|
| ||||
| ||||
|
Strana 50 C Y R I L Rok 1926
při kolleji sv. Norberta na St. městě v Praze, jednak na Strahově s velkým úspěchem chrámovou hudbu řídil. Tento nový, výlučně hudební úřad, jehož se Lohelovi dostalo, byl mu vzpruhou, aby sP v umění hudebním, v němž již tolik let se vzdělával, ještě více zdokonalil. e) Leč nebylo popřáno Lohelovi, aby hned v první době po nastoupení úřadu chorregenta věnoval se hudebnímu umění nerušeně, jak by sobě byl přál. Zavládly v těch dobách v Čechách poměry, jež znemožňovaly klidný život vůbec, tím více pak pěstování umění a věd. Vypukla válka sedmiletá, pruský král Fridrich II. vtrhl na jaře 1757 do Cech a táhl na Prahu. Opat Gabriel Kašpar, chtěje některé cenné věci z chrámu, knihovny a archivu, zvláště však ostatky sv. Norberta uložiti v bezpečí praemonstrátského kláštera Schlágel v Rakousích, opustil v průvodu některých bratří Prahu. jiní z bratří odebrali se do Milévska. Mezi těmi byl i Ohlschlágel. 9) Zatím Fridrich poražen rakouským maršálem Daunem v bitvě u Kolína dne 18. června 1757 byl nucen opustiti Čechy. Tu vrátil se i opat Gabriel počátkem července na Strahov a v tu dobu vraceli se postupně i ostatní členové strahovského kláštera. 10) Ale ne na dlouho. Koncem listopadu počaly se šířiti poplašné zvěsti, že Fridrich vnikl kolem Chomutova znovu do Čech a začato se s evakuací Prahy na novo. 11) A tak vydal se opat Gabriel s několika bratřími znovu na cestu z Prahy, tenkráte na panství klášterní ve Velké Chýšce u Pacova, vzav opět ssebou ostatky sv. Norberta kromě jiných cenných věcí.') Lohel Ohlschlagel odebral se dne 30. listopadu 17,57 spolu s jiným knězem a s juniory (novici a kandidáty) na klášterní statek Hradištko u Stěchovic. Kandidáti, dosud v řádové roucho při pravidelné vestici neoblečení, oblékli sobě s předchozím dovolením opatovým roucho to přece, aby tím spíše byli z brány města propuštěni. 13) Tentokráte Lohel mimo Prahu dlouho nepobyl. Vítězství rakouské nad Fridrichem u Vratislavy způsobilo, že válka omezena na vlastní země Fridrichovy a nebylo potřebí v Čechách nepřátelského vpádu se obávati. Všichni, kteří před nepřítelem z Prahy uprchli, vrací se zpět. Vrací se dne 6. prosince 1757 opat Gabriel Kašpar z Vel. Chýšky s celým svým průvodem, nesa ssebou svaté ostatky řádového zakladatele, vrací se i Lohel s ostatními z Hradištka, 14) všichni pini radostné naděje, že nadejdou konečně Strahovu doby pokojné, doby míru, jichž tolik zapotřebí bylo bílé družině strahovské, aby věnovati se mohla vznešenému úkolu, který jí jest vytčen, totiž společné službě Boží a pěstování věd i umění. rozcházejí. Tak staré záznamy několikrát již citované (sMaterialia ad annales Strah....«) při roku 1757 praví výslovně: »Die 6. Aprilis in publicatione scrutinii ... P. Lohelius fit RPgens Chori figuralis«. A jiný současný pramen, rovněž častěji uváděné »Album novitíatus«, i připojený k němu »Syllabus canonicorum« uvádí datum 2. dubna 1757 jakožto den, kdy Ohlschlágel se stal ředitelem fig kůru. Jest však pokládati rok 1756, který Lohel sám též udává, a který souhlasí s údaji svrchu zmíněných »Conclusa capitularia« — za určitý pro označení doby, kdy Lohel se stal na Strahově ředitelem fig. kůru. Tím stává se bezpředmětnou připomínka v poznámce 1. v článku Jan Lohel Ohlschlgel v čísle 9.—10, tohoto časopisu roč. LI. (1925). Poznámka ona vytištěna v době, kdy svrchu uvedený pramen »Conclusa capitularia« nebyl pisateli studie dosud znám. ') Emerik Petřík (1727—1798), strahovský kněz, o němž Dlabač praví, že býval výborným violoncellistou a pro tento nástroj i komponoval. (Dlabač, Slovník II. 452). $) Ohlschl~gel ve své autobiografii: »Dieses Amt munterte ihn auf in der Tonkunst, zu welcher er einige )ahre bevor den Grund gelezet hatte, vóllig Meister zu werden«. (Rkp. strah. kn. D B IV 36, op. 4• Srv. Dlabač, Slovník II. 403. . ) y) >Album novitiatus« ke dni 6. května 1757: » ... Milovicium hodie in vesperam inclinato die advenit Praga P. Alexius, P. Vitus, P. L o h e l i u s , P. Zacharias et P. Isidorus«. lo) Tamže ke dni S. července::... Circa hoc tempus successive rediverunt confratres nostri, qui Sion deseruerunt propter advenfum hostis ...« 11) Tamže ke dni 28. listopadu: » ... notificata irruptione iterata Borussi ad Boemiam circa Comotoviam fuga salutem petierunt Praga, qui valuerunt, ita ut nec portae civitatis sufficerenf ad dimittendas currus ...« 11) Tamže: »Reverendissimus Dominus Abbas compositis iterum praevie pretiossimis abivit hac dle assumpto secum Eximio Patre Priore, P. Procopio et Fr. Vencealao, quos iterum processit P. Secretarius ... cujus comitem egit frater Michael iter suum directe Chiscam, ad bonum Strahoviae aggressus«. 13) Tamže ke dni 30. listopadu 1757: _ ... abivit V. P. Lohelius et V. P. Godefridus cum fratribus novitiis et candidatis susceptis ad bonum Strahoviae Hradistium dictum, qui candidati nempe, ita ante abitum suum ordinante re erendissimo domino abbate, prius induerunt religiosum habitum«. 14) Tamže ke dni 6. prosince 1757: »6. hujus ob pactam Austriae gloriosissimam victoriam ad Vratislaviam redivit iterum Chisca reverendissimus dominus abbas cum omnibus viae suae comitibus et sanctissimi Patris exuviis; item laudati supra venerabiles sacerdotes cum novitiis et candidatis Hradistio revenerunt et candidati suum habitum s. religionis iam retinuerunt«. | ||||
|