|
| ||||
| ||||
|
Rok 1926 C Y R [ L Strana 23
Kdyby chtěl být člověk »kritikem«, řekl by, že se v tom zračí autorova spokojenost s jedinou říší, kde není korupce hmotné ni duševní, kde jsou všichni absolutně šfastni. Mužské hlasy opakují za nimi »jegože cěsarstviju nebudet konca« a celý sbor končí vysokým sextakkordem za ff varhan, kde vinění střídavých tónů může značiti marné nárazy věků na věčnost. Další věty Creda, jednající o Duchu sv., přednáší bas v povýšené recitaci, jež opět připomíná motiv z Kyrie. Na konečný tón navazuje alt svou diatonickou větu v osminkovém pohybu, doprovázen basem protivětou čtvrtinového rytmu. Tenor a po něm soprán udají svým nástupem varhanám krátký motivek střídavé horní sekundy, jenž se v každém taktě dvakrát postupně v různých hlasech opakuje až do skvostného přechodu v jinou toninu : V posledních dvou větách o vzkříšení mrtvých a životě věčném letí hlasy polyfonně k zakončení Creda, kdežto varhany ve třech posledních taktech proti sestupujícímu basu v pedále míří pinými nonovými, septimovými a kvartsextakkordy vzhůru k vítězné tonině N dur, v níž tenor zanotí břitké: A men. Nastává pravá f u 'g a, závod všech hlasů, jež v 21 rázných nástupech v různých obměnách melodických, rytmických a konečně v mohutné augmentaci v mužských hlasech vtiskují stvrzení celému Credu. Co uchvacuje, jsou v tomto posledním díle varhany. Sotva tenor zajásal první notou Amen, zpívají hned varhany kontrapunkticky na prodlevě dominanty Fis svou velepíseň radosti a triumfu. Cítíte z následujícího to ohromné sebevědomí radosti a síly? Poslední 2 takty, kde končí sbor sextakkordem, varhany mají předepsáno psaný v partituře též pro klavírní přehrávání, vezme se na varhanách o 8 účinek zůstane stejný. Celkový dojem Creda shrnuji ve slova: Nebojte se, já jsem přemohl atd. —] p 1 e n o. Pedál, výše, zvukový svět!a | ||||
|