| ||||
| ||||
Ruk 1926 C Y R I L Strana 45
farním chrámu Páně, a při svatováclavském večírlCyrila roč. 1925. 4. Lexa : Pět zpěvů k Bož. Srdci Páně. S. Mates: Panně Marii. Též přikoupeny zpěv. hlasy k »Sv. Václave«; pořízena nová kůže na kostelní tympany. Volby: Jednohlasně zvoleni tito funkcionáři: Předsedou: dp. P. Jan Malota, kons. rada, děkan a farář, místopř.: pí B. Treutnerová, jednatelem: dp. Frant. Havlíček, katecheta, sbormistrem: p. Fr. Hýbl, řid. kůru, zástupcem sborm.: p. Josef Balcárek, pošt. adjunkt, pokladní: pí Ludm. Hýblová, revisory účtů: dp. P. Jan Churý a p. Ant. Mikuláš, členové výboru: pí AI. Meixnerová, sl. Růž. Klímková, p. Jos. Jílek. Volné návrhy: Dp. P. 'Fr. Havlíček se táže, zda bylo zakoupeno něco z vyřazených církevních hudebnin v gymnasiu. Pan řid. Hýbl odpovídá, že nebylo za-koupeno ničeho, poněvadž tam byly staré věci, které F. C. J. již v inventáři má. Poněvadž níl OlornouC. Farní Cyrilská Jednota u Dominikánů účinkovala 7. března v Národním domě při akademii Orla na počest 60. narozenin J. M. p. arcib. Prečana zpíván Petzoldův =Hymnus< na slova K. D. Lutinova (á capella). 9. března u sv. Michala Schubertovu mši. 21. března slavnost bl. Jana Sarkandra, Loretanskou litanii od Křížkovského, smíš. sbor od Bl. Becka, Ke cti Jana Sarkandra a Chvalte ústa od Ríhovského. 28. března u Dominikánů Nešverovy Pašije. 2. dubna Velkopáteční kantátu od Ríhovského. 3. dubna Raduj se královno nebes a Chvalte ústa od Ríhovského, Tě Boha chválíme od Marhuly. 4. dubna V. Říhovský Mše op. 74 a Horník =Královrro nebesa. Všechny zpěvy ve svátky velikonoční ochotně doprovázel na varhany p. kap. Budík. Pro květen cvičíme sbory od Ríhovského, Sequense a jiných. ARCID. CYR. JED. V BRNĚ Slavkov. Cyrilská Jednota ve Slavkově u Brna. Funkcionáři: protektor: Václav U h ý rek, okres. děkan ve Slavkově, předseda: T e o d o r K o š v i c, místopředseda: A l o i s K o c i á n, jednatel: Jan Od-strčil, pol Jan Odstrčil, jednatel. Farní Jednota Cyrilská v Brně-ZábrdoviCíCh. Zpráva za rok 1925. Počet členů: činných 18 členek a 2 členové, přispívajících 19 členů a členek. Valnou hromadou byli zvoleni za předsedu Albín Zelníček, katecheta v Brně, za místopředsedu a sbor-mistra Lad. Špolc, kaplan v Zabrdovicích, za jednatele Hub. Padrta, za pokladní Otilie Padrtová z Brna. V minulém roce nacvi~eny tyto skladby: Missa in G od M. Filkeho, Te Deum in C od (. Grubra, Zpěvyk Božímu Tělu od Fr. Musila. Opakovány: Mše Pickova do C, Ríhovského Missa Loreta, Kempterova mše pastorální do Es. Kromě toho provedena řada menších skladeb kostelních, jako na př. vložek, písní k požehnání, mariánských. Jednota účinkovala při slavných bohoslužbách o hlavních svátcích církevního roku a pří májových pobožnostech. Činnost Jednoty v minulém roce byla brzděna jednak naprostým ne-dostatkem mužský,h hlasů, takže při provádění vvpomáhali z ochoty zpěváci, kteří jinak do zkoušek nechodili, pak dlouhá nemoc sbormistrova, kterého zastupoval v nemoci jednatel. Z CYRILSKÉHO RUCHU V CIZINĚ. NĚMECKO. V Mnichově byla na 300 let. pamět úmrtního dne zakladatele dvor. kostela sv. Michaela provedena nová slavnostní mše mnichovského skladatele K a r l a W a c h t e r a řízením prof. Dra Singra. Podle úsudku znalců dílo mezi moderními skladbami toho druhu zvláště vyniká. V Cachách konala se slavnost na pamět skladatele F r a n t. N e k e s a, který tam působit. Kostelní sbory přednesly jeho skladby. Při tom byly ostatky skladatelovy ze hřbitova přeneseny k dómu a uloženy v klášterní zahradě. Kapelník na dómu prof. Mdlders z Kolína n. R., měl významnou řeč na pamět svého učitele. Gregorius - Blatt, časopis pro katol. hudbu církevní s přílohou vGregorius-Botea pro katol. kostelní zpěváky, dosáhl letos 50. ročníku. Časopis vvcházející v Důsseldorfu (L. Schwann) v nové úpravě a zvětšeném formátě počíná novou padesátl Valné shromážděná Trevírského jednoty sv. Cecilie konalo se v prosinci m. r. v Koblenci a byl s ním spojen chorální kurs. Před nášel na něm předseda Jednotv Msgr. Stockhausen, místopředseda Jar. SChrSder z Trevíru a známý ba-datel o chorálu univ. prof. Dr. Petr Wagner z Frýburku ve Švýc. V kostele P. Marie provedly sbory z Koblence hudební produkci s pobožností, při níž zazpívány skladby: Nekes, Filke, Erb, Stehle, každý sbor přednesl chorál a skladbu víceh.asou. FRANCIE. Za profesora varhan na pařížskou konservatoř po zemřelém Gigoutovi povolán známý varhaník Marcel Dupré. Pokrok liturgické reformy v Paříží, u sv. Eustacha, popisuje americký časopis pro církevní hudbu nThe Catholic Choirmaster« takto: =Nic není v Paříži zřejmějšího nad pokrok liturgického hnutí; dokonce i výslovnost latiny srovnává se nyní s řím ským užitím. Zvěděv, že Marcel Dupré není tou dobou v Paříži, omezil jsem se v neděli jen na sv. Eustacha, kde působí veliký katolík a umělec, Joseplr Bonnet. Obojí mši i nešpory zaujímala cele liturgie; ráno moderní mše polyfonická a Proprium ; a od-poledne pouhý zpěv — s intervaly Bonnetovými na velkých varhanách. A s jakými intervaly! Od chvíle, kdy počal preludium ohromným akordem otevřeného pátého (manuálu) svých velikých varhan, hromadě obrovské spousty zvuků, jako by rozhlašoval prvou a druhou inversi, v pravdě svou improvisovanou esortiea, každý akord plynulého preludia byl takový, jaký byl právě zpíván v choru. — Veliké procesí | ||||
|