; primus vocatus eet Lohelius, 2. Sebastianus, 3. Carolus, 4. Innocentius, S. Leonardus.« Srov. i v annalech strahovských (Weyrauchových) k r. 1747, fol. 17. °) Novicmistrem jeho byl Matouš Mittneker, spolu zastavající i úřad cirkatora. Později stal se Mittneker převorem strahovského konventu. 7) První a druhá válka slezská. S) Nar. v Praze 1693, zemřel 1753 na Strahově. y) Srv. mou studit >K dějinám hudby a zpěvu na Strahově, až do první pol. XVIII. stoletíg v »Cyrilu" roč. L. (1924). Zde uvedena i jména některých kantor-ů strahovských z doby nejstarsí. Jako dopiněk toho uvádím zde jména kantorů i sukcentorů ze století XVII., a z poč. století XVIII., pokud se v pramenech zachovala: Adam Skotnický, až do 1605 kantor. Evermod Košetický, 1670 kantor. Václav Vožický, 1660 kantor. Ferdinand Burgstaller (Pokstaller), 1682 kantor. | ||||
|