|
| ||||
| ||||
|
í ČASOPIS
PŘ 0_ KATOLICKOU HIIDDU POSVA*TNOU V ČESKOSLOVENSKÉM STÁTÉ. ZÁROVEŇ ORGÁN A MAJETEK OBECNÉ JEDNOTY CYRILSKI«: ZAKLADATEL FERD. LEHNER. 11 REDAKTOR VACLAV MLJLLER Redakce : PRAHA-VI. 82. ul. Štulcova 10. — Administrace : PRAHA-II. č. 1370. Národní tř. č. 6. — Předplatné na rok 20 Kč. — Pro Spoj. St. Americké 1'50 ROČ. LII. LISTí PAO-PRASfINEC 7926. ČÍS. 9.-10. Dr. R. Perlík ]an Lohel ~hlschlagel (1724---1788.) ('1?říspěvek k dějinám církevní hudby v Čechách.) (Pokračování.) 3. Ohlschl gel ředitelem fig. kůru na Strahově (1756-1788). Třebaže naděje Strahovských, že nadejdou doby úpiného klidu a pokoje nespinily se docela, ') přece jen nastaly doby poněkud příznivější, jež umožňovaly našemu j ohelovi, aby věnoval se s celou duší svému zamilovanému umění hudebnímu. ') Především oddal se Ohlschlágel s k 1 a d b ě. 3) Za tím účelem učil se u los. Ant. Sehlinga, a lana Frant. Habermanna kontrapunktu a studoval partitury nejslavnějších mistrů. 4) Vkomponování docílil znamenitých výsledků. Postupem doby složil netoliko množství různých skladeb, především ovšem pro chrámový kůr určených (mše, requiem, Te Deum, litanie, různá motetta), ale i celou řadu skladeb, jichž provozování nedělo se při liturgických pravidelných obřadech. Isou to zvláště jeho o r a t o r i a, která provozována v týdnu pašijovém na Strahově a 2 obdobné skladby p a s t o r á l n í (t. zv. »operetta natalitia« ), určené opět pro dobu vánoční. 1) Válka sedmiletá, třeba ne na území českém, vedena dále v sousedních zemích a skončena až r. 1763 mírem v Hubertusburce. 2) Po třetí, třeba jen na krátko, vyrušen byl ze své činnosti Ohlschlágel roku 1778, kdy Fridrich I1. znovu vnikl do Cech, chtěje zabrániti úmyslu Habsburkův, získati pro sebe Bavory. Na Strahově se konala obvyklá bezpečnostní opatření a I.ohel —již jaksi tradičně — pověřen úkolem, aby společně s tehdejším převorem Candidem Sáthlerem odvezl dne 15 srpna 1778 ostatky sv. Norberta i jiné vzácné předměty do Zduchovic. Dne 6. října téhož roku vrací se zase zpět. O tom annales Straheviae lib. I pro prioratu (Rkp. v knih. strahov. D I. IV 3.) ke dni 15. srpna 1778: ACompositis iam rebus et Corpore ss. P. nostri Norberti, aliquot diebus .... etíam hodie E. P. Prior cum P. L o h e 1 i o, Corpore ss. Patris Norberti et onustis curribus abiverunt pra interim Zduchovicium.« Tytéž zápisy ke dni 6 října téhož roku: »Redivit 'Zduchovicio ad Sion P. Prior et P. Lohelius cum rebus utí notatur 15. Augusti. Podobně čteme i v »Album novitiatus^ Dle těchto zápisů uvádí tu zprávu i Ervín Weyrauch. Udává však den odjezdu z Prahy 13. srpna, Snad na základě údajů v »Album novitiatus«, kde číslice, značící datum, není dosti zřetelna. Seznam členů z r. 1756, pravidelně k annálům klášterním připojený, uvádí v r. 1756 L.ohelia s titulem »componista musicae«. To ještě v době, kdy neměl úřadu regenschoriho. Titul onen neznačí jistě funkci úřední (bfficium, obedientia), kterou opat (obyčejně v kapitole neb scrutiniu) pověřoval jednotlivé členy konventu, ale ukazuje nám, že v tu dobu Lohel zabýval se komponováním. Roku následujícího sezna s bratří v klášterních zápisech uvádí již Lohelia s titulem: ,Componista et regenschori figuralis in Sion« (Tak u Weyrachových zápisů,). ') Ohlschlágrl sám v známé autobiografické črtě ničeho nepraví o svých učitelích. Praví tak ale výslovně Dlabač ve svém Lexikonu 11. 403. U Josefa Antonína Sehlinga mohl se Ohlschllgel učiti jen krátkou dobu. Nebof Sehling dne 19. září 1756 zemřel (Dlabač III. 107. Srv. i Podlaha, Catalogus collectionís operum artis musicae . Praha, 1926, str. XXVI.). Za to Jan Frant. Habermann, který prodléval v Praze až do r. 1773, kdy ustanoven ředitelem chrámové hudby v Chebu, mohl býti ještě v pozdější době Ohlschláglovým učitelem. (Srv. Dlabač, Allg. Kůnstler-Lex. I. 534). | ||||
|