|
| ||||
| ||||
|
Rok 1926 C Y €Z 1 L Strana 5
větším zdarem a nejvhodněji použil d' Indy chorálu v »Legendě o svatém Kryštofu«, opeře-oratoriu, jež se poprvé provozovalo v pařížské Opeře r. 1920. Když se objeví na jevišti stín kříže, vrhaný kostelní věží, dětské hlasy zanotí zpěv naděje na motiv hymnu DO crux ave«. Když Anferus přichází o Velikonocích do Říma, sláva vzkříšení jest vyjádřena nádhernými variacemi na graduále »Ha --c dies«. A tak postupně všecky momenty Anferova obrácení jsou komentovány liturgickými thematy, aniž tím trpí přirozený proud moderního dramatu. 13a právě naopak staré církevní toniny, mnohem účinněji než bizarní kombinace harmonické, obnovují vybledlou paletu novodobých symfoniků. Hold vědce vzdal d' Indy chorálnímu zpěvu ve své DNauce o hudební skladbě« (Traité de composition musicale, vyšlo u Duranda). Dokazuje tam, že chorál jest neskonale výrazný, logický a musikální. Vyvrací námitky šablonovitosti a ukazuje, že v gregoriánských melodiích tají se zárodky všech i nejmodernějších forem hudební skladby jakož i komposičních pomůcek (variací a práce thematické). Kromě Deus Israel složil d'Indyještě San cta Maria succure miseris (pro 2 ženské hlasy). A v e R e g i n a (pro 4 hlasy smíšené), Q u i v i c e r i t (pro 3 muž. hlasy) a E 1 e g i t m e D o m i n u s. Malé to stádečko nezůstalo osamoceno. Všichni jeho žáci jsou povinni napsati motetto v prvním ročníku skladatelské školy na Schole cantorum. Škrty mistrovy isou jim poučením pro další skladby. Jen Vincentu d' Indy mu třeba děkovati za vklsoké niveau soudobé církevní hudby ve Francii. Jména jako Déodat de Séverac, Guy de Lioncourt, abbé Brun a mnoho jiných s dostatek zajišfují slávu d' Indyho zásadám při skladbě církevní hudby. Závěrem promluvme o Vincenta d' Indy skladbách profanních. Zmínili isme se již o jeho operách a první symfonii. Zbývá jmenovati druhou a třetí symfonii, 2 kvarteta, 1 trio, 3 sonaty (pro housle a klavír, pro solové piano, pro čelo a piano), klavírní kvintet, symfonické básně, písně a menší skladby orchestrální nebo komorní. Snahou d' Indyho bylo pokračovati v tradici Beethovenově tak, jak byla pochopena Césarem Franckem. Mistrovy komorní skladby a symfonie jsou komponovány v tak řečené formě cyklické, jež záleží v tom, že všecky věty jsou skloubeny jedním nebo několika společnými thematy. D' Indyho hudba jest vždycky poetická. Jadrná themata jsou zpracována důmyslně, nikdv však suše mechanicky. Mistrova svědomitost často přivedla hudební lenochy a literární paběrkáře na myšlenku, že snad svou učeností zakrývá nedostatek inspirace. Fakt, že ve svém 74letém věku tvoří ještě bujará díla jako jeho klavírní kvintet nebo právě složená čelová sonáta, snadno by usvědčil ze lži žárlivé pisálky hudebních kritik. Svědectví výkonných umělců, kteří se čím dál tím více přiklánějí ke strohým, ale sporým výtvorům ředitele pařížské Scholy cantorum, není méně pádno. Dej Bůh, aby se i u nás podařilo strhati přehrady předsudků a abychom uslyšeli co nejdříve d' Indyho Píseň o zvonu nebo — což by bylo svrchovaným vítězstvím — jeho Legendu o svatém Kryštofu. Ceský kancional. Lidové vydání bez not. PŘEDMLUVA.*) Přes všecky předsudky, jež se ozvaly po vydání Cesk. kancionálu, a jež plynuly ve-směs z nedostatečn-ho porozumění, potkalo se dílo to celkem s uznáním všestranným. Příčinou tohoto úspěchu jest skutečná cena podávaných písní, které jim nikdo, jak po stránce hudební tak textové, upříti nemůže. Jedinou překážkou, proč Český kancional ne-pronikl až do nejširších vrstev lidových byla jeho poměrně vysoká cena, zaviněná nepříznivými tiskařskými poměry v době poválečné. Aby i tento nedostatek byl odstraněn, přikročilo Chrámové družstvo v Pelhřimově — přejavši na základě zvláštní smlouvy od stát. nakladatelství v Praze celý náklad Českého kancionalu k rozprodeji spolu s právem vydavatelským —'k tomuto vydání lidovému bez not. Lidové vydání bez not obsahuje celkem — až na malé výjimky — tytéž m o d l i t b y Uveřejňujeme tuto předmluvu k chystanému lacinému lidovému vydání C. K.. abychom čtenáře naše na to upozornili — připojujíce i další naše některé informační poznámky. R e d a k c e. | ||||
|