|
| ||||
| ||||
|
Rok 1926 C Y R I Ir Strana 3
V d o s 1 o v u řečník shrnuv co za těch 50 let, kdy trvá Akademie křesf. a s ní její hud. odbor — pozdější to naše O. J. C. — na poli posvátné hudby bylo vykonáno, naznačil i mnohé úkolv a otázky, které dosud čekají na vypracování a rozluštění. Otázky mnohé a úkoly veliké rázu jednak praktického, jednak theoretického, vědeckého. Jest tu otázka pěstění chorálního zpěvu, otázka staré polyphonie i moderní hudby církevní, otázka lidové duchovní písně, její soupis a další vydávání, její šíření a pěstění zvláště u mládeže, před-stavitelky to příští generace. jest tu dále otázka liturgie, jejíž součástí a to nejdůležitější, církevní hudba jest, otázka to, která jinde (ve Francii, Italii i u Němců) dochází horlivého pěstění vědeckého, u nás však leží ladem, dále otázka založení řádné hudební školy církevní, a zastoupení hudební církevní vědy na stolici universitní, kde by vzděláni byti pracovníci, kteří by pak spracovati mohli tu přemnohou látku do oboru církevně-hudebního spadající jako jest sepsání řádné bibliografie české literatury církevně-hudební, nebo vědecké monografie o dějinách církevní hudby u nás. Dále otázky ryze praktické a organisační, otázky šíření, zakládání nových i resuscitace zašlých Cyrilských Jednot atd. atd. To vše vyžaduje ovšem hojných a zdatných pracovníků a všestranné podpory, jak hmotné tak morální. Mnoho z těchto nadhozených otázek a námětů zůstane jistě ještě dlouho jako pouhé opium desiderium« pro nás. Leč doufejme, že cyrilským snahám podaří se mnohé z nich v brzku i uskutečniti V uplynulých 50 létech myšlenka cyrilská překonala tolik překážek, bojovati musela s tolika předsudky a přece namnoze zvítězila. Dá Bůh, že s jeho pomocí budou i další její snahy korunóvány úspěchem nejlepším, k oslavě Boží, ku prospěchu církve i celého našeho českého katolického života! Ke konci přečteny četné pozdravné přípisy a telegramy a zapěny Cyr. Jednotou hymny papežská a národní. Významné toto jubileum, které ukázalo, co znamenala Akademie křesf. v kultur-ním životě katolickém v Cechách, přiblížilo také značně naši Obecnou Jednotu Cyrilskou k půlstoletému jubileu a doufáme, že i ta vyzní tak důstojně, jako JUBILEUM AKADEMIE KŘESŤANSKÉ. Otto Albert Tichij (Paříž) Co znamená Vincent d' Indy ve vývoji posvátné hudby francouzské ? Nedávno zavítal do Prahy slavný francouzský skladatel Vincent d' Indy a dirigoval tu tři orchestrální koncerty. Vincent d' Indy není jen proslulým skladatelem, ale jest též ředitelem pařížské Scholy cantorum. Založil ji spolu s Karlem Bordesem a Alexandrem Guilmantem a realisoval nádherný sen před časem zkoseného reformátora chrámové hudby, jímž byl Karel Bordes. Iniciativa vyšla z vroucího srdce Bordesova, genem obnovené hudby církevní ve Francii jest Karel Bordes, ale rozvinutí jeho plánů, vědecké a umělecké ob-hájení jeho principů zůstaveno bylo Vincentu d' Indymu, který svou autoritou světového skladatele zlomil odpor hudebních nedochůdčat a omezenců, lpějících na porušených tradicích devatenáctého století. Tak jako profanní hudba musila se obroditi ve vinách moře Bachova, i posvátná hudba byla povinna se vrátiti ke svým zdrojům, neměla-li zajíti v nejmělčejší konvenčnosti. Ne-zbývalo než restaurovati gregoriánský chorál a polyfonní mistry slohu Palestrinova, chtělo-li se rationelně pokračovati na poli chrámové hudby. Karel Bordes přiletěl a přeletěl jako meteor, hnán jsa Duchem, jenž vane, kde chce. Vincent d' Indy jest hvězda, opisující tutéž dráhu jako jeho předchůdce Bordes, ale rychlostí mnohem volnější, aby všichni pozorovatelé se mohli přesvědčiti o její authentičnosti. Když r. 1890 Karel Bordes požádal Vincenta d'Indy o spolupracovnictví, měl budoucí ředitel Scholy cantorum již bohaté skladatelské zavazadlo,« jak se říká ve Francii. Byltě už složil trilogii Wallenstein, Píseň o zvonu, Cevenolskou symfonii a řadu drobnějších děl orchestrálních a komorních. Že už před tím vážně bral posvátnou hudbu, patrno | ||||
|