|
| ||||
| ||||
|
Strana 28 C Y R I L Rok 1926
v době vánoční při farní mši sv. i při odpoledních pobožnostech více koled a zpěvů vánočních. Mimo tuto hlavní činnost chrámovou účinkovala jednota při stromkové slavnosti pořádané katolickými spolky Smíchovskými v Národním domě na Smíchově zapěním zpěvů vánočních a při odpolední pobožnosti v kostele sv. Anny na Žižkově. — Zkoušky zpěvní konány pravidelně — mimo svátky — každé úterý, v poslední době každý pátek, v případě potřeby i mimo tento den, při nichž nacvičeny byly skladby jedno-dvou-tří čtyř-hlasé ženské a smíšené od: Dra Ant. Dvořáka, (4. biblická píseň). V. E. Horáka, Rom. Nejedlého, 1. Maláta, Al. Vymetala, B. Jeremiáše, V. Kíhovského, K. Douši, Ferd, Sládka, Fr. Musila, Norberta Kubáta, J. C. Sychry, B. Fidlera, V. Jandy, 1, Suchého, V. J. Novotného, J. Harkovského, C. M. Hrabovského, ]. Cyprína, A. Ptáčka a B. Karbusa. V Pánu zesnula velmi obětavá a horlivá členka slč. Zdenka Hejdova, jejíž památce budiž čest! LITOMĚŘICE. Libáň. Při valné hromadě F. J. C. zvoleni byli dne 22. ledna 1926 tito funkcionáři: 1. p. farář Frant. Kulhánek, předsedou. 2. Josef Lucca, ředitel kůru, místopředsedou a sbormistrem. 3. Josef Ulmann ml., jednatelem. 4. pí. Barbora Havelková, pokladní. — Cleny výboru: 1, p. Weber František. 2. p. Linhart Václav. 3. pí. Ulmanová Marie. 4. pí. Luccová Anna. 5. pí. Javůrková Barbora. 6. slč. Straková Marie. 7. slč. Najvrtová Marie. 8, slč. Moravcová Marie. — Zvolení pochází vesměs z Libáně. — Ze zprávy sbor-mistrovy o činnosti F. C. J. uvádíme; v roce 1925 pro-vedeny: I. M š e od Marhuly, Říhovského, Žáka, Skuherského, P. Zapletala, Picky, Procházky, Zaříčanského, Gůttlera, Halíka, T. Hynka, Dobrovského. I(. V l o ž k y solové a sborové od: Jiříma, Fiedlera, Dr. Orla, Dr. Máchy, Tomáše Hynka, Mozarta, Kliky, Hausmanna, I lalíka, Vrchů, Weebera, Mastka, Pfoffa, Boša, Bethovena, Ressla, Vymetala, Marhuly, Horáka, Žáka, Vovsa, Suchýho, Říhovského, Kohlíka, Giittlera, Drahoráda, Záhorského, Wůnsche, Luccy. P o h ř e b n í od Tomáše, Pietsche. Zkoušek v roce 1925 bylo 36. — F ar n í š k o l a C y r i l s k á. Zkoušek 24 v roce za průměrné účasti 2u dítek. Největší účast byla před svátky Velikonočními a Vánočními. Ve farní škole cvičeny opětně Mariánské lidové písně k pobožnostem májovým-0 vánočních svátcích provedla F. škola C. Luccovu mši koledovou. -- L i t e r á c k ý kůr se posud neuskutečnil, avšak písním chrámovým novým se bude lid učiti od dítek soustředěných ve Farní škole. --Sbormistr děkuje důstojnému p. předsedovi jakož i veškerému členstvu za podperu a přízeň v roce uplynulém poskytovanou a prosí své drahé Cyriláčky, by zůstali vždy věrni své jednotě, svého sbormistra všude podporovali, a dobrou pověst, které se stále těšíme, si udrželi. — Řiditel kůru Josef Lucca, t. č, sbormistr F. J. C. Z CYRILSKÉHO RUCHU U CIZINĚ. FRANCIE. Société chorale universitaire v Paříži, jejíž předsedou je H. Lichtenberger provedla ve své séanci také dva příklady staré polyfonie, jež označeny, byly jako :cole tchěque 1505 a to 0 regina protři stejné hlasy z kancionálu Franusova a Amen zvané Drážďanské, kterého užil Wagner v