|
| ||||
| ||||
|
Strana 16 C Y R I L Rok 1926
Mezzoforte, - Forte, - Pleno a vypínač. — Zajímavá a všem požadavkům hry vyhovující disposice, jednoho z největších strojů, které v poslední době u nás byly postaveny, dává možnost hojných zajímavých kombinací a pinou silou vyrovnaného zvuku ve všech částech dosahuje mohutného účinu. Městská rada v Augsburgu dala svým nákladem postaviti pro tamnější hudební školu veliké varhany o 3 manuálech a pedálu. Před takovou městskou radou možno míti úctu a tak brzy se ne-najde následovníků. —I~I- Zvony. Zvony. • V Opavě zavěšeny minulého roku jedny z největších zvonů v poslední době u nás ulitých a to tak, že sladěny zvony jak chrámu proboštského, tak i kostela Minoritského. Zvony ulity ve zvonárně Rich. H e r o 1 d a v Chomutově a to pro chrám proboštský v ladění harmonicko-melodickém b° (3240 kg) cr (2305) esl (1300) f' (980) ast (508) pro chrám Minoritský, v němž měl největší zvon t•ovněž míti tón b° zvoleno ladění b° (3260) di (1695) fi (950) gt (628). Celek tvoří diatonickou škálu mixolydickou vystavěnou na tonu b° až do septimy a působí doj. mem mohutným v celku i v rozličných kombinacích. Antifony a Žalm Afferte Domino, které se zpívají při slavném svěcení zvonů, vydalo hud. nakladatelství L. Schwann v Důsseldorfu pro mužský sbor od skladatele Karla Sattlera op. 23. Cena part. 1 zl. M. RŮZNÉ ZPRÁVY Smetanův pomník v Praze. Jak známo, rozhodl se pražský Sbor pro postavení pomníku Smetanovi, umístiti budoucí Smetanúv pomník na Masarykově nábřeží. Ve věci nastaly však průtahy, takže Sbor obrátil se na radu pražskou, aby svým rozhodnutím o postoupení místa urychlila brzké po-stavení pomníku. Tu se vyskytl nový způsob vyřešení této otázky, totiž že by se pomník vztýčil na mostě Legií, na prvém hrotu pilíře mostního, za dnešní `výběrčí budkou, která by byla odstraněna. V této věci bylo již však zatím rozhodnuto, že pomník má státi na Masarykově nábřPŽí na místě bývalého Františkova pomníku, a na řešení byla již vypsána soutěž. Podle poslední zprávy výroční z r. 192) má Sbor pro postavení pomníku Bedřichu Smetanovi v Praze, jmění 824.209.75 Kč. O otázce stavby pražské konservatoře uspořádala před krátkou dobou Prager Presse anketu. Účastníci ankety zaujali k otázce této různá stanoviska. Místo na Ujezdě se ukázalo příliš drahé, a proto někteří navrhovali konservatoř umístiti v Revoluční třídě, nebo na náměstí Krále Jiřího na Vino-hradech. Jiní byli pro stavbu konservatoře v bez-prostřední blízkosti hotelu, který byl projektován na újezdě. Krom toho navrhovalo se umístiti konservatoř na Slovanském ostrově nebo na Letné. Věc se komplikovala zřízením koncertního sálu a Smetanova musea. Kdyby se oddělil projekt sálu a musea od projektu konservatoře, pak by byl Újezd vhodnější pro první, kdežto pro konservatoř samu by byla výhodnější Letná nebo nám. kr. Jiřího. Bylo by záhodno, aby bez dlouhých anket a komisí do-stalo se konservatoři co nejdříve vhodných místností, potřebných k zdárnému rozvoji a aby při tom rozluštěna byla otázka velkého koncertního sálu, který Praha nevyhnutelně potřebuje, jinak bude otázka ta, která je také důležita pro provedení velikých děl sborové literatury duchovní, odsunuta na dlouhou dobu. Česká Akademie pro slovesnost, vědy a umění udělila v tomto roce výroční tři hlavní ceny Leoši Janáčkovi za kvartet a skladbu Mládí pro dechový ensemble, Emilu Axmanovi a Jar. Řídkému za symfonii. Státní ceny k 28. říjnu 1925 v oboru hudeb-ním byly uděleny Leoši Janáčkovi za operu Lišku Bystrouškus Jos. Sukovu za Legendu o mrtvých vítězích, Rud. Karlovi za houslové Capriccio, jar. Kvapilovi za ]tantátu .Píseň o čase, který neumírá« a Karlu Hoffmanovi "za reprodukci Bachových sona'. Členy poroty pro udělení ceny operní, cen skladatelských a ceny za hudební reprodukci byli : J. Branberger, Vl. Helfert, Vít. Novák a Lad. Vycpálek. Přednášky o hudbě na našich universitách v zimním semestru 1925— 1926: Praha: Prof-Zd. Nejedlý: Dějiny hudby ve středověku. Instrumen tace. Zd. Fibich: Hudebně vědecký seminář. Prof. O. Zich: Originalita v umění. Úvod do estetiky. — Brno Docent Vl. Helfert: Vývoj notového písma III. (Mensurální písmo a tabulatury). Estetika hudby. Hudebně-vědecká cvičení. Bratislava: Prof. D. Orel: Antická hudba, vývoj opery. Vybrané kapitoly z dějin hudby (publicum). Hudebně-vědecký seminář. Hudba v rozpočtu na r. 1926. V budžetu ministerstva školství pro r. 1926 jsou k podpoře hudby uvedeny tyto výdaje řádné. subvence hudeb-ním školám 500.00 t Kč, hudebním a zpěváckým spolkům 650.000 K é, podpory a ceny hudebním umělcům a spisovatelům 150.000 Kč., podpora na provozování hudebních děl 100.000 Kč, podpora pro posluchače hudebních škol 7.000 Kč, pro státní zkoušky hudební 1.500 Kč, k ochraně hudebních památek 8.000 Kč a na pracovní výbory pro Lidovou píseň 10.000 Kč. Mimořádné výdaje povoleny jsou tyto: příspěvek na vydávání čsl. písně v cizině 5.000 Kč, paušál na různé dotace a subvence 15.000 Kč, příspěvek na pokračování ve vydávání souborných děl a na vybudování pomníku B. Smetany 50.000 Kč, příspěvek na zakoupení pozůstalosti B. Smetany pro jeho museum 150.000 Kč. Na hudbu církevní jako velmi důležitou složku kulturní pamatováno není. Také hudba, Jiří Antheil, excentrický americký pianista a skladatel napsal : skladbu A Ballet mécanique« pro nějž žádá toto obsazení orchestru 16 elektr. i klavíru, 8' xylofonů, 4 bubínky, 2 činely, 2 ocelové desky, 2 elektromotory, 1 sirenu a 1 elektrickou zvonkovou hru. Děj baletu, jenž prý bude proveden v New-Yorku, líčí »vítězství americké civilisace nad životem primitivním« ! Oprava. Ve u Foerstr ově Vánočním hymnu A solis ortus«, otištěném v posledním číslo loňského ročníku na str. 73 má býti v sopránu v 7. taktu na 3. dobu osminová nota d místo li. Ctenáři nechf si tuto tiskovou chybu laskavě opraví. Redakce. Cyrilio-Methodějslcá knihtiskárna V. Kotrba v Praze. — Nákladem Ob. Jednoty Cyrilské. | ||||
|