|
| ||||
| ||||
|
Strana 56 C Y R I L Rok 1926
Václ. Můller : Nový svátek Ježíše Krista Krále. Graduale: Dorninábitur a mari usque ad mare, et a flúmine usque ad términos orbis terrárum. V Et adorábunt eurn omnes reges terrae; omnes gentes servient ei. Alleluja, alleluja. ~7. Potestas ejus, potéstas aetérna, quae non auferétur: et regnum ejus, quod non corrumpétur. Allejuja. Panovati bude od moře k moři, od řeky (Eufratu) až na konec světa. A klaněti se budou jemu všichni králové světa: všichni národové budou sloužiti jemu Moc jeho :est moc věčná, jíž nepozbude: vláda jeho nebude zrušena. Po epištole sv. Pavla k Efeským v níž se líčí vznešenost Kristova, vrací se církev k Davidovu žalmu 71 (v. 8, 11), v němž uvedené verše líčí básnicky království Mesiášovo časově i prostorem neobmezené, které oblaží všecky národy světa. Ve verši připojeném doplňuje dřívější obraz žalmu Davidovo vidění proroka Daniela (7, 14) o čtyrech říších světových a království Mesiášově. Budiž připomenuto, že v novém formuláři mešním je pro potřebu mší votivních při-dán Tractus a čtyrnásobné Alleluja pro dobu Velikonoční, jichž tuto neuvádíme, protože pro potřeby kůru nepadají na váhu. Tractus jest vyňat ze žalmu 88. (v. 27, 28, 30) a v Alleluja opakují se slova Danielova se slovy Zjevení sv. lana (14, 16). 0 1fertořium: Póstula a me, et Babo tibi gentes bere- Požádej ode mne a dám ti národy v maditátem tuam, et possessiónem tuam tér- jetek tvůj, a v tvé vlastnictví končiny země. minos terrae. (T. P. Alleluja). (Alleluja.) Slova obětování jsou vyňata z dramatického líčení marné bouře národů proti vládě krále Mesiáše. Básník, král David žasne, proč národové hlomozí, proč strojí revoluci proti Pomazanému králi, to jest králi Mesiáši a tím proti Bohu samému. Čeho tím dosáhnou ? Marné namáhání. Ten jenž v nebesích sídlí směje ee a dí svému Synu: >Požádej a dám ti národy v majetek.« Případně volena slova ta pro doby nynější. Communio: Sedébit Dóminus Rex in aetérnum ; Dó- Jako král trůní Hospodin na věky, aby minus benedícet pópulo suo in pace. (T. Hospodin obšfastnii lid svůj pokojem. P. Alleluja.) Antifona k přijímání tvoří závěr 28. žalmu (v. 10, 11.) Davidova, v němž po vylíčení bouře na moři i na horách, hromobití na poušti i v lese, ve velebném klidu vládne Hospodin k blahu lidu svého. Po sv přijímání, kdy nebeský král zasytil své poddané svým tělem, nemůže býti krásnější prosby než té, která vlastně opa!~uje a rozvádí prosbu vyslovenou v třetím Agnus slovy: Dona nobis pacem. K mešnímu formuláři připojena jest zvláštní preface v níž střední část vztahuje se na slavnost Krista krále slovy: Který jsi jednorozeného svého Syna, Pána našeho Ježíše Krista pomazal olejem plesúní, aby obětuje sebe sama na oltáři kříže v oběf neposkvrněnou a smírnou, vykonal dílo vykoupení lidského; a podřídiv svému panství všecko stvoření, věčné a všeobecné království, odevzdal nesmírné tvé vel.ebnosti. Království pravdy a života: Království spravedlnosti, lásky a pokoje. Upozorňujeme zároveň že skladatel Vojt. Říhovský zhudebnil proměnlivé tyto části mešní pro smíš sbor a že právě vyšly v Edici Cyrila. | ||||
|