|
| ||||
| ||||
|
Rok 1926 C Y R I L Strana 55
Ja - gne - če I Ja - gne-če Bo - ží, vze - mljaj grě - hy mi - ra, —ř— rP— ř- R © ~: r- Ve střední části, nadepsané A n i m a t o, hlasy nastupují rychle po sobě ve vzdálenostech jednoho taktu a spojí se konečně v prudkou modlitbu touhy, zakončenou mixolydicky : Jag - ne - če Bo - ži, mf 1 fŘ, — sttbilo pp --- í 21~-0= ~- - -o— ~—~ ~~ Bo - - - - ži, po - mi • luj pas! - - 1 ď fa lI Ja - gne - če Bo - ži, sttbifo pp Třetí oddíl začíná tenor, po něm alt, soprán a bas v nové tonině D dur a opět novými motivy prosbou o mír, která pak přechází ve slavné znění zvonů, hlásajících pokoj srdci člověka a předtuchu věčné spásy. Jest to tak blízké hlaholu zvonů v mužském sboru Foerstrově na slova Sládkova, kde se praví: »nepoznaný světem Bůh je nám tak blízký!« Tím končí toto dílo, bohaté po stránce melodické i harmonické, tak bohaté, že nebylo takřka možno skladateli šíře rozváděti jednotlivá themata ve větší komposiční formy, ne-mělo-li trpěti liturgické určení díla. Sotva se myšlenka vtělila, již nový text naléhá a vzbuzuje novou melodii, takže možno o celku říci, že je uskutečněním biblického výroku: =Zpívejte Hospodinu píseň novou !Q Šest čísel, spiatých liturgickým kánonem, značí tu tolikerý způsob uměleckého oslavení pravd a úkonů náboženských, af už se ony týkají Boha samého, či jeho zjevení, nebo konečně duše lidské, toužící po obcování s Bohem. Dříve již zmíněná koncisnost díla je za daných poměrů jeho předností, jako tomu je u aStabat Mater téhož autora. Usnadňuje se tím provádění takových skladeb, jež bychom si přáli slyšeti častěji, nejen v chrámech při bohoslužbách, ale i při mimoliturgických, nebo jiných slavnostních příležitostech. Duchovní skladby zhusta podobny jsou perlám, skrytým v hlubině, a naše pěvecké spolky velmi by se zavděčily milovníkům umění, kdyby odhodily všelijaký bezcenný brak diletantského tápání a daly zářjti aspoň občas pravým skvostům z českých skladeb duchovních. | ||||
|