|
| ||||
| ||||
|
Rol< 1926 C Y R 1 L Strana 7
Dr. R. Perlík Jan Lahel ~hlschl~gel (1724-1788). (Příspěvek k dějinám církevní hudby v Čechách.) (Pokračování.) Ohlschlágel složiv řeholní sliby') a přijav z rukou svého opata Gabriele Kašpara nižší svěcení') dlouho jako klerik na Strahově nepobyl. Bylo mu určeno odebrati se na čas do konventu milevského.') A tak spatřujeme ještě koncem roku 1748 Lohela Ohlschlágla v Milevsku.') V Milevsku nepobyl Lohel ani piné 2 roky. Zastával zde zprvu úřad sukcentora a regenschoriho 5), — tedy funkce již vysloveně hudební, později ustanoven profesorem huma- nitním s) na tamní latinské škole. Dne 28. října 1850 povolán byl z Milevska do Prahy, aby počal předepsaná studia theologická.') Studia tato trvala tři léta a klerikové strahovští konali je ve vlastním řádovém semináři, v ústavě nazvaném »Collegium Norbertinum=,e) v Praze na St. Městě. Vedle strahovských klerikův studovali zde i tepelští praemonstráti, ale byli zde i neřřholní studující theologíe, práva a filosofie a více jinochů laiků, kteří jako »convictores« v »Collegium Norbertinum= konali svá studia. Kromě těch byli zde vyučováni a také ubytováni hoši navštěvující v Collegium Norbertinum umístěné latinské školy grammatikální i humanitní. Rektorem koleje, jakož i profesory theologíe, práva, i filosofie byli učení kněží kláštera Strahovského. Vedle nich býval členem sboru v »CollegiuQ jiný kněz jako kazatel (concionator), určený ke konání promluv ke studující mládei_i ') Bylf při norbertinské koleji chrám sv. Benedikta, kde se konaly pravidelné bohoslužby Na studentech bylo obstarávati hudbu kostelní. Za tím účelem byl vždy jeden ze strahovských kněží nebo některý 1) V té době ]conaiy se řeholní sliby pouze jediné a to hned po skončení noviciatu na rbzdíl od dnešního způsobu, kdy konají se řeholní sliby dvojí: jednoduché, hned po noviciatě a slavné, až po uplynutí tří let. ') Annales Strahovienses (Weyrauchovy) k r. 1748, T. II. fol. 21: »29. Decembris n-,inoribus ordinibus initiati fuere in superiori sacello FF.: Lohelius, Sebastianus, Carolus, Innocentius et Leonardus«.« °) Annaly převorské (Rkp. strah. knih. D. J. IV. 3.) ke dni 28. prosince 1748: »Denominati sun hospites pro canonia Milovicena P. Franciscus cum f'.Lohelío.« — Album noviciatus regiae ecclesiae mcntis Sion ab anno 1121 praví při roku 1749: »Sub finem ejusdem anni et mensis migrarunt Milovicium P. Franciscus Daller et F. Lohelius Oelschlegel«. ') Milevsko, kdysi samostatné opatství řádu praemonstrátského, bylo od r. 1683 pouhým převorstvím, které záviselo na klášteře Strahovském, jehož opat dosazoval tam ze Strahova převora i celý konvent. Clenovkonventu, kněží i kierikové byli povinni vésti pravidelný, klášrerní život a především konati společné kůrové modlitby. Josef 11. konvent zrušil. Od té doby jest tam pouze duch. správa, jejíž členové jsou kněží strahovští. Srv. Čermák, Yraemonstráti v Cechách a na Moravě, str 323. ') Syllabus canonicorum ... připojený k »Album novitiatusp ab anno 1721•) pg. 166: ... migravit Milovicium inibi munus regentis chori figuralis et succentoris munus obiensp. — Srv. staré záznamy »Materialia ad annales Strahovienses^ 1744—1768,) a v nich seznam členů př. r. 1749, kde čteme: »Joannes Lohelius Oelschlegel (sic!) succentor et regens chori fig. Milovicii«. Podobně i ve Weyrauchových strahovských annalech při r. 1749. 6) Weyrauchovy annály pří r. 1750. (seznam členů), kde Ohlschlágel označen jako »professor humaniorum Miloviai. Že v Milevsku latinské školy (třeba neúpiné) byly, svědčí různé zápisy ve strah. pramenech, které jsou důkazem, že bratří strahovští do Milevska za účelem humanitní výchovy mládeže vysíláni byli. Srv. Annales Strahoviae pro prioratu lib. I. (sign. strah. kn. D. J. IV. 3) při r. 1752, die 22. Augusti: > . Milovicium migrarunt ... FF. Godefridus et Georgius, primus grammaticam et syntaxim, alter principia et parvam juventutem docturi=. ') Ann. pro prioratu 1. I., při r. 1750, die 27. Octobris: »Advenere Milovicio P. Methudius pro concionatore germanico, F. Adalbertus et F. Lohelius pro studio theologico, qui se adhuc hodie ad seminarium nostrum contulerunt«. ') Později, když Josef II. ústav zrušil, umístěny tam byly kasárny a konečně ústav šlechtičen. Dnes jsou v budově té, — která se nachází v nynější Revoluční (dříve Eliščině) třídě —úřadovny česl{oslov. ministerstva železnic. Ze starší literatury, kde možno o »Collegium Norbertinumg se více dočísti uvedeni budtež na př. jen : Hammerschrtidt, Prodromus gloriae Pragenae, pg. 143—148, Tomek Geschichte der Prager Universitát, pg, 264 a 268, dále zmínky u A. Friedenfelse (Sion, mons inclytus), Dlabače (Historische Darstellung des Ursprungs und der Schícksale des k. Stiftes Strahov), Weyraucha (Geschichte des k&níglichen Praemonstratenser Chorherren-Stiftes Strahov), Čermáka (Praem: nstrati), Linharta (Das Praemonstratenser Stift Strahov) a j. V novější literatuře zmínku o ústavu tom činí Václ. Novotný (Uníversita Karlova v minulosti). ') V trienniu, (1751—1753) kdy Ohlchlágel na kollegiu norbertinském studoval, rektorem byl Norbert Fassmar.n, professorem theologie Adam Walke, práva církevního josef Winkelburg (ale až 1753) a profesory filosofie Jan Křt. Gandert a Filip Nerejský Straka. Byli to vesměs členové kláštera Strahovského, stejně jako kazatel (concionator), jímž by] Sigmund Hůttl. — (Annales Coll. Norb. u příslušných let. Rkp. Strah. knih. sign. D. J. IV. 2, pg. 489—491). | ||||
|