|
| ||||
| ||||
|
95 ._-
Witt: do D-moll k op. 9, dvonhlasné a op. 25. ucují zpęvu ve dvou oddęleních po trech hodinách 5hlasné (na den dušicek 1878). týhodnę. Kazdorocnę porádám zkonzku spojenou Te D e u m od Hallera. V e s p e r e ve falsobord. s hndebním provozováním. Za poslední, která se od Mettenleitera. Pašije podle sepsání sv. Matouše konala roku minulého, urcen jest cistý výtęzek na asv.JanaodMolitora. Stace k prűvodu o Bozím zakoupení harmonia a moha nyní na místo byta Tęle od Leituera (ponejprv 1878; prűvod k tomu svého, kde dríve zkoušky se konaly, pouzívati ku spravoval jsem pro 2 Trombi, 2 Corni, Tenor a zkouškám místnosti školní. Dej Bűh, abych vám Basatrombon). Na velký pátek o 6. hodinę ve- mohl príštę zprávu podati o utęšených pokrocích cerní namísto obvykly'ch oratorií, Witt: Stabat v chorálu gregorianském. Jeho pęstování bude nyní mater 1876; 14 stav krízové cesty 1878; Improperia hlavním úkolem mým. 1878. — Asperges a Vidi aquam od Witta nebo Vojtęch Műdler, chorálnę. Responsoria dle Fbstera. riditel hudby chrámové. Na rozmnození potrebných sil pęveckých vy- Diecése Litomęrická. zpęvem, jaký se s kűru po svatyni velebné rozléhal. Od Jizery. Prednášelt sbor kostelní rízením riditele kűru p. Dne 21. listopadu t. r. męlo ucitelstvo hejt- Fr. Hrušky ctverhlasnou mši sv. Vojtęcha od Ftirstra manství Mladoboleslavského konferenci. Aby se zajisté s nevšední precisnostf. reformę hudby chrámové cesta razila, oznámeno Co dotýce se ducha skladeb církevních, jsou bylo na programu, ze téhoz dne o 9. hodinę ranní tyto druhu trojího : skladby novęjší, jako jest jme- bude slouzena mše sv. 2a zemrelé cleny ucitelstva novaná mše Fíirstrova, skladby starých mistrű a a pri ní provedeny budou kostelním sborem Mla- choral gregoriánský. doboleslavským nękteré skladby církevní. Tęšili Aby ucitelstvo ducha všech trí druhű seznalo, jsme se na ten den velice; neb málo kdy nám po- prislíbil horlivý p. riditel kűru, ze o príští schűzi práno bývá slyšeti hudbix v tom kterém chrámu, a ucitelstva, kteráz bude o vánocích, prednese nám to tím více zpęv v pravdę církevní, jaký v chrámu nękterou skladbu mistrű starých, a pozdęji choral Boleslavském jiz po více let se pęstuje. Ucitelstvo gregoriánský. ze vzdálených osad zavítalo jiz den pred schűzí do Kdyz nemáme posud zádného spolku v okolí, Mladé Boleslavi; a kdyz den touzebnę ocekávaný který by se opęt o rozkvęt zpęvu chrámového staral, prišel, tu byli jsme mile dojati, kdyz n hlavního nahradí nám jej tyto produkce alespoń cástecnę. oltáre spatrili jsme veledűstojného p, dękana a vi- Horlivosti a obętavosti p. riditele Hrušky budiz za káre p. Fr. Paríka; unešeni pak jsme byli krásným to dík a všecka chvála vzdána. V. V. L diecése I3rnénské. Z Doubravice na Svitavę 14. ríjna. Skrovnému posud repertoiru našemu do- stalo se pravę prírűstku velevzácného, an totiz Ac „Cecilie” delší jiz dobou od nás ni- jeho Jasnost pau kníze Ilugo Saltu, patron zádné zprávy nedostala, nenásleduje z toho, našeho chrámu — vęhlasný prítel vędy a ze bychom snad ustávali zahálejíce. Nikoli l umęni, zvláštę církevního — k zádosti naší S pomocí Bozí a pilnosti vlastní krácíme stále laskavę privoliti rácil, abychom z knihovny ku predu na roli reformace posv. hudby, treba jeho pouziti mohli bohatého pokladu staro- ze podues nejedny prekázky cestu nám zava- církevní hudby posvátné, ,jez pod titulem Mu- lují. Predsudky bubnárű a trubacű, ac jich sica Divina" vyšla v Reznę u Pusteta r. 1853 deunę ubývá, prece docela nevytratily se, redakci kanov. Dr. Proske-bo. Svazek první, hlavnę z-1sluhou (?) okolních kűrű, jezto s ne- který jsme se vypűjcili, obsahuje 12 mši, patrnou výjimkou hospodského šumareni kre- jichzto pűvodcové jsou: Palestrini, Orlandus covitę se drzí. Coz divu, ze lid neprohlédavý de Lasso, Victoria, Gabrieli, Hasler, Lotti, se táze : Proc pak se jinde posud muzika Asola, Pitoni -- vesmęs klasikové na slovo dęlá v kostele a proc ne u nás?" Jiz vęru vzatí.*) Nastává nám tedy mnoho práce, ale svrchovaný cas, aby nękdo o konferencích uci- bohdá také mnoho radosti a pozitku duchov- telských — ci aspoń po nich — presné hudby ního, az skladby tyto nesmrtelné ve svatyni posvátné se ujal a praktickou produkci razil naši ozývati se budou, o cem, dá-li Bűh, casem jí cestu tam, kde krásou její pohrdají. Zajisté více si pohovoríme s vęrnou vűdkyni naši -- by z nejednoho Šavla. stal se Pavel, a za ne- Cecilii! dlouho povznášel by se velebný zpęv k ne- Jan Soukop. besűm tam, kde posud svętácký vresk a pískot *, Hlasy tištęné lze dostati. P. r. jiskru náboznosti utlumuje a dusí. | ||||
|