Parsifalu. Důkladné dílo o kancionálu Franusově vydal prof. Dr. Dobrosl. Orel nákladem Obecné Jed. Cyrilské. DOm Lucien David O. S. B., redaktor časopisu »Révue du chant grégorien,« žák Dom Pothierův, převor ve Wandrile vyznamenán byl důstojnickým řádem čestné legie. ITALIE. V Neapoli byla zřízena na universitě stolice pro studium děl Palaestrinových a na ni povolán prof. Giovanni Tebaldini. Ceciliánka na dvoře královském. Zesnulá italská královna-matka Markéta byla neobyčejně vzdělaná; rozumí se, že i v hudbě, a sice nejen světské, ale i církevní. Velice si vážila naší české hudby a bývala přítomna koncertům našich mistrů. Když před třemi roky koncertovalo České kvarteto v Sala di Sta Cecilia, mezi nemnohými návštěvníky seděla i královna-matka a velmi lichotivě se vyslovila o uměleckém provedení našich skladeb naším kvartetem. To však jest známo. Méně známo jest, jak milovala hudbu církevní. Ve svém paláci na Via Veneto v Rímě dala si postaviti malé varhany, kde se cvičila v církevni hudbě. Skladatel a varhaník basiliky Lateránské, mistr Capocci, leden z prvních Ceciliánů, napsal pro ni školu pro varhany, které se dosud užívá ve Vyšší škole posvátné hudby v Římě. — Mistr Enrico Bossi u ní hrával a dojat vyprávěl o jejím zájmu o jeho skladby a hru a o její paměti, s jakou se rozpomínala na všecky kusy třeba po roce a činila k nim vzácné poznámky. -- Mnohý skladatel i hudební ústav těšil se její mravní i hmotné podpoře. — Byla členkou Cecilské Jednoty italské již od května 1906. Od té dobv kolikrát opakoval opat Amelli, tehdejší generální president jednoty, aby povzbudil členstvo ke práci, heslo válečné savojského vojska: Stále v před, Savojsko! B. NĚMECKO. Prof. Dr. Arnold Schering v Halle přinesl s pěti spolupracovníky z cesty studijní po severní Italii vzácné spisy církevní hudby ze 17. a 18. století. Ve dnech 8.—10. dubna t. r. koná se ve Frýburku Br. Sjezd německého umění varhanního, pořádané vědeckým hudebním institutem university Frýburské. Vede jej prof. Dr. W. Gurlitt společně s předsedou Svazu varhanářského Dr. O. Walckerem. Na sjezdu budou předneseny referáty s diskusí od odborníků a zvláště přijdou na přetřes moderní problemy umění varhanního. Přednášeti bude Dr. K. Straube, Dr. W. Gurlitt. Na varhanách Praetoriových přednese skladby XVII. stol. K. Mathaci a XVIII. stol. prof. A. Sittard Skladby současné předvede G. Ramin (Lipsko). POLSKO. První =Liturgický týden= pod protektorátem J. E. p. kardinála Kakowskiho pořádala Společnost přátel liturgické hudby od 22.—29. listopadu ve Varšavě. Týden zahájen slavnými službami Božími, jež sloužil za churavého p. kardinála Msgr. Szezesniak v kathedrále sv. Jana a při ní sbory družiny Mar. stud., a sbory lyceí zpívaly mši chorální č. XI. Přednášky měli prof. Komilowicz, abbé Mauersberger, řed. Nowacki, abbé Swietlicki, prof. Bogdanski o liturgii a zpěvu církevním. Týden zakončen byl duchovním koncertem v sále konservatoře. Kdy u nás dočkáme se prvního týdne liturgického? ŠVÝCARY. Aby docíleno bylo jednotného zpěvu lidového, na-řídil Ordinariát biskupství Basilejského, aby v r. 1926 byty na všech kůrech diecése nacvičeny 4 písně | ||||
|