|
| ||||
| ||||
|
Strana 14 C Y R I L Rok 1926
v1 popeleční středou, při první a poslední pobož. májové, v červnu při zahájení a ukončení pobožnosti k božskému Srdci Páně. Při mši sv. zpívány v uplynulém roce: Fr. Picka (mše F-dur), Vojt. Ríhovský (Missa Loretta, missa brevisl, 1+'r. Witt (ke cti sv. Lucie), Gruber (mše slavnostní F dur), Griesbacher (Es dur Maris stella), Goller (mše Es, As), o vánocích mše pastorální Boh. Jeremiáše a Fr. Kov aříka, různé koledy. Vložky vzaty ponejvíce ze sbírky Frant. Skuherského, Zdráva's Maria od různých skladatelů, Te Deum (od Vojt. Říhovského, Ant. Petzolda), Pange lingua (Vach, Fidler, Kocián, Filke a j.) Zkoušky konaly se pravidelně v sobotu o 6. hod. večer. Jednota čítá 86 členů (2 zakládající, 20 činných, 64 přispívajících). Valná hromada konala se 16. ledna 1906 v místnostech hudební školy »Moravanaa. Předsedou zvolen P. Vojtěch Zapletal, katecheta dívčí občanské školy, místopředsedou a sbormistrem Ant. Fritz, ředitel kůru, archivářem Vladislav Zapletal, revident zemské mlékařské školy, jednatelkou M. Herotová, chot učitele hudby, pokladnicí slč. Anna Drápalíková, členy výboru slč. Borovičková, učitelka školy mateřské a p Al. Bártek, četnický strážmisr. Dne 28. ledna konal se v klubovních místnostech hotelu Centrál animovaný přátelský a zábavní večírek činných členů a příznivců Jednoty. Koncertoval lOtičlenný orchestr tfranc.), hudební odbor místního divadelního spolku »Sušil«. Vojt. Z a p 1 e t a 1, předseda. Cyrilská Jednota u Dominikánů v Olomouci. Místopředseda p. i n s p. P a v e l k a byl zvolen v list. volbách senátorem. Pro vánoční zpěvy získali jsme letos vojenskou hudbu, která velmi ochotně zpěvy doprovázela a též samostatně před-nesla vážné skladby vhodné pro chrám Páně. U Dominikánů na =jitřní« ve 4 hod. ráno zpívána stará mše od Maýtného-Valenty. Orchestr přednesl skIádby d Bacha a Fibicha. 26. prosince uspořádáno zastaveníčko vld. P. kan. Světlíkovi u příležitosti 50let. narozenin. Zapěno »Pěvecké přání« od Hniličky a »Mateřská řeč«. Jménem jednoty přál p. senátor Pavelka. 27. prosince u P. M. Sněžné při slavné mši sv. p. kan. Světlíka Kolaříkovu vánoční mši. 1. ledna 1926 u Dom. Kolaříkovu mši. 10. ledna u sv. Michala (adorační pob.). Ráno v půl 7. Marhulovu koledovou mši. U varhan důst. P. Dr. Martinů. Večer v 5. hod. koledy »Slyšte pastuškové«, Radostnou novinu a Sem pospěšte ptáčátka a opět orchestrální čísla. Pro postní dobu připravujeme V. Říhovského -Velkopáfeční kantátu. Z CYRILSKÉHO RUCHU U CIZINĚ. FRANCIE. Gregoriánský ústav v Paříži (Institut grégorien de Paris), zahájil 4. listopadu m. r. kursy své slavnostní schůzí za předsednictví kardinála Dubois. Ke konci bylo předneseno několik skladeb chorálních. Přepis edice vatikánské v písmo slepecké. Francouzská Association Valentin Haiiy pour le bien des aveugles vydává v přepise Brailleově (plastické vypouklé body) úpiné vydání gregoriánského zpěvu. Tím bude umožněno slepým varhaníkům a zpěvákům osvojiti si gregoriánský zpěv rytmického vydání solesmeského. Uskutečnění vyžádá si velikého úsilí, nebot celé dílo bude obsahovati 70 svazků. BELGIE. Jos. Jongen, profe>or