|
| ||||
| ||||
|
Strana 30 C Y R 1 L Rok 1926
do Uher. V druhé části uveřejňuje profesor Orel písemné styky Lisztovy s Bratislavou. Jest to celkem čtvřicet dvé dopisů dosud neuveřejněných. Batkovi z nich jest adresováno dvacet čtyři. Jsou vesměs za-jímavé. Zvláště zmínky zasluhuje dopis ze dne 1. října 1882 z Výmaru, v němž Liszt se zmiňuje v chystaném provedení Slunečního hymnu sv. Františka v Bratislavě a doslovně píše =gedichtet von áem grossen heilgen »poverelloc und »matfo di Dioc Franciskus von Assisi und componirt .... von dem armseligen Franciscaner (terzo ordine) Liszt.e Z toholo dopisu dýše známá láska a úcta Lisztova k sv. Františkovi. Pět dopisů napsal Liszt kapelníku K. hiayerbergrovi, jeden předsedovi spolku Pressburger Liedertafel, jeho poděkování za provedení Slunečního hymnu. Devět dopisů napsal Madame Antoinette Czech. Pak uvádí autor kopii dopisu bratisl. biskupu Heillerovi, velikému příznivci Lisztovu. Liszt v tomto dopise vhodně využívá slov požehnání, jehož se mu od biskupa dostalo, jako slov díků: Da tuis fidelibus, in te confidentibus, sacrum septennarium. Konečně jsou zde uveřejněny dva dopisy Lisztovy nakladateli F. J. Schindlerovi. V třetí části líčí autor návštěvy Lisztovy v Bratislavě. Liszt navštívil Bratistavu celkem patnáckráf. Vystupoval zde bud jako virtuos, nebo dirigent nebo někdy přijel jako host na slavnosti ku poctě jeho konané. První jeho návštěva dne 20. listopadu r. 1820, kdy jako jedenáctiletý hoch hrál u knížete Eszterhazyho, rozhodla o jeho budoucnosti. Přítomná totiž šlechta, nadšena zázračným dítětem, se zavázala po šest let vypláceti mu umělecké stipendium 600 zl. Naposledy navštívil Liszt Bratislavu 13. dubna r. 1885. Ve čtvrté části zmiňuje se autor o reprodukci Lisztových děl v Bratislavě. Byla tu provedena ostřihomská mše, korunovační mše, missa choralis, legenda o sv. Alžbětě, requiem, žalmy a některé části z oratoria >Christus,c zvláště osmero blahoslavenství. V páté a nejzajímavější části po-jednává autor obšírně o akci o převezení ostatků Lisztových z Bayreuthu do Pešti, o Lisztovi jako terciáři a o členství jeho v zednářské loži, které ovšem v tehdejší době neměly ještě toho pozadí jako dnes. Celou akci o převezení ostatků Lisztových řídil archivář Batka s kněžnou Wittgensteinovou. Liszt si vlastně přál býti pohřben v Pešti. Uskutečnění toho zmařila jednak dcera Lisztova Cosima, provdaná později za Wagnera, jednak nepřízeň Maďarů, kteří nemohli odpustiti Lisztovi spis, jemu snad neprávem přičítaný, Les Bohémiens et leur musique en Hongrie, v němž je dokazována nepůvodnost maďarské hudby, a konečně odpor židů, o nichž se v dotyčrém spise děje také zmínka. Ke konci této části připojuje autor třináct dopisů kněžny Wittgensteinové archiváři Batkovi, jednajících hlavně o pře-vezení ostatků Lisztových. V šesté a poslední části, v doslovu dokumentuje autor markantními slovy úzké spojení jména Lisztova s Bratislavou. Spis jest ozdoben mimo titulní obraz, představující poprsí Lisztovo, zhotovené Tilgnerem a umístěné pod rampou dómu sv. Martina, osmi obrazovými přílohami. Výprava spisu jest pečlivá. Bohatý a v 19. století ojedinělý život velikého umělce i člověka zůstane na dlouho ještě nevyčerpatelným pramenem, poskytujícím vděčná té-mata všem, kteří se zajímají o tohoto genia. Práce Orlova jest toho Mastným a zdařilým dokladem. Hudební literatura o Lisztovi získala spisem Orlovým novou cennou publikaci, za kterouž především Bratislava mu bude vděčna, ježto