|
| ||||
| ||||
|
Rok 1926 C Y R 1 L Strana 15
volán za profesora koncertní hry na školu varhanickou a když se r. 1890 spojila s konservatoří na konservatoř. Tím dostalo se Kličkovi působiště, v němž rozvinul svoje učitelské schopnosti. Jako výborný virtuos širokého rozhledu, ukázal se interpretem celé bohaté literatury varhanní, klassické i moderní a to všech národů. Za čtyřicet let vyšli z jeho školy virtuosové Tregler, Picka, Horník, Dik, Sychra, IVIichálek, Wiedermann, Holub, Wowes, Zych, Solnař, atd. Klička věnoval se horlivě skladbě. Z velikého počtu skladeb jmenujeme jen řadu skladeb jeho varhanních: koncert d-mol op. 48, 10 preludií a fug, 5 koncertních fantasií, z nichž jedna na chorál sv. Václava, 3 legendy, Sonata Fis-moll, Andante religioso pro varhany a 3 harfy. Z doby jeho sbor-mistrovství v Hlaholu máme řadu velikých skladeb sborových jako na př.: Pohřeb na Kaňku (1886), Příchod Cechů na Ríp (1894), Zalm 47 (1890), Hymnus (1891) vše pro sbor, soli, orchestr a varhany. Z hudby církevní jest to celá řada mší (zajímavá jednohlasá de Beata vydaná -u-V. Kotrby), motett, atd. Vzácnému jubilantu přejeme zajisté všichni, aby se dlouho ještě téšil požehnaným výsledkům životní své práce. Ad multos annos! Prelát Karel Cohen, kapitular na dómu v Kolíně n. R., dlouholetý ředitel kůru na dómu a předseda arcid. Jednoty Cecilské tamtéž, slavil své zlaté jubileum kněžské. Bylo oslaveno v dómu, při čemž provedeny některé z četných skladeb jubilantových. Prof. víd. university, Dr. Quido Adler, slavil koncem minulého roku své sedmdesáté narozeniny. Dr. Adler vydal ve sbírce »Denkmaler der Tonkunst in Oesterreich~, dlouhou řadu svazků se skladbami církevními starších skladatelů XVII. a XVII[. stol. na př.: Draghi, Froberger, Kerll, Muffat, atd. UMR TI. JUDr. Karel Motejl, dlouholetý starosta Pěvecké obce československé a její čestný člen,-zemřel 13. listopadu m. r. V srpnu m. r. zemřel Mons. Dr. Petr Miiller, ředitel kůru německého kostela S. Maria dell' Anima v Římě. Zesnulý byl rodem Švýcar a absolvent školy pro církevní hudbu v Řezně. Kdo od nás navštívil Řím, jistě poznal tohoto kněze i jeho hochy zpěvák Y• Svého času napsal zemřelý hymnus k poctě sv. Jana Nepom. pro Cyrila. HUDEBNÍ PRODUKCE Brucknerova mše e-mol pro osmihlasý sbor smíš. a žestové nástroje provedena dvakráte v basilice sv. Václava na Smíchově. O provedení tom na-psal prof. Em. Žák: Oslava svátku sv: Cecílie. V basilice sv. Václava na Smíchově o poslední ne-děli po sv. Duchu byla při zpívané mši sv. provedena proslulá mše Brucknerova do E-mol. Tato monumentální skladba, napsaná v duchu přesně liturgickém, náleží mezi přední církevní skladby zesnulého mistra, který tu kráčí na poli chrámové hudby v duchu Wagnerových principů. Vyznamenává se bohatou polyfonií, duchapinou harmonisací a poutavou instrumentací. Zní v celé této práci hluboká věřící duše Brucknerova. Po vroucím, vznešeném Kyrie rozezpívá se slavnostně Gloria v jásavých tónech dechového orchestru. V rytmicky rychlém Credu, v němž autor vyznává svoji