|
| ||||
| ||||
|
Rok 1926 C Y R 1 L Strana 19
1. Ev. Zelinka sedmdesátníkem. J a n E v. Z e l i rr k a, ředitel kůru u sv. Vojtěcha, se Sychrou nejstarší představitel školy Skuherského, nadšený ctitel chorálu, vyrostlý v prostředí kostela, nekompromisní církevní skladatel, dožil se 17. února t. r. sedmdesátky! Činnost jubilantova jest bohatá a všestranná. Jako skladatel vydal množství přísně v církevním slohu psaných mší, z nichž dlužno jmenovati zvláště v M i s s a B r e v i s« op. 12., spracovanou na dvou motivech chorálních (Fr. A. Urbánek), a M i s s a f e s t i v a« op. 16. pro smíš. sbor, varhany a dechové nástroje, krásnou a v pravdě andělskou mši DM i s s a A n g e l i c a« op. 35. pro smíš. sbor, varhany a trombony (Fr. A. Urbánek), »M i s s a Se-r a p h i c a« pro smíš. sbor, varhany, 3 neoblig. trombony nebo orchestr, celou řadu P a n g e l i n g u a, motet, čtyry T e D e u m, pašije a jiné skladby, většinou vydané v» Cyrilu<,. Z roztomilých vánočních skladeb sluší jmenovati aspoň zpěvohry D N a r o z e n í P á n ě« » V o n n ý ý dech vánoc« s průvodem klavíru, nebo malého orchestru. Mimo to napsal množství písní, sborů, klavírních skladeb vydaných u Fr. A. Urbánka, v Zlaté Praze, u Kotrby, Barvitiusa, v České hudbě a jinde. V rukopise dosud chová mimo jiné »Biblické elegie,« přesnou hudbu církevní oratorní suitu pro smíš. vzešlo asi z důkllidného sbor a varhanv, dvě české studia chorálu. Mnoho tu mše, dvoje litanie. pomáhala i činnost jeho Skladby Zelinkovy vy- j ve zpěváckých spolcích, nikají zpěvností, přístup- kde Zelinka poznal sílu ností, vhodným střídáním a důraznost ryzí vokál- polyfonie s homofonií. nosti, možnosti normální V církevních skladbách pěvecké obratnosti. Pro- rád využívá staročeské niknutí duchem chorálu písně duchovní achorál-uchránilo Zelinku stejně ních melodií, jako zase jako Svchru od vší trivi- ve světských skladbách ality a všednosti, kdykoliv jeho vlastenecky roze- opouštěl pole chorálové hřáté srdce se rádo obírá melodiky. Studiem starých motivy národní písně. duchovních písní českých Zaujetí Zelinkovo pro dospěl kvolnější,subjektivnější melodické formaci církevních textů. Jako dlouholetý paedagog hudební napsal několik vhodných instruktivních pomůcek a článků, z nichž zvláště dlužno uvésti články v DCyrilu« a Nástin methody vyučovací zpěvu v nejnižších i středních škot á c 1'i, vydaný v Ceské Hudbě v Kutné Hoře. Bohatě přispíval_ jako jeden z nejhorlivějších„ průkopníků ideí cyrilských do Lehnerova časopisu »Cyril«, do Ceskoslovenského varhaníka, Ceské hudby a jinam. Na pražském patronátě začal Zelinka svou činnost jako varhaník v Týně. Pak byl _ředitelem kůru u sv. Haštala, u p. Marie Sněžné a nyní působí u sv. Vojtěcha, kde kdysi působil slavný jos. Foerster, otec žijícího mistra jos. B. Foerstera. Jubilea Zelinkova bylo vzpomenuto v různých denních listech a časopisech. Sedmdesátka zastihuje Zelinku v piné svěžesti tělesné a v nezmenšeném idealismu, kterého měl vždy mnohem více než hmotných příjmů a výhod. Obecná Jednota Cyrilská gratuluje ze srdce milému mistrovi a přeje mu, aby se vzácnými dobry, samým Bohem mu danými, dlouhou řadu let ještě působil ku prospěchu církevní hudby, jíž jest tak příkladným, nadšeným a obětavým milovníkem, pěstitelem a tvůrcem. Prof. Jan B o h á č. | ||||
|