ve spise svém zvěčnil a památkou posvětil její ranní lásku k velikému Lisztovi a lví podíl na jeho slávě. Prof. Jan Boháč. L. Boyer. Musique et musicien d'église. Dílo, které nedávno vyšlo v Lyoně (Gloppe édit.), ve třechčástech mluví o zpěvu chorálním (Part grégorien) o zpěvu lidovém (le chant populaire et la chanson) a o skladatelích hudby duchovní zemřelých i žijících (Si]-houettes et portraiis de musiciens) a podává pak pokyny ke zřizování sborů chrámových. Am. Gastoué : Le Cantique populaire en France. Ses sources, son histoire augmentés d'une bibliographie générale des anciens cantiques et noí%. Vyd. Janin, Lyon, 10 frc. Dobře i u nás známý profesor Scholae cantorum v Paříži, člen komise pro vydání vatikánských knih chorálních, podává tu dějiny francouzské lidové písně duchovní, počínajíc osmým sto-letím akklamacemi lidu a postupuje po stoletích až do XVIII, věku. Přidána jest obšírná bibliografie písní XV. stol. počínající. Výklady provázeny jsou notovými příklady. Přáli bychom si, aby se i nám do-stalo co nejdříve díla podobného a hlavně dokonalého soupisu naší bohaté písně duchovní. P. Klemens Minařík, O. Fr. M., Pobožnost křížové cesty za všeobecné potřeby křestanstva. Tato křížová cesta vyšla z péra známého spisovatele, který napsal již různé pobožnosti, jež kritika přijala s nadšením. Zajisté i tato křížová cesia se hojně rozšíří, nebol probírají se v ní nejdůležitější potřeby církve a nejožehavější otázky kulturní a mravní. Mluví se zde o sjednocení církví, obrácení bludařů a pohanů, o škole, tisku, otrokářství, svobodě občanské, atd. Cena jest pouze 40 hal. Objednávky přijímají katolická knihkupectví aneb Cyrillo-Methodějské knihkupectví Gustava Francla v Praze I. 536. Vydavatelství hudebního listu »Dalibore — nakladatelský dům Mojmíra Urbánka — slaví letošního roku 25. výročí svého trvání. V této souvislosti od-hodlalo se vydavatelstvo i k přeměně dosavadního hudebního listu »Dalibore ve vlastní časopis nakladatelský, který bude přinášeti zprávy o činnosti a úkolech hudebního domu Mojmíra Urbánka, články o hudbě, zprávy z hudebního života našeho izahraničního, přehled o nových hudebninách, a bude sledovati vše, co vstupuje ve styk s velikými závaznými úkoly naší edice. V bohaté části reklamní čtenáři bude umožněno seznámiti se s domácími i cizími podniky a jejich novinkami. Bude touto přeměnou vytvořen první český časopis hudebně-nakladatelský, jaký vydávají největší hudební domy ciziny a stane se nepostrádatelným informátorem, ukazatelem a zpravodajem každého, kdo se o hudbu zajímá. Proto také, aby vydavatelství umožnilo co největší rozšíření tohoto nového listu, bude ho posílati zdarma všem svým stálým zákazníkům, konservatořím a hudebním školám, pro interessenty pak z kruhů soukromých bude stanoveno předplatné co nejnižší a sice IO Kč za celý ročník (i s poštovní zásilkou), který bude obsahovati 10 čísel v měsíčních intervallech vydávaných. NOVE HUDEBNINY. Smetanovy opery ve výhodné.subskrtpci vydá Hudební Matice v Praze-III. Besední ulice. Vydána bude za cenu 40'— Kč opera »Dvě v d o v yc, podle definitivní úpravy Smetanovy z r. 1877 v klavírní úpravě skladatelově. Po vydání bude cena zvýšena. Subskribenti >Dvou vdovo mají právo odebírati Smetanovy opery: »Prodaná nevěsta, »Tajemství« a »Dalibore ve snížené ceně po Kč 30'—. Subskripční Ihúta do polovice dubna. Subskribovati možno u všech knih-kupců nebo přímo v nakladatelství. Upozorňujeme na výhodnou tuto příležitost. | ||||
|