katolickou víru, krásněse odráží mystické: »Et incarnatus est<, piné vroucí zbožnosti k tajemství vtělení Syna Božího. Vedle bohatě prokomponovaného Sanctus uchvacuje svojí něžností polyfonicky rozčleněné Benedictus a závěrečné Agnus Dei. Brucknerova skladba strhuje posluchače ve vroucí zbožnost právě tak, jako ze zbožného ducha skladatelova byla vytr,skla. Provedení této intonačně nikoli snadné a na zpěvácích i hudebnících nesmírné pozornosti i námahy vyžadující skladby bylo za řízení řed. kůru p. Němce velmi zdařilé. Mladý tento ředitel kůru obětavě se snaží, aby v ba-silice sv. Václava dávány byly skladby přísně hod-notné a cenné starších i moderních círk. skladatelů. Bylo chvalným zvykem chrámového pěveckého sboru, že o svátku své patronky provozoval vždy nějakou slavnostní skiadbu, v níž takořka se pochlubil svojí uměleckou potencí. P. řed. Němec tento krásný obyčej letos obnovil. Pa mši ke cti sv. Cecilie bylo zapěna něžná a cenná kantáta pro solový hlassprův. varhan. Celá tato bohoslužba v přesném provedení vzácných skladeb na kůře působila na věřící, vyplňující chrám ve všech jeho prostorách, hlubokým a povznášejícím dojmem. V Poděbradech pořádán na sv. Stěpána v prob. chrámu P. ve prospěch opravy kostela duchovní koncert z vánočních zpěvů a koled. Na pořadu byly skladby Fiedler, Nešvera, Tomáš, Marhula, Jandera, Říhovský, Kocian. Řídil ředitel kůru Fr. Procházka. VARHANY V rubrice této chceme čtenáře seznamovati se zajímavými novinkami jak v oboru varhanářství i~m tak varhanictví, literaturou pro varhany atd. Počínáme dnes disposicí nových varhan v klášteře 00. 7esuitů v Bratislavi, které postavila naše chvalně známá, stará firma varhanářská Em. Š. Petra v Praze-Žižkově : 1. MANUAL I.: Principal 8', Bourdone 16', Viola alta 8', Fluit harm. 8', Dolce 8`, Kryt hrubý 8', Trompeta 8', Kvintfléta 5'/,', Oktáva 4', Flétna 4', Mixtura 22/3', Oktava 2'. — 2. MANUAL I L: Principal 8', Fléta rour. ]6', Gamba 8`, Roh lesní 8', Kvintadena 8', Kryt jemný 8', Fléta konc. 8', Klarinetto 8', Fugara 4', Flétna 4', Doublet 2zl:s', Pikola 2'. — 3. MANUAL III.: Principal 8', Kvintadema 16', Vox coelest 8', Salicional 8', Aeolina 8', Bordun dol. 8', Potunalfl. 8', Šalmaj 8', Vox humana 8', Oktava 4', flétna 4', Houslovka 4`, Kornetto 22/a, Tercie 22/a', — 4. PEDÁL.: Principalbas 16', Subbas 16', Violonbas 16', Burdunbas 16', Pozoun 16', Okta.vbas 8', Violončell 8', Bastromba 8', Kvintbas 5i a'. Oktavbas 4'. — S. PO-MOCNÉ REJSTŘÍKY.: Spojka generální, Spojka pedálová I., Spojka pedálová lI., Spojka pedálová I11., Spojka manualová I., Manualu k II., Spojka man. 1. manualu k III., Spojka man. II. man. k III., Spojka oktávová I. manualu 4', Spojka oktáv. II. man. 4', Spojka oktáv. III. man. 4', Spojka oktáv. I. man. II. 4', Spojka oktáv. I. man. k III. 4', Spojka oktav. I[. man. k III. 4', Spojka oktáv. I. man. k II. I6', Spojka oktáv. III. 16', Spojka oktáv. II. man. k III. 16', Crescendo-decrescendo rejstříkové, Cresc.-decres, Žalusiové 11. m., Cresc -decres. žalus. III. m-, Piano, - | ||||
|