Slovo církevního knížete o církevním zpěvu a hudbě
Ročník: 1926; strana: 70,
Přepis ke stažení ve formátu MS Word [0 kB]

  PŘEDCHOZÍ   zobrazovat jako obrázky [jpg]      NÁSLEDUJÍCÍ  
Strana 70 C Y R I L Rok 1926

Znalci kladou Sychru mezi první skladatele církevní; tak Dr. Zdeněk Nejedlý v časopisu >Smetana« napsal o jeho Velkopátečních meditacích, že zněly po smetanovsku.

Dr. Engelbert v řezenském časopisu » Musica sacrae napsal o jeho' Missa solemnis příznivou kritiku a připojil, že posluchač vycítil slovanský původ skladatele. To Sychru nejvíce těšilo.

V roce 1910 pozván byl Sychra do Interlackenu ve Svýcarsku, kde při svěcení kostela provedena byla za osobního řízení jeho Missa solemnis. V roce 1924 pozván byl do Stuttgartu, kde při duchovním koncertu zpívána byla jako hlavní čísla Missa octo vocum. Dílo přijato bylo s nadšením i od přítomných protestantů a Sychra od té doby zůstal v nepřetržitém styku s tamními hudebními kruhy. V Praze uslyšíš skladby Sychrovy nejčastěji v kostele Křižovnickém.

Tof Mistr Sychra a jeho dílo!

V roce tisíciletého výročí smr!i sv. Václava dovrší Sychra svoji sedmdesátku a přece do dnes jest čilý, plodný, pin nadšení pro vše krásné a ušlechtilé. Bůh mu žehnej!

Boh.

Slovo církevního knížete o církevním zpěvu a hudbě.

Páté číslo Wochenschriftu cituje z úředního listu arcid. Vratislavské nařízení kardinála Bertrama o povinnostech duch. správců k círk. zpěvu.

Kardinál Bertram vycházeje z Molu Propria papeže Pia X. z r. 1903 praví toto:

y Představený kostela měl by se starati, aby především g r e g o r i á n s k ý c h o r á l pro-vozoval se při slavných bohoslužbách vždycky co nejdůstojněji• Zkušenost učí, že kde se gregor. chorál zpívá bez pochopení, tam i věřící se nudí; proti tomu působí živě a povznáší, kdykoliv jej proniká zbožný duch modlitby a přednáší se s patřičným jemnocitem, který přihlíží ke správnému textu a řídí se pravidly posvátné hudby.

Pokud se týče ostatních skladeb, rozhodně jest odstraniti z kůru skladby, které dávají přednost hudbě před textem, nebo zpěvní a hudební skladby, které se hodí snad někam do koncertního sálu, nikoliv však do chrámu.

I v nejslavnostnější náladě a největší hudební kráse skladby musí rla vrcholu státi mocné slovo zpívané modlitby.

Z podobných důvodů jest se zdrželivě, snad odmítavě chovati i k hudbě dechových nástrojů. Takové hudby možno snad používati jen při mimoliturg. pobožnostech, jako při procesí a j. Z v 1 á š t n í p é č í má duch. správce věnovati 1 i d o v é m u z p ě v u, který bohužel v mnohých farnostech upadá k veliké škodě nejlepší účasti lidu při posvátných obřadech .«

K těmto slovům podotýkáme, že by bylo záhodno, aby i u nás už jednou také pro-mluvila církevní autorita ve prospěch církevního zpěvu a hudby. Dosud, kdykoliv se tak stalo, málo se toho dbalo, jak se strany církevní autority jak se její rozkazy piní, tak větší měrou se strany duchovních správ až na čestné a vzácné výjimky.

Neříkáme, že by snad se měl všude žádati chorální zpěv (ač ten bývá někdy nejsnadnější pomůckou); známe dobře nynější poměry na kůrech.

Ale alespoň lidový zpěv by se rnohl všude pěstovat a řádně provozovat.

Než v jakém hrozném stavu jest lidový kostelní zpěv! Skoro můžeme říci, že ho už není. Vzpomínám si, jak ještě za mých studentských let u nás v mariánském Dostele při sedmé, osmé a deváté mši sv. celý kostel hlaholil krásnými písněmi, jaká radost to byla jemu naslouchat a jaký proud zbožnosti vyvolával v srdcích přítomných a dnes — žalostno mluvit! A tak jest tomu i jinde. Pravda, že příčiny toho jsou také jiné, ale hlavní příčina vězí v tom, že se přestalo dbáti lidového zpěvu a dává se přednost několika zpěvákům na kůru na újmu ovšem zpěvu lidu, přítomného dole.

Je nutno, aby v kněžích už v semináři pěstovala se láska a zájem pro církevní zpěv a hudbu, aby se jim poukazovalo, jakého mocného pomocníka mají v této složce liturgické pro svou pastoraci, je nutno, aby otázka zpěvu círk. a hudby byla často předmětem vikariátních porad, aby vdp. vikáři na visitacích se dotazovali na poměry círk. zpěvu a jich si i všímali. je nutno aby duch• správce vynaložil vše ke své i svých farníků radosti, aby každou neděli aspoň důstojnou lidovou písní oživli poslední farní kostelíček. Je to bolestné, když v mnohém kostele vše vidíme krásné, oltář v jasu ozdob, květin a světla, ale neslyšíme téměř lidského hlasu chvály Nejvyššímu!
  PŘEDCHOZÍ        NÁSLEDUJÍCÍ