|
| ||||
| ||||
|
Rok 1926 C Y R I L Strana 79
jež byly v ritzných časopisech i samostatné uveřejněny. V Beuronu zemřel P. Gregor Molitor O. S. B' ve věku 59 let. ByI vynikajícím varhaníkem tamnějšího kláštera. Jako skladatel byl právě tak nadaný jako plodný. Jeho návod k doprovázení gregoriánsl<ého zpěvu náleži k nejvýznamějším dílům tohoto oboru. R. I. P. Z CYRILSKEHO RUCHU V CIZINĚ. AMERIKA. Ze světového eucharistického sjezdu v Chicagu (20. 24. června 1926). (Dokončení.) Zaznělo >Kvrie eleison«. Dojem byl přízniví,. Však hned při druhém objevila se vina zvuková z jiného >pole« zpěvního - tuším pozadu, a mně to připadalo tak jako když se sype písek ze dvou pytlů na jedno místo. A tak to už zůstalo. Co jsem slyšel, bylo jen to >pole« blíže mně, a teprve 1 Na konci Gloria, když už >naši< přezpívali Amen, slyšáno bylo, zase z pravé strany mé, se samého konce stadia, slabounce, ale zcela zřetelně: hCum Sancto Spíritu in glória Patris Dei. Amen.« to nebyla ozvěna, to žáci zpívali, což znamená, že ten konec byl o 8-- 10 vteřin pozadu za ostatními - jednoduše je neslyšel My zase je taky ne, ale v otevřené straně stadia muselo být to, co tam dolehlo, jistě >rozbitým-. Co se týče varhan, ty prý bylo slyšet za oltářem venku ze stadia jen jako »moldánkyg, řekl můj přítel. Zdaliž hrály při zpěvu, není mně vůbec známo. Také jiní se divili co bylo s tím nástrojem, a »Národe vysvětloval, že byly ukryty, vestaveny do stadia, a jejich zvuk pouštěn ven - po drátu. Vyšel j= ven. Uvnitř ještě zpívali - ven ne-bylo slyšet - nic. Saty diváků ve stadiu byly jako dusítko - zvuk zpěvu neměl čistě kde by se byl zachytil a odrazil, než tu modrou oblohu nad stadiem! Zřídit nějakou takovou stěnu v stadiu považuji za nemožné. A dobře snad že jí tam nebylo -jak by to bývalo pak vypadalo, to žádný nemůže říci. Opakuji ještě jednou: že rozdělení zpěváků na sbory dva sobě odpovídající bylo b,, ulehčilo celou otázku řízení. Každý pokyn dirigenta bylo z mého místa - asi tak v polovici délky v níž rozsazen by] sbor - vidět naprosto zřetelně. Nebylo. by bývalo potřebí více než ještě jednoho řiditele pro druhou další polovici a bylo by dost. Kdežto celý malý sbor podřiditelů, rozestavených po stranách a mezi zpěváky, byl zcela bezúčinným - nemohl zabránit ani tomu, aby jistá pole nezakolísala, a když se tak stalo, už docela nic nezmohli k nápravě současnosti. Diváci ve stadiu nebyli by sice slyšeli celého sboru - nebylo zde reflexe, resonance žádné -což bylo velmi zlé - ale byli by slyšeli všichni jisté >pole« zpěvní a nebyli by bývali rušeni kolísáním a honě-ním se zvukových vin tak jako na vodě blízkého michiganského jezera. Trubači měli dát jen signály k začátkům a nikoliv hrát veskrze - protože ne-mohli na blízkou už vzdálenost být slyšíni, a jista je, že takový sbor musí pak se odchýlit od ladění, které nemůže slyšet. A M. VARHANY V rubrice'l této chceme čtenáře seznamovati se zajímavými no- vinkami jal< v oboru varhanářství tak varhanictví, literaturou pro varhany atd. Geyer josef, Studien liber zeitgeměsse Fragen der Orgeibaukunst. 1926. Docent nauky o varhanách na Vysoké škole hudební v Budapešti prof. J. Geyer podává v tomto svém spise své názory a zkušenosti širšímu obecenstvu. Dí o rozpadá se na tři části. Prvá část obsahuje pozoruhodné pokyny pro různé akustické otázky, s nimiž se setkáváme při stavbě varhan Druhý a nejobsažnější díl poiednává o otáz kách týkajících se disposice varhan, a seznamuje nás s nejdůležitějšími typy disposic, z jejichž rozboru a ocenění autor dochází k návrhům moderních disposic varhan. V třetí části zabývá se spisovatel problémem hracího stolku. a vyvíjí schéma ideálního hracího stolu. Všichni, kdož zabývají se otázkami varhan se týkajícími, neměly by nechati tuto knihu nepovšímnutu. Knihu vydalo nakladatelství Meinrad Ochsner, Einsiedein (Švýcary). Za veliké účasti hudebního světa odbýval se Sjezd pro německé varhanní umění ve Freiburku t. B. ve dnech 27. až 30. července t. r. Na sjezdu se jednalo o otázkách stavby varhan, varhanního umění a komposice. Krom jiného bylo na sjezdu usneseno zříditi sběrnu pro otázky německého varhanního umění se týkající. Předsedou výboru byl zvolen prof. Biehle v Budyšíně, profesor berlínské techniky, znalec potřeb varhanního umění. Ve zkušebním místě pro stavbu varhan, nauku o zvonech, akustiku prostoru a stavbu chrámů berlínské techniky (zatím ještě v Budyšíně) mají se provésti vědecká pozorování, sporných otázek sjezdových se týkající. Přednášky a referáty sjezdové vyšly tiskem. Podle usnesení sjezdu má se příští sjezd konati ve Vídni r. 1928. .-.~..~r..~r..~ mor.`..-.~~-. Zvony. Zvony. Znalci zvonů a varhan ve Švýcarech Vzhledem k veliké důležitosti odborných zkoušek a zodpovědnosi expertů zvonů a varhan, ustanovil v r. 1922 švýcarský Musikpádagogischer Verband pro znalce zvonů a varhan tyto minimální obligatorní sazby: a) pro znalce varhan: Základní sazba za zkoušení starých neb nových varhan 50'- šv. franků. V tom jsou zahrnuty před-běžné práce, jako studium konkurenčních nabídek, atd. Honorář: a) při zkoušce starých varhan za každý hrající rejstřík a mixtury, s výjiml bl při zkoušce nových varhan, za podmínek jako svrchu za jeden znějící rejstřík 2— šv. franky. | ||||
|