|
| ||||
| ||||
|
Strana 72 C Y R I L Rok 1925
Od druhé polovice století sedmnáctého vystupuje však na Strahově v popředí lcůr figurální, jenž při slavnějších bohoslužbách obstarává zpěv vícehlasý s hudbou instrumentální. Figurální kůr řídí regenschori 10) — vždy jest to v té době člen řádu — a k ruce má varhaníka, organistu. Varhaníci však jsou již i v této době laici, stavu duchovnímu nenáležející. ") Vedle těchto hudebníků, kteří offjcielně hudbou se zabývati musili — at už jako kantoři, sukcentoři nebo ředitelé figurálního kůru — vykazují strahovské záznamy jména mnohých členů řádových, kteří hudbu pěstovali a v ní vynikli. ač žádného shora uvedeného officia nezastávali.12) Svědčí to jistě o čilém hudebním ruchu a svěžím zájmu o hudbu, jaký v té době na Strahově panoval a vytvořil tak zvláštní prostředí na půdě mnoholetou hudební tradicí prosáklé, jež nemohlo nepůsobiti na mladého Lohelia, hudebně tak nadaného a pro hudbu tolik zaníceného. Není pochyby. že i v době svého noviciatu měl dosti příležitosti ukázati, co v hudbě již dovedl. Věnoval jistě pozornost varhanám, jež v té době právě opat Gabriel dal loketským varhanářem Františkem Fassmanem nově postaviti.13) A tak uplynul prvý rok Ohl~chlágelova života na Strahově, rok noviciatu a nadchází den pro Ohlschlágela zvláště významný. Jest to delt 8. prosince r. 1748, kteréhožto dne novic Lohel Ohlschlágel skládá slavné sliby řeholní, jimiž se řádu a Strahovskému klášteru pro celý život zasvětil.") (Příště dále.) Siard Wagner, 1683 kantor. Šebastián Raffer, 1716 sukcentor, 1720 kantor. Timothej Schindler, 1686 kantor. Karel Lorenz, 1720 sukcentor. Eustach Jakob, 1693 kantor Kazimír Burian, 1726 sukcentor, 1732 kantor. Jan Nep. Conrad, 1693 sukcentor. Chrysostom Neruda, 1773 sukcentor a téhož roku později i kantor. Mikuláš Fischer, 1735 sukcentor. Kašpar Špaček, 1700 sukcentor, 1704 kantor. Ludolf SchSnfuss, 1735 kantor. Haštal Bernkopp 1703 kantor. Dismas Columbani, 1738 sukcentor, 1748 kantor. Augustin Kottwick, 1704 sukcentor. Gerlak Urbanide 1740 sukcentor. Isfrid Gerloch, 1706 kantor. Evermod Volavka, 1745 kantor. Otto Eymann, 1707 kantor. Hyacint Fabricius, 1747 kantor. L Zachariáš Weiser, 1711 kantor. Emerik Petřík, 1747 sukcentor. Wolfgang Strejček, 1713 sukcentor, 1716 kantor. Jindřich Schubert, 17;7 sukcen'or, 1748 kantor. Nikasius Wolavka, 1714 sukcentor. Isidor Scharschmidt, 1749 kantor. Urban Voj1a, 1715 kantor. Maternus Peinhofer, 1749 sukcentor. 10) Reditelé kůru figurálního na Strahově v té době (vesměs kněží): Basilius Schumann, 1670. Ondřej Scharf, 1674. Dominik Giirnth, 1674. Řehoř Sýkora, 1674. Matěj Forster, 1676. Bartoloměj Seipl 1678. Kliment Vokoun, 1679. Eustach Jakob, 1704. Siard Wagner, 1709. Wolfgang Strejček, 1716. Šebastián Raffer, 1720. Chrysostom Neruda, 1743. Evermod Wolavka, 1743 Gerlak Urbanides, 1747. Maternus Peinhofer, 1749. Emerik Petřík, 1752• 11) Varhaníci (osoby laikální) : ]an Seiurus 1671. Tobiáš Fr. Novák 1676. Matěj jindřich Curius 1676. Krištof Nentwieg 1678. Jan Oppeli 1670 (stal se později členem řádu). Frant. X. Albrecht 1692—1730. Jindřich Scholz až do r. 1743. Jan Wolf 1744—1771. ]z) Takovými byli na př.: František Velický, virtuos na různé nástroje, zemřel 1643; Vilém Horaždovský, zemř. 1658 (mvirtuosus musicusa nazývají jej strahovské prameny); Ondřej From, zemřel 1683 ; Jiří Meltzel, zemř. 1693; Erasmus Rupius houslista, zemř. 1694; Anton Herl, houslista,'zemř. 1713; Valentin Cardelius, houslista, zemřel 1716; Ludvik Skurba, varhaník a klarinista, zemř. 1718 ; Kilian Bóhm, dovedný hudební]<, zemřel 1725. — Seznam ten, stejně jako předcházející, sestaven s vědomím, že není úpiný. Podává prostě jména hudebníků, jak jsem se s nimi potkal při probírání se strahovskými prameny. ]it) Lohel Ohlschlagel šířeji zmiňuje se o těchto varhanách později ve známém spisku svém: >Beschreibung der in der Pfarrkirche des kóniglichen Praemonstratenser Stifts Strahov in Prag befindlichen Grossen Orgel, Prag 1786, pg. 106. 14) Převorské annaly na Strahově, zaznamenávají ke dni 8. prosince 1748: ~ Per solennem professionem ecclesiae Sicneae incorporati fuere fratres Lohelius, Sebastianus, Carolus, Innocentius et Leonardus.e — Professní formule Ohlsch.ágelova, kterou každý profess vlastnoručně psal a podepsal a před oltářem předčítal, zní v diplomatickém přepise: Ego frater Lohelius Oehlschlegl Boemus Duxoviensis trado me ipsum ecclesiae Strahoviensi beatissimae Virginis Mariae et promitto conversionem morum meorum, emendationem vitae et stabilitatem in loco; promitto etiam paupertatem, castitatem et obedientiam perfectam in Christo secundum evangelium Christi et regulam sancti Augustini tibi, reverendissimo patri Gabrieli Caspar et successoribus tuis, quos conventus ecclesiae hujus secundum formam ordinis canonice elegerit vel receperit. Actum anno 1748, 8. Decembris. [m. p.:] Frater Lohelius Oehlshlegl Boemus Duxoviensis. A tergo ) Professio f. Lohelii Oehlshlegl sub rev. d. Gabriele anno 1748, S. Decembris. N. 25. Chová se v archivu kláštera Strahovského pod sign. A II. (VIII). 12 (13). Nr. 25. Srv. faksimile. 00% | ||||
|