královské konservatoře bruselské a ředitel Duchovních koncertů, byl jmenovánředitelem uvedeného ústavu. Jeho předchůdcem byl Léon Dubois. Société royale des Mélomanes de Gand provedla v Ostende s velikým úspěchem Beethovenovu Missu solemnis v D-dur. Société de Concerts spirituels provedla řízením skladatelovým oratorium a C h r i s t u s R e xa od Jos. Ryelandta, žáka Tinelova. Jest to poslední dílo trilogie, kde po částech »Maria« a »Agnus Deia v díle posledním »Kristus Král« líčí se království Božského Srdce Kristova, I:rále národů. Hudba jest zdařilá, nová a především prostá. SEV. AMERIKA. Z Chicaga. (Z osady Bl. P. Marie Lurdské. Hudba adventní a vánoční.) Zpěvy české k nedělní mši adventní: »Ejhle, Hospodin přijde, (nápěv Čes. Kancionálu) a >Z nebe posel vvcházía. Po mši sv. »Hle, přijde Pán, Spasitel náša. -- K požehnání »Vítej, milý jezu Kriste, (Nápěv Čes. Kancionálu) O vánocích používáme k noční mši svaté (o 5ti hod ráno) mešrí skladby »pastýřské« Halíkovy, dle starého zde zvyku. Že pak neschází slavné »Narodil se Kristus Pána, rozumí se samo sebou. — K ranní máme vždy »Nesetu Vám noviny«, a před požehná-ním letos taky zavedeme několik koled pro dítky školní: »Sem pospěšte ptáčátkaa — »Veselé vánoční hody«, a »Chtíc aby spala. Na Nový rok míváme »Den přeslavný jest k nám přišel«. Při Kantátě je po celý rok výlučně řehořský chorál, v adventě mešní skladba č. XVII (In Dominicis Adventus et Quadragesimae) a o Vánocích z pravidla č. I nebo VIII. (Mělo by být spíš č. IX.) Z Propria se zpívají vždy aspoň Introity a ty části, které jsou přístupnější, o svátku Narození Páně (jakož i při jiných větších slavnostech) nerecituje se ničeho, ale zpívá od solových hlasů t zpěv gradualní. Ačkoliv náš hudební archiv je pině zásoben varhanními doprovody »Ordinariaa, máme též od letoška v rukopise vlastní sadu harmonickou pro mši č. XVII. a VIII., určenou na vhodných místech pro hlasy zpěvné bez průvodu nebo též pro zpěvní hlas s varhanami. Účelem je dostat pravé harmonie těchto starobylých nápěvů, též větší roimanitost. K žádoucímu přednesu cvičeni jsou někteří školní chlapci. Dospělí choralisté, kteří s nimi u oltáře zpěvy tyto přednášejí (»altar singersa se jim tady říká v angličině) jsou odchovanci této osadní školky řehořského zpěvu. Přes různost za-městnání scházejí se přece na trochu studia jedenkrát za týden, ovšem mimo prázdniny. A. M. JUGOSLAVIE. Cecilijinego Društvo v Lublani bude v roce 1927 konati jubileum 50tiletého trvání. --Cecilia, továrna na varhany v Klosterneuburku zřídila svoji filiálku v Lublani. Nebylo by možno, aby tak učinily naše slovanské závody? Boh. Hobub, prof. varhan na brněnské konservatoři pořádal v Záhřebě duchovní koncert. Hrál díla Lisztova, Franckova a Regerova. Kritiky zdůrazňují jeho hudebnost, jeho jemný vkus pro rejstříkování a stavbu díla a jeho virtuosní techniku manuální i pedální. OSOBNÍ. Sedmdesátiny své slavil josef Klička, profesor konservatoře a skladatel, jenž nám vychoval celou novou generaci virtuosů na varhany. Narodil se 15. prosince 1855 v Klatovech, vzdělal se na ptažské konservatoři, a varhanické_ škole. R. 1885 po- | ||||
|